Češi jako zahrádkáři: cestou k lepší udržitelnosti i odpočinku

České výzkumnice Zdeňka Smutná a Barbora Duží společně s výzkumníkem Janem Vávrou zpracovali článek pojednávající o změnách a vývoji tzv. alternativních potravinových sítí (non-market alternative food networks) v průběhu pandemie i po ní. Alternativní potravinové sítě kladou důraz na udržitelnost a kvalitu potravin, spadá mezi ně například zahradničení či nakupování lokálních potravin. Výzkum se zabývá alternativními potravinovými sítěmi vyskytujícími se na trhu i mimo něj, což ho činí unikátním. 

Článek vychází z dotazníkové studie provedené v českých domácnostech, do kterého se zapojilo 515 respondentů. Vyplývá z ní, že až 68 % českých domácností se nějakým způsobem zapojuje do alternativních potravinových sítí. Z tržních forem jsou nejoblíbenější farmářské trhy, zatímco mimo trh je nejčastějším způsobem zapojení se do těchto sítí zahradničení. Do celého potravinového systému nicméně zasáhla ekonomická krize způsobená pandemií, která zapříčinila u 22 % dotazovaných pokles konzumace organických a čerstvých potravin. Až 18 % českých domácností se muselo potýkat se sníženou mírou tzv. potravinové bezpečnosti – potravinové finanční či fyzické dostupnosti. V článku se jeho autoři také věnují tomu, jak mohou být alternativní potravinové sítě nápomocné ke zlepšení nutriční kvality stravy a jaké hrozby je naopak mohou ohrožovat. 

Smutná Z., Vávra J. and Duží B. (2024) An insight into market and non-market alternative food networks in Czechia during Covid-19 and beyond. Front. Nutr. 11:1327308. doi: 10.3389/fnut.2024.1327308. Dostupný v režimu open-acces. 

--

Článek zpracovaný etnologem Petrem Jehličkou se zabývá tím, jak západní svět vnímá a přijímá informace o zajišťování potravinových zdrojů ve východní Evropě. Mimo jiné se zaměřuje právě i na zahrádkáře a jiné formy alternativních potravinových systémů, které jsou pro západoevropskou výzkumnou sféru zdánlivě neviditelnými. Jehlička ve své studii sleduje, jak západní Evropa vnímá méně formální východoevropské způsoby zajišťování potravin. Tento pohled totiž může být poučný i pro pochopení toho, jak určité znalosti putují a postupně se stávají obecně uznávaným věděním, teoriemi, či jsou pouze částečně přijaty v daných podoborech.  

Jehlička, P. (2021) Eastern Europe and the geography of knowledge production: The case of the invisible gardener. Progress in Human Geography, 45(5), 1218-1236. doi: 10.1177/0309132520987305. Dostupný online. 

--

Další článek s tématikou zahradničení zpracoval kolektiv výzkumníků, mezi nimiž byl i výše zmíněný Jan Vávra. Článek mezinárodního kolektivu autorek a autorů se zabývá nejrůznějšími potvrzenými zdravotními benefity zahradničení, a to jak fyzickými, tak i psychickými. Tyto benefity jsou navíc dobře viditelné v období různých krizí, článek se tak například zabývá zahradničením za Covidu.  

Výzkum, ze kterého text vychází, se zaměřil na potravinovou (ne)bezpečnost, narušené potravinové systémy a na to, jak s takovými problémy může pomoci zahradničení, které má navíc velký přínos pro psychickou pohodu a zdraví. Výzkum je podán ze tří různých pohledů za účelem zdůraznění poznatků v místní, národní a mezinárodní perspektivě. Závěr článku nastiňuje, jak mohou vědci, tvůrci politik a odborníci v oblasti veřejného zdraví využít to, co bylo zjištěno ze zahradničení během pandemie, aby zajistili, že tyto výhody budou dostupnější a nebudou prohlubovat již zakořeněné nerovnosti v oblasti zdraví ve společnosti. 

Kingsley, Jonathan, Kelly Donati, Jill Litt, Naomi Shimpo, Chris Blythe, Jan Vávra, Silvio Caputo, Paul Milbourne, Lucy O. Diekmann, Nick Rose, Runrid Fox-Kämper, Agnes van den Berg, Geneviève S. Metson, Alessandro Ossola, Xiaoqi Feng, Thomas Astell-Burt, Amy Baker, Brenda B. Lin, Monika Egerer, Pauline Marsh, Philip Pettitt, Theresa L. Scott, Katherine Alaimo, Kate Neale, Troy Glover, Jason Byrne. (2023) Pandemic gardening: A narrative review, vignettes and implications for future research. Urban Forestry & Urban Greening 87, doi: 10.1016/j.ufug.2023.128062. Dostupný online.

--

Článek socioložky Marty Kolářové se zaměřuje na současnou tuzemskou migraci lidí z měst na venkov za účelem být soběstačnější v obstarávání si potravin a praktikování permakultury, která se zaměřuje právě na trvalou udržitelnost a regeneraci přírodních zdrojů. Autorka se věnuje praktikám této soběstačnosti ve vztahu k motivům migrace, pozorování je vystaven rovněž život těchto lidí po přestěhování  na venkov a naplnění jejich očekávání a představ. Jsou nastíněny jednotlivé projekty zastánců permakultury, žijících v eko-komunitách a jejich zkušenosti s venkovským prostředím.   

Na základě hloubkových rozhovorů a analýzy dokumentů, článek dochází k závěru, že ideální představa soběstačné rodinné usedlosti, kterou propagují učitelé permakultury, je pro nové obyvatelé venkova jen těžko dosažitelná, protože vize, se kterými do tohoto prostředí vstupují bývají zásadně odlišné od reality. Z těchto důvodů se nově přistěhovalí také často sektávají s problémy zařadit se do venkovské komunity, která vede jiný životní styl. Článek shrnuje, jak se české hnutí permakultury odlišuje od západních zemí větší navázaností na naturální spiritualitu a specifickou strukturou země, která je dosud ovlivněna minulostí komunistické kolektivizace. 

Tuto problematiku Marta Kolářová více rozebírá také ve své knize V souladu s přírodou.

Kolářová, M. (2023) Permaculture and back-to-the-land migration: Pursuing self-sufficiency in Czech rural areas. Sociologia Ruralis 63 (4), doi: 10.1111/soru.12448. Dostupný online.