Kružník Gyraulus parvus byl v Evropě považován za nepůvodní druh vodního plže. Pochází ze Severní Ameriky a dokáže přežít i v silně antropogenně zatížených stojatých vodách. Znalosti o jeho rozšíření však omezovalo obtížné odlišení od našeho původního druhu G. laevis. Ten je v současnosti v Evropě velmi vzácný a vázaný spíše na živinově chudé tůně a mokřady. Fylogenetická analýza však přesvědčivě prokázala, že oba taxony jsou ve skutečnosti součástí jednoho druhu, přičemž jméno G. parvus má nomenklaturní prioritu. Struktura mitochondriálního stromu navíc naznačila severoamerický původ invazních populací. Naše studie tak upozorňuje na fakt, že invaze může představovat vážný problém i na vnitrodruhové úrovni, kdy jsou ekologicky citlivější původní populace postupněvytlačovány těmi nepůvodními.
K dalšímu čtení v Živě
Odkud a kdy k nám přišly nepůvodní druhy měkkýšů (2018, 5)
Slávička mnohotvárná – náš nejstarší přistěhovalec mezi mlži (2018, 5)
Použitá a citovaná literatura
BERAN, Luboš; HORSÁK, Michal. Gyraulus parvus (Mollusca: Gastropoda) in the Czech Republic. Acta Soc. Zool. Bohem, 2002, 66: 81-84.
DURAS, J. Limnolog a cerkárie. Limnologické noviny, 2014, 4: 6-12.
HORSÁK, Michal. Odkud a kdy k nám přišly nepůvodní druhy měkkýšů. Živa, 2018, 66(5): 249–250.
LAMAN, TIMOTHY G.; DANIELL, DAVID L.; BLANKESPOOR, HARVEY D. The role of Gyraulus parvus as an intermediate host for avian schistosomes. Proceedings of the Helminthological society of Washington, 1984, 51.2: 267-269.
LORENCOVÁ, Erika, et al. Invasion at the population level: a story of the freshwater snails Gyraulus parvus and G. laevis. Hydrobiologia, 2021, 848.19: 4661-4671.
MEIER-BROOK, Claus. Taxonomic studies on Gyraulus (Gastropoda: Planorbidae). Malacologia, 1983, 24: 1-113.
ROWSON, Ben, et al. Freshwater snails of Britain and Ireland. FSC Publications and AIDGAP, 2021.
Gyraulus parvus was considered a non-native freshwater gastropod species in Europe. The species is of North American origin and is able to inhabit anthropogenically heavily modified bodies of water. Knowledge of its distribution was hindered by the fact that it is easily confused with the native G. laevis. This species, unlike G. parvus, is very rare in Europe and mainly restricted to mesotrophic pools and wetlands. However, phylogenetic analysis has clearly shown that these two taxa in fact belong to one species, with G. parvus having nomenclatural priority. The structure of the mitochondrial tree also suggests a North American origin for the invasive populations. Our study cautions that biological invasions may represent a serious threat even at the intraspecific level, namely when environmentally sensitive native populations are replaced by non-natives.
