nejbližší akce

Aktuality

  • Filosofia vydává svou šestistou publikaci!

    26. 4. 2024

    Ve zbrusu nové ediční řadě Comenius, která bude přinášet moderní překlady z Komenského díla, právě vychází titul Diogenes kynik znovu naživu a Patriarcha Abraham v překladu Markéty Klosové. Jedná se současně o jubilejní šestistou publikaci nakladatelství Filosofia, jehož produkce zahrnuje překlady a původní práce z filosofie, ale také z řady příbuzných humanitních disciplín. Speciální výběr z pěti set titulů připravených nakladatelstvím Filosofia připomínáme ve stručné brožuře.

  • Alice Koubová a Tomáš Koblížek v novém podcastu Českého rozhlasu Vltava

    24. 4. 2024

    Doba složitá je název filosofických debat o dnešním světě s Alicí Koubovou, Tomášem Koblížkem a spisovatelkou a architektkou Annou Beatou Háblovou. Nový podcast Českého rozhlasu Vltava se zaměří na osm klíčových otázek dnešní doby. Jaká je současnost pohledem filosofie, se dozvíte každé úterý na webu Vltavy, na mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Teaser.

  • Proč si v debatě o válce v Gaze nerozumíme

    23. 4. 2024

    To, co se nyní děje v Gaze a jak to nakonec dopadne, dlouhodobě ovlivní celosvětový řád. Tamní válka posílí, nebo naopak ochromí víru ve funkčnost mezinárodních institucí – od OSN po mezinárodní soud, od schopnosti pomáhat řešit konflikty až po schopnost globálně řešit klimatickou krizi, míní politoložka a odbornice na ideologické spory ve světě Zora Hesová z Filosofického ústavu AV ČR a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Její komentář přinesl DeníkN

  • Kluzký svah, nebo morální pokrok?

    22. 4. 2024

    Tomáš Hříbek z Filosofického ústavu Akademie věd spolu s Davidem Černým a Adamem Doležalem z Ústavu státu a práva AV ČR, kteří se dlouhodobě odborně zabývají analýzou argumentů v otázkách asistované smrti, reagují v online verzi Lidových novin na dřívější rozhovor s předsedou Vědecké rady České lékařské komory Zdeňkem Mrozkem na téma eutanazie (LN ze 4. dubna: Eutanazie je strašně nebezpečné téma.) Více


Vochoč
Otakar
Oddělení současné kontinentální filosofie Department of Contemporary Continental Philosophy
109a
+420 221 183 318
Tituly před / za jménem:Titles before / after name:
PhDr.
Pozice:Position:
emeritní vědecký pracovník emeritus scholar

právě vychází

    • diogenes-kynik-znovu-nazivu-a-patriarcha-abraham

      Diogenes kynik znovu naživu a Patriarcha Abraham

      Jan Amos Komenský (přel. Markéta Klosová)

      První část knihy přináší nový překlad Komenského školní hry z roku 1640 Diogenes Cynicus redivivus. Tento známý text čekal na nové přetlumočení celých 54 let; nový český převod bude jistě pro mnoho čtenářů lákavější než zestárlý překlad. Druhá část knihy nabízí čtenářům české přetlumočení Komenského v pořadí druhé hry Abrahamus Patriarcha. Z této Komenského práce byly dosud českým čtenářům k dispozici jen drobné ukázky. Oba překlady vycházejí s komentáři a úvodní studií.

      Vychází jako jubilejní šestistá publikace nakladatelství, ve zbrusu nové ediční řadě Comenius.

      Filosofia
    • eirene-studia-graeca-et-latina-lix

      Eirene. Studia Graeca et Latina LIX

      Eirene. Studia Graeca et Latina, established in 1960, is scholarly journal of Classics, international and peer-reviewed complying with the criteria of the database ERIH PLUS. It is published once a year (one double issue) by the Centre for Classical Studies at the Institute of Philosophy of the Czech Academy of Sciences in Prague.

      Centre for Classical Studies
    • luxembourg-court-cultures-in-the-long-fourteenth-century3-3

      Luxembourg Court Cultures in the Long Fourteenth Century

      Karl Kügle, Ingrid Ciulisová, Václav Žůrek, Tess Knighton and Helen Deeming (eds.)

      The first collection of essays in the English language dedicated to the cultural achievements and politics of one of the most important ruling houses of late medieval Europe. The house of Luxembourg between 1308 and 1437 is best known today for its principal royal and imperial representatives, Henry VII, John the Blind, Charles IV, and Charles's two sons, Wenceslas and Sigismund - a group of rulers who, for better or worse, shaped the political destiny of much of Europe during the fourteenth and early fifteenth centuries. While some of the Luxembourg cultural legacy can still be experienced directly today in and around Prague and southern Germany, and through the literary and musical works of Machaut, Froissart, and Wolkenstein, it reached much further across Europe: from England to present-day Romania, and from the Baltic Sea to the Italian peninsula, alongside the dynasty's homelands in what is now Luxembourg, Belgium and France. However, this culture has not always attracted the scholarly attention it deserves. This volume explores the pan-European impact and influence of the Luxembourgs in a variety of fields: art and architectural history, material culture, Czech, French, German and Latin text production, gender and intellectual history, and music. Embracing the subject matter from multi-disciplinary and transnational perspectives, the essays here offer new insights into the late medieval cultures of the Luxembourg court. Particular subjects treated include the making of the "Wenceslas Bible"; Machaut at the court of John of Luxembourg; and Charles IV's patronage of multilingual literature. On publication this book is available as an Open Access eBook under the Creative Commons license: CC BY-NC-ND.

      Boydell & Brewer
    • ceske-spory-o-liberalismus-masaryk-a-havel

      České spory o liberalismus: Masaryk a Havel

      Milan Znoj

      Kniha rozebírá dva české spory o liberalismus, jejichž účastníky byli dva vůdčí čeští intelektuálové a politici T. G. Masaryk a Václav Havel. Ke sporům došlo v různých dobách od sebe na hony vzdálených, takže je otázkou, zda v jednání a myšlení jejich protagonistů lze vůbec najít nějaké kontinuity. Kniha je takovým konceptuálním testem českého demokratického mýtu, který obě tyto postavy „filozofů na trůně“ nahlíží v zákrytu. Čtenář se nejprve dozví, jak Masaryk reformuloval klíčové koncepty české politické emancipace, jak při tom zúčtoval s dobovým liberalismem a požadoval jeho sociální a demokratickou proměnu. Po pádu komunismu se zase tématem Havlova sporu stala omezenost transformačního neoliberalismu, který měl antidemokratické implikace. Ukazuje se nicméně, že se v těchto odlišných sporech dostávala ke slovu liberální tradice, která měla své evropské souřadnice a dávala demokratický smysl české politické emancipaci. Lze se nadít, že tato liberální tradice má svou relevanci i v současnosti, kdy se objevují nová nebezpečí pro demokracii, především vlna antiliberalismu, nacionalismu a konzervatismu, která se kolem zvedá.

      Karolinum
    • slovnik-stredoveke-latiny-v-ceskych-zemich-latinitatis-medii-aevi-lexicon-bohemorum-sesit-24-dil-iii

      Slovník středověké latiny v českých zemích / Latinitatis medii aevi lexicon Bohemorum

      kol. autorů KKS FLÚ AV ČR

      Slovník středověké latiny v českých zemích registruje a vykládá slovní zásobu středověké latiny užívané v českých zemích v období od počátků latinského písemnictví na tomto území (asi okolo r. 1000) do r. 1500. Materiál byl excerpován z pramenů různé povahy (diplomatických, úředních, z literatury krásné i odborné apod.) české provenience a podává ucelený obraz o šíři a různorodosti vyjadřovacích prostředků latinského písemnictví českého středověku. Předností našeho slovníku proti obdobným zahraničním dílům je to, že kromě pramenů tištěných byly excerpovány i četné rukopisy a staré tisky z fondů domácích i zahraničních knihoven, čímž se zpřístupňuje velké lexikální bohatství, jež by jinak zůstalo skryto v nevydaných památkách.

      Academia
    • filosoficky-casopis-1-2024

      Filosofický časopis 1/2024

      Vydává Filosofický ústav AV ČR
    • dieter-henrichs-theorie-der-subjektivit-t

      Dieter Henrichs Theorie der Subjektivität

      Holger Gutschmidt

      Dieter Henrich (1927–2022) war einer der einflussreichsten Philosophen der deutschen Nachkriegszeit. Im Zentrum seines umfangreichen Werks – selbst dort, wo es nicht ausdrücklich verhandelt wird – steht die Theorie des Selbstbewusstseins und der menschlichen Subjektivität.

      Henrich hat in mehr als sechzig Jahren in einer Fülle von Texten an den damit verbundenen Fragen gearbeitet. Doch wegen der Komplexität und Vielfalt dieser Arbeiten sowie der Tatsache, dass Henrich kaum je einen Überblick über seine Theorie vorgelegt hat, sind vielen Lesern die Zusammenhänge bisher unklar geblieben. Dazu kommt, dass sich seine Theorie im Laufe der Zeit erheblich gewandelt hat.

      Holger Gutschmidts Einführung in Henrichs Selbstbewusstseinstheorie(n) analysiert die Entwicklung von Henrichs Position von den Anfängen an. Sie behandelt wichtige Einflüsse auf Henrichs Lehre und geht auf zentrale Diskussionen seiner Thesen ein. Gutschmidt zeigt darüber hinaus auch die Grenzen und Schwierigkeiten von Henrichs verschiedenen Ansätzen. Trotz mancher Versuche, Henrichs Werk im Zusammenhang darzustellen und zu diskutieren, ist dies bisher nirgendwo so vollständig, konzise und transparent gelungen wie in dieser Einführung. Sie ist auch solchen Lesern zu empfehlen, die, obwohl an den Sachfragen interessiert, mit Henrichs Werk bisher keine große Berührung hatten.

      Meiner
    • acta-comeniana-36

      Acta Comeniana 36

      Lucie Storchová, Vladimír Urbánek (eds.)

      Svazek přináší čtyři studie k intelektuálním dějinám raného novověku a osm recenzí recentní zahraniční i domácí literatury. Ze studií je třeba zmínit zejména inovativní příspěvek Mártona Szentpéteriho (Budapest), který se zabývá vývojem teorie poznání v první polovině 17. století v kontextu filosofického vlivu herbornské tradice a karteziánství na intelektuální produkci sedmihradských vzdělanců. Lucie Storchová (Praha) zkoumá humanistické polemiky a invektivy na pražské univerzitě počátku 17. století. Studie Vojtěcha Hladkého (Praha) se zaměřuje na komparaci astronomického a přírodně filosofického myšlení Francesca Patriziho a Johannese Keplera. Příspěvek Kateřiny Šolcové (Praha) analyzuje diskuse o vakuu v kontextu přírodní filosofie v českých zemích v 17. století.

      V angličtině. Ke studiím jsou připojeny anglické abstrakty a česká resumé.

      Filosofia
    • pozorovani-citu-krasna-a-vznesena

      Pozorování citu krásna a vznešena

      Immanuel Kant (přel. Martin Z. Pokorný)

      Kantův spis Pozorování citu krásna a vznešena z roku 1764 má v celku jeho díla zvláštní postavení. Jedná se o dílo předznamenávající svým tématem Kritiku soudnosti (1790), přitom patří ještě do Kantova předkritického období. Nadto jde o dílo populární, určené širší veřejnosti. Kant zde předkládá filosofická pozorování a formuluje hypotézy principů působících za jevy, jež pak ověřuje na pozorovaném materiálu. Vlastním tématem díla jsou vyšší či jemnější pocity (prožitky a požitky), jejichž základ Kant spatřuje v kombinaci pocitů krásna a vznešena, pro něž má člověk cit. Kant zároveň zkoumá jejich působení v morálce, u lidí rozdílných temperamentů, ve vztahu mužů a žen a v charakterech národů. V tomto smyslu jde o dílo podnětné nejen pro filosofy.

      Oikoymenh/FLÚ AV ČR
    • filosofie-nemeckeho-osvicenstvi

      Filosofie německého osvícenství

      Martin Bojda

      Kniha je pokusem o syntézu dějin německého myšlení epochy osvícenství, sahající od Ch. Thomasia a G. W. Leibnize až po Schillera či Jeana Paula, jaká v moderní literatuře chybí. Ukazuje konstituci moderní německé filosofie v souvislostech s kulturními a společenskými dějinami 18. století a sepětí osvícenského racionalismu s jejich modernizačními prvky. Osvícenství se v politicky roztříštěném a zaostalém německém prostředí vyvíjelo nikoli odvržením, nýbrž složitou konverzí dosavadní duchovní tradice, a prosazovalo se jako genuinně křesťansko-humanistický projekt navazující na lutherskou reformaci. K jeho zásadním rysům patřilo propojení s tvorbou moderní občanské kultury, s rozvojem knižního trhu, žurnalistiky, světského umění a empirických věd. Úměrně tomu se kniha nevěnuje pouze univerzitní filosofii a teoretickým spisům, nýbrž také prezentaci filosoficky fundovaných postojů v estetice, dějepisectví, kazatelství či v krásné literatuře. Právě v německém osvícenství se zrodila estetika jako samostatná věda a prostřednictvím básnictví a jeho reflexí docházelo k celospolečenskému šíření osvícenských idejí, k utváření čtenářské, kritické a debatující veřejnosti.

      Academia