Kulturní zdroje rodiny: vliv na gramotnost, akumulaci kulturního kapitálu dítěte a na výsledky ve vzdělávání

Projekt zkoumá proces mezigenerační kulturní reprodukce. Zaměřuje se na heterogenitu kulturních zdrojů rodiny a jejich vliv na rozvoj gramotnosti, akumulaci kulturního kapitálu dítěte a dopady na školní úspěšnost. Kulturní zdroje rodiny jsou vícerozměrný koncept zahrnující odlišné typy kulturního kapitálu rodičů, přístupy k výchově a dostupné vzdělávací zdroje. Ne všechny zvyšují pravděpodobnost školní úspěšnosti dítěte, navíc jejich působení je často nepřímé, vzájemně provázané a v čase kumulativní. Sledovány jsou aktivity rodičů stimulující kognitivní schopnosti, čtenářskou gramotnost a kulturní kompetence dětí. Hlavním cílem projektu je vyhodnotit vliv kulturních zdrojů v mezigenerační reprodukci nerovností s důrazem na kauzální vysvětlení procesu. Proběhnou další 3 vlny sběru dat v longitudinální panelové studii žáků základních škol a jejich rodičů (4 vlny od 1. třídy; nově v 7.-9. třídě) a v analýzách budou také využita data z výzkumu Český panel domácností a mezinárodních šetření čtenářské gramotnosti žáků v ČR (PIRLS, PISA).

V roce 2021 dokončil řešitelský tým výzkum rodin s dětmi zaměřený na kulturní kapitál rodin a dopady koronavirové pandemie na vzdělávání (rozšíření podsouboru rodin z panelu CHPS) a připravil navazující vlnu výzkumu rodičů v longitudinálním panelu žáků základních škol (panel ZŠ), sběr dat bude dokončen v roce 2022. Analýzy dat z panelu ZŠ se zaměřily na dva hlavní okruhy: a) jak se při výchově přenáší kulturní zvýhodnění z rodičů na děti a dochází tak k postupnému utváření jejich třídního habitu a b) na dopady tohoto procesu: jak kulturní zvýhodnění v rodině spolu s úrovní pregramotnosti a kulturního kapitálu ovlivňuje úspěšnost při přechodu na víceleté gymnázium (Šafr, Gorčíková, Simonová, 2022) a jak raná participace na mimoškolních organizovaných aktivitách, především jde o intelektuálně stimulujících zájmové činnosti v první třídě (šachové, jazykové a matematické kroužky, čtenářské kluby apod.) přispívá k lepším školním výsledkům na konci prvního stupně (Patočková, Šafr, Gorčíková, 2022).

Úspěšnost ve vzdělávání je ovlivněna širším spektrem zdrojů, pozornost se obrací také k vlivu osobnostních charakteristik, z nichž některé lze považovat za svého druhu formu lidského kapitálu. Studie využívající data z výzkumu PIAAC (Smith, Hamplová, Kelley, Evans 2021) poukázala na význam zejména neuroticismu/emocionální stability pro životní úspěch a dosažené vzdělání. Z metodologicko-konceptuálního hlediska je tudíž vhodné odpovídající měřítka sledovat již v dětství (zařazena proto byla také do výzkumu v panelu ZŠ). Výzkumný tým rovněž zkoumal širší souvislosti vazby kulturních praktik na sociální pozici. Porovnání determinant kulturního kapitálu v rámci různých volnočasových aktivit v české a slovenské společnosti ukázalo na jejich nezanedbatelnou podmíněnost vnějším strukturním a kulturním kontextem (Chorvát, Šafr 2021). Dále výzkumníci také ukázali, že změny během pandemie Covid-19 nevedly k očekávané proměnně struktury volného času a kulturní kapitálu, ta totiž zůstala ukotvena v přetrvávajícím třídním habitu, který je dominantně socializován již v dětství.

2022

V roce 2022 výzkumný tým pokračoval ve sběru dat v panelu základních škol v navazující vlně a zároveň připravoval výzkum, jehož cílem bude doplnění o nové případy žáků druhého stupně a jejich rodičů v nových školách v Ostravské metropolitní oblasti. Analýzy dat z panelu ZŠ se soustředily na dvě hlavní témata: (1) transmise kulturního kapitálu v rodinné výchově a (2) efekty kulturních zdrojů rodiny a způsobů výchovy na školní prospěch, zejména pokud jde o rodičovskou angažovanost ve vzdělávání dětí, vč. specifik během pandemie Covid-19. Další analýzy na datech z českého panelu domácností CHPS se zaměřily na souvislosti kulturního kapitálu rodiny a vzdělanostních aspirací rodičů. Výsledky ukazují, že aspirace rodičů na vzdělání svých dětí souvisí pouze s počtem knih v domácnosti, zatímco jiné aspekty vzdělanostní kultury (četba, zájem o knihy) nikoli. Přítomnost velkých domácích knihoven tedy zřejmě signalizuje především vyšší sociální status a ukazuje tak spíše na ekonomickou úroveň než na gramotnost či čtenářskou kulturu rodiny.