Počítačové součástky o velikosti molekul mohou představovat novou revoluci v IT a pomoci nám vytvořit levnější, rychlejší, menší a výkonnější počítače. Spolehlivě a efektivně je sestavit ovšem zatím představuje výzvu.
Ovládat světlem chemickou strukturu látky v atomárním měřítku se zdálo dosud nemožné. Nyní vědci vyvinuli techniku vhodnou k řízení fotochemických reakcí na úrovni jednotlivých molekul. Mezinárodní tým výzkumníků, na jehož práci se podílel Tomáš Neuman z Fyzikálního ústavu AV ČR, představil dnes v časopise Nature Nanotechnology metodu ovládání molekulární dynamiky, která otevírá potenciálně novou kapitolu výzkumu v oblasti fotochemie.
Projekt LasApp navazuje na dlouholetou tradici unikátního výzkumu a vývoje v oblasti laserových technologií v České republice a plně využívá stávající infrastrukturální a expertní zázemí. Vědci vytipovali tři strategické oblasti, kde mohou v budoucnu laserové technologie sehrát zásadní roli při hledání nových průlomových poznatků a objevů. Jedná se o oblasti vesmírných aplikací, biotechnologií a pokročilých laserových technologií pro chytrou výrobu. Pro všechny tyto oblasti hrají do budoucna klíčovou roli znalosti z oborů chytré optiky, práce s daty, automatizace, robotizace a AI.
Výzkum projektu TERAFIT se zaměří na vývoj aplikací, které mají esenciální význam pro internet věcí a ekonomiku velkých dat. Cílem je dosažení průlomu směrem k nové generaci informačních technologií – tři výzkumné záměry projektu se zaměřují na vzájemně propojené průlomy, které povedou k zásadním úsporám na energetické, prostorové i časové škále.
Vědci zapojení do projektu FORTE se soustředí na klíčové otázky v oblasti fyziky elementárních částic a kosmologie. Jejich záměrem je prohloubit naše poznání o základních složkách hmoty ve vesmíru a interakčních silách. Pro dosažení tohoto cíle plánují vylepšit měření některých parametrů standardního modelu a hledat nové částice, což by mohlo vést k průlomu v jeho chápání.
Víceškálové materiály jsou sestaveny z různých druhů nanomateriálů, které mají samy o sobě neobvyklé vlastnosti. Jejich vzájemnou kombinací a integrací do hierarchií vyššího řádu lze získat inteligentní hmotu s unikátními funkcionalitami a překvapivým využitím v mnoha různých oborech. Na výzkum s tímto zaměřením se orientuje konsorcium osmi partnerů z akademické a výzkumné sféry vedené Ústavem fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd ČR.
Projekt FerrMion je zaměřen na výzkum a vývoj technických aplikací feroických materiálů, jako jsou feroelastické slitiny s tvarovou pamětí či multiferoika kombinující jedinečné elektrické, magnetické a mechanické vlastnosti. Plánovaný výzkum pokrývá široké spektrum fyzikálních a technických oborů a slibuje aplikace v energetice, lékařství či robotice. V rámci projektu bude v areálu akademických ústavů v Praze Na Slovance zprovozněno jedinečné zařízení pro charakterizaci materiálů 3D atomární sondou, která bude první svého druhu v České republice.
Jádrem programu SenDISo je vývoj nové generace detektorů a chemicko-biosenzorických řešení. Interdisciplinární výzkum se zaměří na tvorbu technologií pro monitorování životního prostředí (přenosné senzory těkavých organických sloučenin sloužící k monitorování znečištění), zlepšení lékařské diagnostiky (objev a analýza stopových množství biomarkerů umožňujících bojovat proti závažným onemocněním) a radioterapie a kontroly kvality v průmyslu. Nové nástroje mimo jiné umožní citlivost na úrovni jednotlivých (bio)molekul a otevřou tak dveře objevům v oblasti věd o živé přírodě a včasné diagnostice závažných onemocnění, jako je rakovina.
