Vnitřní oznamovací systém

Systém tzv. whistleblowingu je zabezpečený interní systém, jehož prostřednictvím mohou zaměstnanci ÚEM AV ČR nahlásit porušení předpisů, ke kterému došlo nebo může dojít.

Přeskočit navigaci

V souladu se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. 10. 2019 (otevře se v novém okně) o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „Směrnice“) pověřil Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i. (dále jen „ÚEM AV ČR“), příslušné osoby k přijímání a prošetřování oznámení o protiprávním jednání (dále jen „příslušné osoby“).

Hlavním cílem ochrany oznamovatelů je umožnit odhalování protiprávního jednání odehrávajícího se na pracovišti nebo při výkonu pracovní (či jiné obdobné) činnosti.

Podání oznámení

Oznámení protiprávního jednání může podat jen fyzická osoba, která se v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností (např. pracovněprávní vztah, služba, samostatná výdělečná činnost, odborná praxe, stáž) dozvěděla o možném protiprávním jednání, které má znaky trestného činu nebo přestupku nebo porušuje právní předpis nebo předpis Evropské unie upravující oblasti vymezené Směrnicí.

Oblasti

Oblastmi, ke kterým lze podat oznámení, se rozumí oblast:

  • finančních institucí, finančních služeb, finančních produktů a finančních trhů;
  • daně z příjmů právnických osob;
  • předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu;
  • ochrany spotřebitele a bezpečnosti a souladu s požadavky na výrobky podle právních předpisů;
  • bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích;
  • ochrany životního prostředí, bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat;
  • radiační ochrany a jaderné bezpečnosti;
  • zadávání veřejných zakázek, veřejných dražeb a hospodářské soutěže;
  • ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví;
  • ochrany osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů;
  • ochrany finančních zájmů Evropské unie;
  • fungování vnitřního trhu včetně ochrany unijních pravidel hospodářské soutěže a státní podpory.

Příslušná osoba je zodpovědná za přijímání a posuzování oznámení a případně navrhuje ÚEM, jakožto povinnému subjektu, opatření k nápravě zjištěného protiprávního stavu. Příslušná osoba vyrozumí oznamovatele o přijetí oznámení do 7 dnů i o způsobu jeho vyřízení nejpozději do 3 měsíců a všechny materiály, které jsou zpracovány v souvislosti s oznámením, eviduje po dobu 5 let.

ÚEM i příslušné osoby deklarují oznamovateli zachování mlčenlivosti o skutečnostech, o kterých se dozvěděly při výkonu své činnosti, a to i po ukončení výkonu této činnosti. Také oznamovatelům zaručují naprostou ochranu jejich osobních údajů.

V souladu se Směrnicí jsou oznamovatelům upozorňujícím na zjištění protiprávního jednání splňující kritéria Směrnice k dispozici níže uvedené komunikační kanály.

Způsoby podání oznámení

  • E-mailem na zabezpečenou e-mailovou adresu jehne@jehnevodak.cz.
  • Zasláním dopisu na adresu:
    Jehne, Vodák, advokátní kancelář, Washingtonova 1567/25, 110 00 Praha 1.
    Obálka musí být jasně označena: VOS, NEOTVÍRAT, POUZE DO RUKOU PŘÍSLUŠNÉ OSOBY.

S podaným oznámením se seznamují pouze příslušné osoby, které řádně posuzují důvodnost oznámení.

Pověřené osoby

  • JUDr. Robert Jehne, advokát advokátní kanceláře Jehne, Vodák se sídlem Washingtonova 1567/25, 110 00 Praha 1.
  • JUDr. Vladimíra Bláhová, advokátka advokátní kanceláře Jehne, Vodák se sídlem Washingtonova 1567/25, 110 00 Praha 1.

ÚEM nemůže zaručit ochranu totožnosti oznamovatele a informací uvedených v oznámení v souladu se Směrnicí v případech, kdy oznamovatel podá oznámení prostřednictvím jiných komunikačních kanálů, než je zde uvedeno, např. prostřednictvím podatelny či datové schránky.

Další způsoby podání oznámení

Oznámení lze také podat prostřednictvím:

  • Externího oznamovacího systému, tj. podáním oznámení u Ministerstvu spravedlnosti ČR (způsob podání oznámení je uveřejněn na webových stránkách ministerstva).
  • Uveřejněním, tj. zpřístupněním informací uvedených v oznámení veřejnosti (např. prostřednictvím sociální sítě, příspěvku v médiích či na internetových stránkách); uveřejnění je možné pouze za podmínek stanovených Směrnicí, a to v těchto případech:
    • v návaznosti na podané oznámení nebylo ve stanovených lhůtách přijato vhodné opatření;
    • nečinností oznamovatele by mohlo dojít k ohrožení významného veřejného zájmu, např. z důvodu nebezpečí z prodlení;
    • není možné bez podstoupení zvýšeného rizika (například zničení důkazů, maření řádného posouzení oznámení či postihu oznamovatele) podat oznámení u Ministerstva spravedlnosti.
    • Uveřejnění by mělo být využíváno pouze ve výjimečných případech, kdy není možné dosáhnout účelu oznámení využitím standardních kanálů (Vnitřní oznamovací systém ÚEM nebo oznámení Ministerstvu spravedlnosti).
  • Přímo příslušným orgánům veřejné moci (policejní orgán, správní orgán).