Bašná: Etické kodexy, přístupy k datům a jejich analýzy jako cesta ke snížení korupce

Podle Bašné problematika korupce není jednoznačná, jak by se mohlo zdát na první pohled, proto je třeba ji nejprve vymezit: „Každá definice je trošku jiná, jinak široká a není žádná, na které bychom se shodli úplně všichni. Nejjednodušší zní, že korupce je zneužití svého postavení pro vlastní prospěch. A tuto definici jsme používali i v našem projektu,“ vysvětluje Bašná. V jejím výzkumu potom užší vymezení korupce určovali sami jeho účastníci. „Zjistili jsme, že definice korupce se liší nejen napříč sektory, což je očekávatelné, ale i v rámci sektorů napříč respondenty,“ upozorňuje socioložka. Naštěstí však došlo ke shodě, že korupce nemá jen podobu „obálky s penězi“.

Za zmínku stojí i rozdíly mezi evropskými zeměmi, které jsou poměrně markantní. „Češi chápou obálku jako korupční jednání a k tomu tolerantní nejsou. Ale když se dřívější výzkumy ptaly buď na protislužbu, nebo na dary, měkčí formy korupce, tak tam jsme tolerantní skoro nejvíce z celé Evropy,“ podotýká vědkyně.

Korupce a sport

Výzkumný tým si vybral šest oblastí, ve kterých problematiku korupce zkoumal: veřejné zakázky, školství, zdravotnictví, stavební řízení, exekuce a sport. Právě analýza sportovního prostředí přinesla mnoho neočekávaných výsledků. „Korupce je v něm opravdu rozšířena. A to jak ta velká – zneužívání dotací, tak i malá – vztah (uplácení) mezi rodiči sportovců a trenéry,“ upřesňuje Bašná. Přesně tyto dvě podoby korupce z výzkumu vyplynuly jako nejčastější. Například vesnické fotbalové zápasy jsou uplácením trenérů doslova přesycené.

„Je to i jedna z forem korupce, která se spíš vnímá jako úzus nebo zvyk: rozhodčímu se dá divočák nebo se mu koupí káva, aby zápas pískal v něčí prospěch nebo neprospěch. Zajímavá je i sportovní turistika, kdy se dávají zadarmo VIP lístky na zápasy politickým pohlavárům,“ popisuje expertka. 

Co dál s korupcí?

Má situace nějaké řešení? Podle výzkumnice částečně ano. Díky ministerstvu spravedlnosti, jež se podílelo na výzkumu jednak pomocí vymezení sektorů a dále na základě výsledků studie pak navrhlo procesy, jak korupci snížit.

Kloudnými východisky by podle Bašné mohly být například etické kodexy v institucích, přístupy k datům a jejich analýzy, digitalizace sektorů, centralizovaná pracoviště, která poskytují veřejné zakázky, transparentnost a pomoc při jejich podávání.

Více o tom, jaká jsou specifika korupce ve školství nebo zdravotnictví, jak se liší vnímání korupce na základě sociálního statusu nebo zda ochrání whistleblowery před možnými odvetnými útoky nový zákon o ochraně oznamovatelů, si můžete poslechnout v záznamu pořadu Leonardo Plus. Závěry výzkumu Kristýny Bašné doplňuje i pohled právníka Petra Leyera z České pobočky Transparency International. Moderuje Daniela Vrbová.