Výzva Špičkový výzkum v Operačním programu Jan Amos Komenský (OP JAK) patří mezi jednu z nejvýznamnějších českých grantových výzev s celkovou alokací 12,2 miliardy korun, která má za cíl umožnit českému výzkumu dosáhnout evropské a světové špičky.
Mezinárodnímu týmu vědců vedenému českými fyziky se poprvé podařilo vyvinout unikátní magnetický nanografen. Zkombinovali přitom dva koncepty vzniku magnetismu a jako první dokázali detekovat jejich magnetický signál pomocí pokročilé rastrovací mikroskopie a kvantově mechanických výpočtů.
Mezinárodní tým vědců boří v článku publikovaném v časopise Nature tradiční představu o dělení magnetismu na dvě větve – několik tisíciletí známou feromagnetickou a antiferomagnetickou, objevené ou přibližně před sto lety. Výzkumníkům se nyní podařilo experimentálně prokázat třetí altermagnetickou větev teoreticky předpovězenou vědci z Prahy a Mohuče před několika lety.
Vědecký tým Fyzikálního ústavu AV ČR vyvinul inovativní biosenzor schopný rychlé detekce nebezpečného zlatého stafylokoka (S. aureus) v mléčných výrobcích. Tato nová metoda je schopna vyhodnotit, zda je vzorek kontaminovaný již za 30 minut, oproti 24 hodinám potřebným u tradičních kultivačních metod.
Evropská kosmická agentura schválila tzv. adopci mise LISA s rozpočtem 1,75 miliardy euro. Adopce mise je významným milníkem při přípravě kosmických projektů, při nichž Evropská kosmická agentura převádí projekt z fáze posuzování k vlastní realizaci koncepcí a technologií.
První ryze český fluorescenční teleskop zvládá odolat extrémním podmínkám pouště v Utahu i pampy v Argentině. Právě v areálu argentinské Observatoře Pierra Augera bude trojice teleskopů nové generace od roku 2025 měřit, odkud přilétají vysokoenergetické kosmické částice.
Částicová fyzika je podivnější, než by se mohlo zdát. Vědci z mezinárodní observatoře Telescope Array, kde je zapojen také vědec z Fyzikálního ústavu AV ČR, zachytili extrémně energetickou částici, která byla pojmenována "Amaterasu" podle japonské nebeské bohyně Slunce.
