Poznámka: v závorkách [ ] je uveden významný výsledek z daného podoboru a odkaz, jehož jsem spoluautorem.
Můj celoživotní badatelský zájem byl o fyziku kondenzovaných systémů a soustředil se hlavně na kvantovou teorii elektronové struktury a vlastností kondenzované hmoty. Mimo tento mikroskopický přístup jsem přispěl ke třem tématům, Disperzní relace [ Kramers-Kronigovy relace při určování optických konstant , Czech. J. Phys. 11, 787 (1961)], Pásmové tavení [konečné rozdělení příměsi, Phys. Stat. Sol. (b) 5, 207 (1964)], a zejména Granulární systémy [šíření ultrazvuku granulárním prostředím pod vnějším zatížením, Phys. Rev. Lett. 82, 1863 (1999)]. Z oblasti Optické vlastnosti kystalických polovodičů vybírám jeden výsledek, [modelování hyperbolických excitonů, Phys. Stat. Sol. (b) 16, 147 (1966)]. Pokud jde o neuspořádané systémy, pracoval jsem ve dvou oblastech. V oboru Substituční slitiny jsem se zapojil do vytváření moderních nástrojů využívajících Greenovy funkce, zejména přiblížení koherentního potencálu (CPA) [Phys. Rev. 175, 747 (1968)] a jeho aplikací [paramagnetické slitiny: electronová hustota stavů, Phys. Rev. B 1, 3250 (1970), elektronová struktura (Cd,Hg)Te, Phys. Rev. B 27, 1088 (1983), elektronové stavy ve směsných krystalech Cd1−xPbxF2, Sol. State Comm. 58, 663 (1986)]. Jistý populární technický obrat byl presentován ve třech variantách [zjednodušení výpočtu Greenových funkcí pomocí analytického prodloužení, Phys. Rev. B 29, 3697 (1984); Phys. Stat. Sol. (b) 134, 659 (1986); J. Phys. C: Solid State Phys. 19, 7173 (1986)]. Z prací o Amorfních polovodičích mohu poukázat na mé rané podložení Taucovy hrany, jak je reprodukováno v Apendixu k práci [Tauc, J.; Grigorovici, R.; Vancu, A. (1966) "Optical Properties and Electronic Structure of Amorphous Germanium". Physica Status Solidi B 15 , 627], a z materiálově orientovaných publikací na [Index lomu krystalického a amorfního GeS, Phys. Stat. Sol. (b) 104, K95 (1981)]. Z Fyziky povrchů chci podtrhnout práci [povrchová Greenova funkce sešíváním, J. Phys. C: Solid State Phys. 4, L104 (1971)]. V Kvantovém transportu dvě publikace byly významné, [elektronový transport v neuspořádaných binárních slitinách: přiblížení koherentního potenciálu, Phys. Rev. 184, 614 (1969)] a [Zobecněný Kadanoffův-Baymův Ansatz (GKBA) pro odvození kvantových transportních rovnic, Phys. Rev. B 34, 6933 (1986)]. Počínaje touto druhou publikací, pracoval jsem na systematické teorii silně nerovnovážných nestacionárních elektronových procesů za použití nerovnovážných Greenových funkcí kombinovaných s GKBA. To vedlo ke koncepci nerovnovážných kvazičástic, k nerovnovážné Wardově identitě, a k tak zvanému Rekonstrukčnímu teorému, jak je shrnuto v přehledové práci [Fortschr. Phys. 65, No. 6–8, 1700032 (2017)]. V poslední době se podílím na studiu přechodových proudů procházejících nanoskopickými molekulárními můstky spojujícími masivní kovové elektrody. Postup ke kvantovým transportním rovnicím založený na GKBA pracuje dobře pro elektrody z normálních kovů, ale selhává pro magnetické tunelování mezi elektrodami feromagnetickými. Bylo dosaženo výchozího překonání situace a to doplněním Ansatzu o asymptotické vertexové opravy [EPL, 121 (2018) 67002], [ Phys. Status Solidi B 2019, 256 1800594].
