1989, 12. prosinec, Praha. Interview Václava Havla pro sovětskou televizi, které převzal československý denní tisk.

Pane Havle, ptám se vás jako kandidáta na úřad prezidenta ČSSR. Jak vidíte dnešní situaci v Československu?

Veliký společenský pohyb, který probíhal v posledních třech týdnech v Československu, vznikl po brutálním masakru studentů. Přesto celý tento pohyb se vyznačoval velkou pokojností, sebekázní, kulturou, už nebyl provázen žádným krveprolitím nebo nějakými konfrontacemi. Byl velmi dramatický, vzrušující a zdá se mi, že tento pohyb tvořil jakousi první  fázi toho dění, jehož jsme nyní v Československu účastníky. Tato fáze skončila, protože bylo dosaženo mnoha významných úspěchů, které uspokojily rozhodující politické síly v Československu, včetně komunistické strany, a především uspokojily československou společnost. Mezi těmito výsledky je pravděpodobně nejdůležitější abdikace prezidenta republiky a vytvoření Vlády národního porozumění, která se setkala s obecným souhlasem a obecnou podporou a která začala včera pracovat. Díky těmto úspěchům se dnes nekonala v Československu generální stávka. Dalším úkolem, před kterým Československo stojí, je volba nového prezidenta. Pakliže tato volba dopadne opět ke spokojenosti všech rozhodujících sil a především československé veřejnosti, je tu reálná naděje, že Československo se bude pokojným způsobem ubírat ke svobodným volbám a posléze ke skutečné demokracii.

Jak si představujete budoucí vztahy mezi Československem a Sovětským svazem?

Sám za sebe i za Občanské fórum, které mě navrhlo jako kandidáta na funkci prezidenta republiky, jsme nejednou řekli, že chceme žít v přátelských vztazích se všemi státy ve světě a samozřejmě především s těmi, které mají rozhodující vliv v dnešním světě, tj. se Sovětským svazem a Spojenými státy americkými.

A jaký máte, jako kandidát na prezidenta republiky, názor na členství ve Varšavské smlouvě?

Naším ideálem je Evropa jako mírové společenství svéprávných národů a států. K tomu patří i idea rozpuštění bloků. Za tím samozřejmě stojíme, ale zároveň jsme realisté a chápeme, že k tomuto ideálu se nepřiblížíme jakýmkoliv samostatným vytržením z Varšavské smlouvy, touhou po nějaké okamžité a samostatné neutralitě. To je proces, který musí probíhat komplexně, v celé Evropě, a mám takový pocit, že v této chvíli je na tahu spíš Západ než Východ, aby přiblížil okamžik rozpuštění paktů.

Jaký je váš názor na eventuální odchod sovětských vojsk z Československa?

Je obecné a lidové přání, aby tato vojska odešla. Jenomže všichni rozumní lidé, a naštěstí je jich většina v naší zemi, chápou, že je nelze jen tak z ničeho nic vypudit. Je to otázka bilaterálního jednání mezi Československem a Sovětským svazem a je to i otázka jednání na půdě Varšavské smlouvy.