Poškození mozku v časných vývojových stadiích vede k celé řadě funkčních i neuropatologických změn, jejichž charakter závisí nejen na mechanismu, vedoucímu k poškození, ale i na věku, kdy k poškození došlo. Nervová tkáň reaguje na inzult spuštěním celé řady molekulárních, buněčných i strukturálních změn, které na jedné straně vedou k částečnému vyrovnání vzniklých deficitů, na druhé straně však mohou být zodpovědné za vznik epilepsie. Spolu s epilepsií může dojít i ke vzniku poruch chování, poškození kognitivních funkcí či zvýšení rizika vzniku psychiatrických onemocnění. Cílem našeho výzkumu je sledovat věkově specifický charakter těchto funkčních i neuropatologických změn a tyto poznatky dále využít pro hledání nových farmakologických postupů, které by mohly vzniku epilepsie a psychiatrických problémů zabránit.
