Příspěvek se věnuje cévnatým rostlinám, jejichž společným znakem je, že jde o druhy, které jsou dnes v hornaté krajině CHKO Beskydy již velmi vzácné. A to přesto, že mnohé z nich by se daly zařadit mezi tzv. fenomény Beskyd – např. hořeček žlutavý karpatský (Gentianella lutescens subsp. carpatica), vstavač osmahlý letní (Neotinea ustulata var. aestivalis), třtina pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites) nebo židoviník německý (Myricaria germanica). Jsou to rostliny, které pomalu mizí, jejich populace se zmenšují nebo stagnují, nerozšiřují se. Popsáno je jejich aktuální rozšíření, hlavní příčiny úbytku, příklady aplikovaných managementů a některé vize potřebných změn.
K dalšímu čtení v Živě
Plavuníky – tajemní návštěvníci z pravěku (2009, 6)
Rostlina roku 2021 – vstavač kukačka (2021, 3)
Rostlina roku: proč, co a jak? (2021, 3)
Seriál o hořcích a hořečkách
Hoře, hořce, hořečky I. Hořečky v České republice dříve a dnes (2013, 2)
Hoře, hořce, hořečky II. Přežije v Čechách hořeček český? (2013, 4)
Hoře, hořce, hořečky III. Hořeček drsný Sturmův – němá oběť odsunu (2013, 5)
Hoře, hořce, hořečky IV. Světoobčan hořeček nahořklý (2014, 1)
Hoře, hořce, hořečky V. Hořký osud hořepníků (2014, 2)
Hoře, hořce, hořečky VI. Hořká chutná (2014, 3)
Hoře, hořce, hořečky VII. Hořcově modrá (2014, 4)
Citovaná a použitá literatura
BRABEC, Jiří. Hoře, hořce, hořečky I. Hořečky v České republice dříve a dnes. Živa. 2013, 2: 58-61.
CHYTRÝ, Milan. Vegetace České republiky = Vegetation of the Czech republic. Praha: Academia, 2011. ISBN 978-80-200-1918-9.
JERSÁKOVÁ Jana; KINDLMANN Pavel. Zásady péče o orchidejová stanoviště. Kopp, České Budějovice, 2004.
KIRSCHNEROVÁ, L.; KIRSCHNER, J. Changes in the distribution of Gentianella lutescens subsp. lutescens and subsp. carpatica in the Czech Republic. Zprávy Èes. Bot. Spoleè. Praha, 2003, 38: 205-216.
KIRSCHNEROVÁ, Ludmila; KIRSCHNER, Jan. Změny v rozšíření Gentianella lutescens subsp. lutescens a subsp. carpatica v České republice. Zprávy Čes. Bot. Společ. 2003, 38: 205–216.
KRUPA, Martin; JŮZOVÁ, Barbora. Opylovači hořečků Gentianella lutescens (ssp. lutescens, carpatica) a Gentianella ciliata se zaměřením na čmeláky. Ms. Depon in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm, 2007.
POPELÁŘOVÁ, Marie, et al. (2011): Rozšíření vybraných taxonů cévnatých rostlin v CHKO Beskydy a blízkém okolí (Výsledky mapování flóry z let 2006-2009). Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 2011, 46: 277-359.
ŘÍČAN, Gustav A. Orchideové louky u Vsetína v Moravských Karpatech. Sborn. Klubu Přírod. Brno, 1927, 10: 36–51.
ŘÍČAN, Gustav A. Pastviny okresu vsetínského v Moravských Karpatech. Sborn. Přírod. Společ. Mor. Ostrava 1932, 7: 25–90.
ŘÍČAN, Gustav A. Květena okresu vsetínského a valašsko-meziříčského. Ms. Depon. in: Knih. Muz. regionu Valašsko ve Vsetíně, pracoviště Valašské Meziříčí, 1936.
VOJKOVSKÁ, Renata; KRUPA, Martin. Vzácné druhy rostlin karpatských toků a jejich ohrožení. Ochrana přírody. 2015, 4: 31–36.
This article focuses on the vascular plants that are nowadays very rare in the mountainous landscape of the Beskydy Protected Landscape Area. Their current situation is unfavourable despite the fact that many of them could be included among what are known as Beskydy phenomena – e.g. Gentianella lutescens subsp. carpatica, Neotinea ustulata var. aestivalis, Calamagrostis pseudophragmites and Myricaria germanica. These species are slowly disappearing, with populations considerably shrinking or stagnating. The distribution and the main causes of their decline, as well as past or ongoing management examples and visions of necessary changes are described.
-
Letní forma vstavače osmahlého (Neotinea ustulata var. aestivalis) aktuálně prosperuje na Valašsku především na pastvinách pro krávy. Pastva však musí být správně načasovaná – ukončená v polovině června, další přepasení je časově vhodné od srpna. Při kontinuální pastvě krávy většinu rostlin spasou, zůstanou pouze ty, které se ukrývají v pichlavých keřích růží, hlohů a trnek. Foto M. Popelářová
-
Ojedinělá lokalita s pětiprstkou hustokvětou (Gymnadenia densiflora) v Beskydech. Velké Karlovice. Foto V. Kalníková
-
Velmi nízký porost s dominantní drobnou rostlinou bahničkou chudokvětou (Eleocharis quinqueflora) roste na silně zvodnělé části bazického slatinného prameniště. Foto A. Honc
-
Za stříbrošedou barvu dozrávajících samičích palic orobince stříbrošedého (Typha shuttleworthii) mohou bezbarvé chlupy přesahující hnědé blizny a sterilní květy. Foto M. Popelářová
-
Jedna z posledních populací vstavače kukačky (Anacamptis morio) v Beskydech – tradiční pastvina s teplomilnější vegetací. Foto M. Popelářová
-
Početnost vstavače osmahlého letního (Neotinea ustulata var. aestivalis) v průběhu let 1989–2023 na čtyřech pravidelně sledovaných lokalitách. I přes neúplnou řadu dat je patrný synchronní vzestup početností populací zhruba po 10 letech (1991, 2009 a 2020). Orig. M. Popelářová
-
Letní forma hořečku žlutavého – hořeček žlutavý pravý (Gentianella lutescens subsp. lutescens) kvete v červnu na posledních dvou horských nízkostébelných loukách, v druhově bohaté vegetaci. Foto A. Honc
-
Podzimní forma druhu hořeček žlutavý karpatský (Gentianella lutescens subsp. carpatica) má velmi variabilní vzhled. Zahrnuje od několikacentimetrových rostlin s jedním květem až po více než půlmetrové s desítkami květů. Průměrná výška je přitom zhruba 35 cm. Typické je, že v případě poškození při časném kosení nebo skousnutí dobytkem mladé rostliny dobře regenerují a lodyha se rozvětví. Foto M. Popelářová
-
Časné kosení lokality hořečku žlutavého karpatského do poloviny června by mělo přispět ke snížení konkurenceschopnosti dalších rostlin a k úspěšnému klíčení hořečku po vysemenění. S odchodem původního vlastníka ustalo na lokalitě přepásání malým stádem ovcí, narušování drnu je jen nedostatečně nahrazováno ručním vyhrabáváním hráběmi. To však efekt ovčích kopýtek nenahradí. Foto M. Popelářová
-
Početnosti hořečku žlutavého pravého a h. žlutavého karpatského na třech posledních lokalitách. Pro hořečky je typická meziroční fluktuace početnosti kvetoucích rostlin s výraznými vzestupy a propady. Orig. M. Popelářová
-
Přestože se od 90. let 20. století do Beskyd znovu vrátilo několik velkých stád ovcí, v krajině jednoznačně převažují malé skupiny čítající kolem 10 kusů. Spásají pouze nejbližší luční porosty kolem obydlí, na vzdálenější se již nepřesouvají. Ustal tím i efekt epizoochorie – přenosu diaspor ve vlně ovcí, který zřejmě hrál v šíření pastvinných druhů rostlin v krajině velmi významnou roli. Foto M. Popelářová
-
Ustupující populace židoviníku německého (Myricaria germanica) na hraně již zazemněného a zarostlého náplavu na Kněhyňském potoce, kde byla v letech 2003–04 revitalizována a rozšířena část řečiště. V současnosti se však štěrky neobnovují a hlavní koryto potoka se opět zahlubuje. Foto V. Kalníková
-
Porost třtiny pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites) na Bílé Ostravici. Foto V. Kalníková
-
I když třtina pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites) roste na málo příznivém stanovišti – přímo v korytě toku – prospívá! Stanoviště je natolik extrémní, že ho ostatní druhy nezvládají. Ukázka z formuláře aplikace pro terénní monitorování, kde dohledávání jednotlivých populací značně usnadnily srovnávací fotografické záznamy. Foto K. Chytrý
-
Vratička mnohoklaná (Botrychium multifidum) roste na severně orientované sjezdovce ve vegetaci řídkého krátkostébelného vyfoukávaného trávníku. Foto A. Honc
-
Plavuník cypřiškovitý (Diphasiastrum tristachyum) ve společnosti s plavuní vidlačkou (Lycopodium clavatum) na sjezdovce na hřebeni Radhoště. Foto M. Popelářová
-
Populace hořečku žlutavého karpatského (Gentianella lutescens subsp. carpatica) v Huslenkách vděčí za opylování přítomnosti vřesu obecného (Calluna vulgaris), který přiláká včely medonosné (Apis mellifera), ale i čmeláky rodu Megabombus a samotářské včely ploskočelky (Lasioglossum). Zavítají tak i na nakvétající hořečky. Čmeláci mohou být nejefektivnějším opylovačem díky dlouhému sosáku a svému ochlupení, včely mají krátký sosák a hořečky vyhledávají jen na podzim při nedostatku jiné potravy. Foto M. Popelářová