Příspěvek shrnuje dosavadní poznatky o životním cyklu komárů z komplexu rodu Aedes, kteří jsou svým výskytem primárně vázáni na periodicky zaplavované biotopy lužních lesů a nivních luk. Hloubka vody v zaplavených biotopech společně s teplotou vody jsou klíčovými faktory, které ovlivňují rychlost vývoje, početnost a hustotu larev na lokalitách. Informace o hydrologickém režimu zájmového území je proto nezbytná pro predikci a optimální management kalamitních stavů komárů.
Dokumentární film Hugo Habrmana Tajemství jarních tůní (2014), v němž je přiblížen život v tůních lužního lesa včetně rozmnožování a vývoje komárů rodu Aedes v širším pojetí, najdete na adrese: https://www.youtube.com/watch?v=SU5uzBSBW7c
K dalšímu čtení v Živě
Hyporeální zóna – neviditelná součást řeky (2022, 5)
Citovaná a použitá literatura
BECKER, N (1989) Life strategies of mosquitoes as an adaptation to their habitats. Bull Soc Vector Ecol 14(1):6–25
BREELAND, S. G., et al. Field observations on twenty-eight broods of flood wafer mosquitoes resulting from controlled floodings of a natural habitat in the Tennessee Valley. Mosquito News, 1967, 27.3: 374–384.
RETTICH, František; POPOVSKÝ, Jiří; CEPÁK, Vladimír. Řasy a sinice v potravě komárů. Czech phycology, 2001, 1: 93-101.
KNOZ, J.; VAŇHARA, J. The effect of changes in moisture conditions on a community of haematophagous Diptera and ticks in a floodplain forest. In: Developments in Agricultural and Managed Forest Ecology. Elsevier, 1991. p. 469-504.
MERTA, L. Strategie přežívání vodních bezobratlých v jarní periodické tůni. Disertační práce, PřF UP Olomouc, 2005, 100 pp.
The paper summarises current knowledge about the life cycle of mosquitoes from the Aedes complex, which are primarily associated with periodically flooded habitats of floodplain forests and floodplain meadows. The depth of water in flooded habitats, together with water temperature, are key factors that influence the rate of development, abundance and density of larvae at these sites. Information on the hydrological regime of the area of interest is therefore essential for the prediction and optimal management of mosquito outbreak emergencies.
-
V jarním období se různé terénní deprese v nivě řeky Moravy plní podzemní vodou a vytvářejí ideální líhniště komárů. Lužní les u Mladče, chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví. Foto M. Rulík
-
Dospělec komára rodu Aedes v širším pojetí po vylíhnutí z kukly. Foto H. Habrman
-
Na hladině plovoucí „člunky“ se slepenými vajíčky komárů rodu Culex. Foto M. Rulík
-
Vajíčka jarních komárů z komplexu rodu Aedes. Foto L. Fišarová
-
Odklápění víčka vajíčka larvou při líhnutí. Foto L. Fišarová
-
Detail vajíčka komára z rodu Aedes v širším pojetí, pořízený skenovací elektronovou mikroskopií. Vnější obal (exochorion) tvoří na povrchu polygonální struktury. Foto P. J. Juračka
-
Vývojové fáze jarních druhů komárů v CHKO Litovelské Pomoraví. Modrá linka značí průtok vody v řece. Začátkem února začíná postupné zvodnění tůní a líhnutí vajíček, vývoj larev trvá podle teploty vody zhruba 7–8 týdnů. Obvykle začátkem května dospělí komáři opouštějí vodu a tůně rychle vysychají. Na obnažené partie samičky začínají klást vajíčka. Orig. M. Rulík
-
Tůň Hejtmanka v národní přírodní rezervaci Vrapač u Mladče – 6. dubna v době nízkého zvodnění . Foto M. Rulík
-
Tůň Hejtmanka v národní přírodní rezervaci Vrapač u Mladče – 28. dubna 2023 v době zvýšení vodního stavu. Foto M. Rulík
-
Dipper – nádoba používaná pro odhad hustoty larev komárů ve sledovaných tůních. Příklad velmi nízké hustoty larev ze 6. dubna 2023 po prvním jarním zaplavení. Foto M. Rulík
-
Dipper – nádoba používaná pro odhad hustoty larev komárů ve sledovaných tůních. Masové líhnutí larev 1. května 2023 po zaplavení větší části tůně – vysoká hustota larev s přítomností dvou velikostních kohort. Foto M. Rulík
-
Dipper – nádoba používaná pro odhad hustoty larev komárů ve sledovaných tůních. Kukly komárů z 18. května 2023 s mnohem vyšší denzitou než v předchozích týdnech v důsledku zmenšení plochy tůně na lokalitě č. 55. Foto M. Rulík
-
Obnažující se vlhká plocha půdy v okolí vysychající tůně (šipky), do které začínají samičky komárů klást vajíčka. Čím více tůň vysychá, tím větší je plocha pro kladení. Foto M. Rulík
-
Pás vlhké půdy vhodné pro kladení vajíček v závislosti na zvodnění tůní. Čím vyschlejší tůň, tím blíže nejhlubší části ke středu vodní plochy samičky komárů vajíčka kladou. Orig M. Rulík
-
Vývojový cyklus jarních druhů komárů v lužních lesích CHKO Litovelské Pomoraví v závislosti na hydrologické situaci v konkrétním roce. Orig. M. Rulík