Bioblitz Biosmršť je třídenní (víkendová) výzkumná akce pořádaná v České republice od roku 2022. Hlavním cílem je sběr dat o rozšíření cílových nepůvodních druhů rostlin a živočichů za pomoci dobrovolníků z řad široké veřejnosti. Výsledky tohoto projektu občanské vědy lze využít např. v praktické ochraně přírody.
K dalšímu čtení v Živě
Aplikace iNaturalist: závislost na pozorování přírody (2023, 3)
Občanská věda – bez systémové podpory, silou jednotlivců (2024, 1)
Projekt Evropské občanské vědy (2024, 1)
Více na www.biosmrst.cz
Děkujeme všem občanským vědcům, kteří se do předchozích ročníků akce Biosmršť zapojili, a přispěli tak k rozšíření znalostí o výskytu sledovaných nepůvodních druhů rostlin i živočichů v České republice. Budeme moc rádi, když se zapojíte i letos! Přejeme vám spoustu dalších zajímavých pozorování a těšíme se na spolupráci i v tomto roce.
Internetové odkazy
Projekty občanské vědy City Nature Challenge www.citynaturechallenge.cz a NAJDI.JE www.najdije.cz
Portál www.inaturalist.org
Databáze české flóry a vegetace Pladias https://pladias.cz/
Mezinárodní encyklopedie rostlin, hub a živočichů Biolib www.biolib.cz
Mezinárodní databáze Global Biodiversity Information Facility (GBIF) www.gbif.org
Fotografický atlas ČR www.fotoatlas-rostlin.cz
Citovaná a použitá literatura
CALTOVÁ, Petra, et al. Občanská věda: její význam a motivace účastníků v návaznosti na projekt City Nature Challenge. Journal of the National Museum (Prague), Natural History Series, 2020, 189.
CALTOVÁ, Petra. Aplikace iNaturalist: závislost na pozorování přírody. Živa, 2023.3: CV–CVI.
ROY, Helen, et al. Summary for Policymakers of the Thematic Assessment Report on Invasive Alien Species and their Control. IPBES Invasive Alien Species Assessment, 2023, 1-56.
JARIĆ, Ivan, et al. The role of species charisma in biological invasions. Frontiers in Ecology and the Environment, 2020, 18.6: 345-353.
CALTOVÁ, Petra a MACEK, Ivo. City Nature Challenge. Journal of the National Museum (Prague), Natural History Series. Praha: Národní muzeum, 2019, 188(1), 163–166. DOI: https://doi.org/10.2478/jnmpnhs-2019-0010.
PYŠEK, Petr. Historie, definice, hypotézy a budoucnost biologických invazí. Živa, 2018.5: 210–213.
PYŠEK, Petr, et al. Catalogue of alien plants of the Czech Republic (3rd edition): species richness, status, distributions, habitats, regional invasion levels, introduction pathways and impacts. Preslia 2022, 94: 447–577.
The Biosmršť bioblitz is a three-day (weekend) research event organised in the Czech Republic since 2022. The main aim is to collect data on the distribution of target non-native plants and animals with the help of public volunteers. The results of this citizen science project can be used, for instance, in practical nature conservation.
-
Záhlaví úvodní stránky projektu Biosmršť 2023 na iNaturalistu. Na webu najdete základní statistické údaje, tedy přehled pozorování, druhů, identifikátorů – členů, kteří rostliny a živočichy z nahraných fotografií určili nebo jejich určení potvrdili, a pozorovatelů – autorů nahraných pozorování, včetně např. žebříčků nejaktivnějších pozorovatelů, nejčastějších pozorování a nejčastěji zaznamenaných druhů. Foto K. Štajerová
-
Ostrolist poléhavý (Asperugo procumbens) má původní areál ve Středo zemí. V České republice je nepůvodním druhem, zdomácnělým archeofytem, který byl prostřednictvím člověka na naše území neúmyslně zavlečen. V posledních letech se začal hojně šířit, např. v Praze se „náhle“ objeví téměř v každé nově zrekonstruované ulici. Foto K. Štajerová
-
Svitel latnatý (Koelreuteria paniculata) je u nás nepůvodním druhem, přechodně zavlečeným neofytem, který pochází z Asie. Byl záměrně vysazen jako okrasná dřevina a je stále častěji využíván nejen v parcích, ale i do stromořadí v ulicích (např. na sídlišti v Čelákovicích). Snadno se šíří semeny do okolí. V podrostu jednoho dospělého stromu můžeme najít i desítky semenáčů. Foto K. Štajerová
-
Pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) pochází z Asie a byl úmyslně introdukován do ČR jako okrasná dřevina. Na našem území jde o jeden z nejproblematičtějších nepůvodních druhů, jehož likvidace je poměrně komplikovaná (blíže v textu). Je hodnocen jako invazní neofyt a zároveň je zařazen na seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii. Šíří se převážně v městských aglomeracích, ale pomalu proniká i dále do krajiny. Limity jeho šíření jsou nyní předmětem bližšího studia. Foto K. Štajerová
-
Za původní areál lupiny mnoholisté neboli vlčího bobu mnoholistého (Lupinus polyphyllus) je považována Severní Amerika. Do ČR byla úmyslně introdukována jako okrasná rostlina. Jde tedy o nepůvodní druh, invazní neofyt, rovněž na unijním seznamu. V dnešní době ji najdeme téměř po celém našem území s těžištěm výskytu v pohraničních horách. Foto K. Štajerová
-
Slunéčko východní (Harmonia axyridis) může být občas i užitečné, a to ve chvíli, kdy se živí na mšicích. Foto D. Sládková, účastnice Biosmršti
-
Neúspěšný pokus larvy slunéčka východního (Harmonia axyridis) o predaci nepůvodní ploštice blánatky lipové (Oxycarenus lavaterae), která zřejmě unikla díky funkční chemické ochraně. Foto D. Sládková, účastnice Biosmršti
-
Housenka zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na své hostitelské rostlině zimostrázu vždyzeleném (Buxus sempervirens). Foto K. Štajerová
-
Mapy pozorování 13 z 18 rostlinných druhů zaznamenaných během posledního ročníku Biosmršti, který se konal o víkendu 25.–28. května 2023. Nejčastěji zaznamenanými druhy byly pajasan žláznatý (87 pozorování), lupina mnoholistá (54), čistec vlnatý (Stachys byzantina, 17) a rukevník východní (Bunias orientalis, 17). Orig. K. Štajerová a kol.
-
Kosatec krvavý (Iris sanguinea) se liší od kosatce sibiřského (I. sibirica) v kresbě listenů a okvětních lístků. Kosatec krvavý má listeny nápadně červenofialově zbarvené a vnější okvětní lístky mají na ploše víceméně jednolitou modrofialovou kresbu. oba druhy se běžně pěstuje v kultuře a může zplaňovat. Dosud ale nebyli na území ČR zaznamenáni jejich kříženci. Koláže k problematice určování těchto dvou druhů, připravené pro plánovaný Fotografický atlas rostlin ČR (www.fotoatlas-rostlin.cz), poskytla Alena Lepší. Foto P. Kúr (celkový habitus a květ), M. Hroneš (listen).
-
Kosatec sibiřský (Iris sibirica) má listeny zelené, aspoň zčásti blanité (suchomázdřité) a vnější okvětní lístky mají na svrchní straně fialové žilkování na bílém podkladu. Tento druh se běžně pěstuje v kultuře a může zplaňovat. Koláž k problematice určování druhu, připravené pro plánovaný Fotografický atlas rostlin ČR (www.fotoatlas-rostlin.cz), poskytla Alena Lepší. Foto J. Lukavský (celkový habitus), L. Zdařil (květ) a F. Lamla (listen)