Člověk se v oblasti severních And usídlil před více než 15 tisíci lety a významným způsobem se podílel na utváření dnešní podoby tamní krajiny. Vliv člověka na původní ekosystémy se velmi zintenzívnil po příchodu španělských dobyvatelů, kteří do oblasti mimo jiné introduko-vali velký počet kulturních rostlin a domácích zvířat. Výsledkem dlouhodobé činnosti člověka je rozsáhlé odlesnění krajiny, v nevyšších polohách ve prospěch travinných porostů párama, které jsou většinou využívání jako pastviny. Spásání travinného párama společně s jeho vypa-lováním může vést k intenzivní erozi půdy a projevuje se změnou hydrologického režimu krajiny.
Man colonized the northern Andes more than 15 000 years ago and his activities helped to shape the landscape. The human impact on natural ecosystems increased after the arrival of the Spanish conqistadors who, among others, introduced a number of crops and domesticated animals. The long-term presence of man resulted in a large-scale deforestation of the Andes in favour of páramo grasslands at higher altitudes, which are usually used as pastures.
-
Nová silnice zpřístupnila návštěvníkům oblast v okolí osady Osogoche v národním parku Sangay. Indiánští obyvatelé kmene Puruhá, kteří žijí v této odlehlé části ekvádorských And, ještě před 10 lety vstup cizím lidem neumožňovali.
-
Krajina severních And s políčky pro pěstování brambor a cibule, nad kterými se rozprostírají rozsáhlé porosty travinného párama. Ekvádor, 3 800 m n. m.
-
Mozaika porostů trsnatých trav a lesíků tvořených několika druhy rodu Polylepis svědčí o míře vlivu člověka na horskou vegetaci v ekvádorských Andách; hřebeny na obrázku dosahují výšky 4 100 m n. m.
-
K vypalování travinných porostů dochází také uvnitř chráněných území, jak o tom svědčí čerstvě založený požár v národním parku Cotopaxi v Ekvádoru.
-
Dříví je v Andách cenná komodita, a proto se ještě dnes můžeme stát svědky kácení zbytků původních lesních porostů. Pokroucené kmeny stromů rodu Polylepis se často používají pro stavbu ohrad.
-
Chybějící plášť odumřelých listů na kmínku klejovek Espeletia pycnophylla v travinném páramu svědčí o opakované přítomnosti požárů. Podle řady autorů jsou proto tyto majestátní porosty v oblasti El Angel v severním Ekvádoru z velké míry druhotné.
-
Horská jezera jsou nenahraditelným zdrojem pitné vody pro města i vesnice. Důsledkem čerpání vody z jezer je kolísání hladiny a degradace okolí v souvislosti se stavbou hrází a pokládkou potrubí.
-
Budování a údržba infrastruktury je v Andách velmi náročná. Po intenzivních deštích nebo zemětřesení bývají silnice a cesty poškozeny svahovými sesuvy.
-
Vesnička Mucuchíes (okolo 3 000 m n. m.) je vstupní bránou do párama venezuelské Méridy. Zdejší rolníci stále praktikují tradiční rotační systém. Po opuštění políček otevřenou plochu rychle osídlují světlomilné druhy.
-
Lamy nepatří mezi původní druhy fauny severních And, dostaly se sem až s příchodem Inků. Oproti skotu pošlapem nenarušují strukturu půdy a tak jen málo ovlivňují ekosystém párama.
-
Odlesněná kulturní krajina je realitou velké části severních And, přirozená vegetace včetně původní hranice lesa se zachovaly jen v obtížně dostupných oblastech.
-
Pasačka ovcí nepřestává spřádat vlnu ani při rozhovoru s návštěvníky. Ačkoli nepochopila smysl studia růstové dynamiky stromů queñoa (Polylepis), v každém případě se po tomto rozhovoru ze studijních ploch přestaly ztrácet dendrometry k měření přírůstu kmenů. Horské lesy tvořené rodem Polylepis patří mezi nejohroženější andské biotopy.
-
Ekvádorská metropole Quito se stále více rozrůstá vzhůru do svahů sopky Pichincha. Před několika lety otevřená lanovka zpřístupnila páramo nad městem prakticky neomezenému počtu výletníků, což se téměř okamžitě projevilo zvýšenou mírou degradace prostředí. Vrstevnicově orientované pásy jsou výsadby původních druhů dřevin, bez vyloučení požárů travinné vegetace však tyto snahy o zalesnění nejspíše skončí nezdarem. Snímky P. Sklenáře