I když se to na první pohled nezdá, představují luční společenstva poměrně dynamické systémy. Změny v meziroční četnosti druhů na úrovni centimetrů mohou vyústit v několikaleté cyklické změny ve složení společenstva i v dlouhodobé změny celého porostu odrážející změny prostředí. Příkladem toho je pravidelný vysoký podíl bobovitých rostlin (Fabaceae), ke kterému dochází každých zhruba 8 let, klesající nároky porostu na vlhkost a kyselost půdy.
K dalšímu čtení v Živě
Louky Krkonošského národního parku pohledem rostlinných ekologů (2013, 4)
Rozhovor S Františkem Krahulcem nejen o krkonošských loukách (2014, 1)
Recenze knihy Louky. Dobrodružství poznávání (2014, 1)
Citovaná a použitá literatura
HERBEN, T., et al. Small‐scale variability as a mechanism for large‐scale stability in mountain grasslands. Journal of Vegetation Science, 1993, 4.2: 163-170.
HERBEN, Tomáš. Permanent plots as tools for plant community ecology. Journal of Vegetation Science, 1996, 7.2: 195-202.
HERBEN, Tomáš, et al. Long‐term time series of legume cycles in a semi‐natural montane grassland: evidence for nitrogen‐driven grass dynamics?. Functional Ecology, 2017, 31.7: 1430-1440.
SKÁLOVÁ, Hana, et al. Dynamics of a mountain grassland: Environment predicts long‐term trends, while species’ traits predict short‐term fluctuations. Journal of Vegetation Science, 2022, 33.3: e13138.
Even though grassland ecosystems look very stable, considerable dynamics have been recognised within them. Year-to-year changes in species counts at centimetre scale may result in vegetation cycling or long-term changes in vegetation composition reflecting environmental changes. Typical examples are the cycling in the occurrence of Fabaceae plants with the peak about every 8 years, and decreasing demands for soil moisture and acid soil.
-
Odečítání mikromapy na zkoumané lokalitě v Krkonoších. Braunovy Boudy. Foto V. Hadincová a S. Pecháčková
-
Detail trvalé plochy s pevně fixovaným odečítacím rámem, který umožňuje zaznamenat přesné pozice jednotlivých rostlin. Za tímto účelem je čtvercový rám (0,5 × 0,5 m) rozdělený do 225 políček. Foto V. Hadincová a S. Pecháčková
-
Změna biomasy jetele plazivého (Trifolium repens) a j. lučního (T. pratense) po dobu sledování trvalých ploch na Braunových Boudách, potvrzující existenci tzv. jetelových cyklů. V louce se střídá vysoká a nízká četnost bobovitých rostlin (Fabaceae), zejména právě těchto dvou druhů jetelů. Jejich biomasa výrazně vzroste přibližně každých 8 let, pak naopak postupně ubývají a z porostu téměř vymizí. Upraveno podle: T. Herben a kol. (2017)
-
Podobné cykly, jako jsme popsali u jetelů, se vyskytují také u dalších druhů rostlin – změna četnosti odnoží psinečku obecného (Agrostis capillaris). Blíže v textu. Tečky na ose x ukazují, kdy byly plochy hnojeny – plochy 1 a 2 od začátku sledování, 3 a 4 až později. Upraveno podle: H. Skálová a kol. (2022)
-
Vemeník zelenavý (Plathanthera chlorantha) je jednou z mála krkonošských orchidejí, která v současné krkonošské krajině (snad) přibývá. Foto V. Hadincová a S. Pecháčková
-
Úbytek metličky křivolaké (Avenella flexuosa) po ukončení éry kyselých dešťů vyvolané hnědouhelnými elektrárnami v tehdejší Německé demokratické republice. Upraveno podle: H. Skálová a kol. (2022)
-
Změna nároků lučního společenstva na půdní vláhu daná ubýváním vlhkomilných druhů a přibýváním druhů tolerantnějších k suchu. Uveden vážený průměr Ellenbergových indikačních hodnot (pro jednotlivé druhy vážených jejich četností), které vyjadřují požadavky jednotlivých druhů na půdní vlhkost na stupnici od 1 do 12 – čím je hodnota vyšší, tím je druh na vlhkost náročnější. Upraveno podle: H. Skálová a kol. (2022)
-
Změna nároků lučního společenstva na půdní reakci daná ubýváním kyselomilných druhů a zvýšeným zastoupením druhů, kterým vyhovuje vyšší půdní pH. Vážený průměr Ellenbergových indikačních hodnot pro půdní reakci (náročnost druhů je vyjadřována na stupnici od 1 do 9). Upraveno podle: H. Skálová a kol. (2022)
-
Pohled na pokusnou louku v areálu Braunových luk. Foto V. Hadincová a S. Pecháčková
-
Detail lučního porostu na Braunových Boudách v Krkonoších, kde probíhá výzkum Botanického ústavu Akademie věd ČR. Foto V. Hadincová
