Trh s výzkumem biologických preparátů dlouhodobě roste a spolu s ním se objevují nové metody. Rastrovací elektronový mikroskop dokáže zkoumat povrch vzorku prostřednictvím paprsku elektronů. U biologických materiálů je ale také potřeba získat informace o celém objemu.

Vývojáři z FEI proto doplnili elektronový mikroskop ještě ultramikrotonem s diamantovým nožem, který postupně odřezává povrch vzorku o tloušťce desítek nanometrů. Každá vrstva je před odříznutím zobrazena elektrony o různé energii, což umožňuje její objemovou rekonstrukci. Poté prozářenou vrstvu odstraní diamantový nůž přímo v komoře mikroskopu a paprsek elektronů znovu prozáří odhalený povrch.

„Princip je jednoduchý, ale všechny procesy se musí odehrát v dokonalé souhře, aby bylo možné obraz zpětně rekonstruovat," uvedl aplikační specialista FEI Miloš Hovorka. Postup je automatizovaný prostřednictvím softwaru vyvinutého brněnskými programátory. Software následně data zpracuje a vytvoří trojrozměrný model zkoumaného objektu.

Brno patří ke světovým centrům elektronové mikroskopie. Vývoji nových přístrojů a metod se věnují různá vědecká pracoviště. Kromě FEI působí ve městě také výrobce Tescan Orsay Holding. S řadou inovací přišel brněnský Ústav přístrojové techniky Akademie věd ČR. Tamní vědci například přišli na to, jak v elektronovém mikroskopu sledovat živé vzorky.

Společnosti FEI loni vzrostly tržby o více než miliardu na 8,3 miliardy korun. Firmě ale klesl zisk, vydělala po zdanění 257 milionů korun, což je zhruba o třetinu méně než v roce 2014. Vyplývá to z výroční zprávy.