Religiozita a demografické charakteristiky

Encyklopedická příručka sociologie náboženství seznamuje s (1.) vývojem, hlavními přístupy a metodami této disciplíny, (2.) jejími aktuálními tématy a výzkumnými okruhy a (3.) hlavními postavami oboru. Kniha je určena studentům sociologie, religionistiky a dalších společenských a humanitních věd, badatelům v těchto oblastech, pracovníkům státního i neziskového sektoru, novinářům a širší zainteresované veřejnosti. Měla by sloužit jako referenční příručka současného stavu a směřování sociologického studia religiozity a spirituality, včetně jejich individualizovaných a detradicionalizovaných podob. Náboženství na nás útočí z médií, ovlivňuje mezinárodní politiku, ekonomiku i kulturu. Ani relativně sekularizovaná Česká republika přitom nestojí stranou. Jsme ve věku návratu náboženství do veřejné sféry? Nebo to jsou nové náboženské formy, které mohou upadnout stejně jako ty dřívější? Je česká společnost modernější než jiné, když se většina Čechů a Češek považuje za ateisty, nebo právě naopak? A jaké vlastně jsou moderní náboženské formy – nová náboženská hnutí, necírkevní spiritualita i ty, které vznikly v rámci etablovaných církví? Porozumíme jim tím, že je budeme srovnávat s religiozitou evropského středověku a raného novověku, o které marxisté hovořili jako o „opiu lidu“? Nefungují mimoevropská náboženství na jiných principech? A nejsou pro nás hrozbou? Není naopak nebezpečná absence náboženství, které zakládalo morální hodnoty a zajišťovalo „nesobecké“ fungování sociální, politické i ekonomické sféry? Mohou náboženství nahradit moderní ideologie, jako byl marxismus či nacionalismus, jako jsou víry ve vědu a fungování „neviditelné ruky trhu“? To jsou jen některé otázky, na které nabízí odpověď sociologie náboženství.