Zlatá stoka přímo či nepřímo souvisí s řadou přírodních lokalit, na nichž jsou zbytky původních přirozených společenstev a vzácných a chráněných druhů rostlin, hub i živočichů. Je to dané jednak polohou a vazbou na nivu přirozeně meandrující řeky Lužnice s výskytem cenných vodních a mokřadních společenstev, jednak hospodářským režimem uplatňovaným v duchu tradičního rybníkářství. Novou situaci však představuje nadměrně zvýšené používání dodatkových živin, a to v podmínkách celkové eutrofizace prostředí.

Podrobnější popis vlastního toku Zlaté stoky s významem pro okolní krajinu přináší článek Putování po Zlaté stoce za kulturním dědictvím Třeboňska (Živa 2022, 2).

K dalšímu čtení v Živě

Tvář jihomoravského luhu se mění (2018, 4)

Vzpomínky na první poválečné výzkumy savců na Třeboňsku 1. (2018, 4)

Osmdesát let Vladimíra Hanáka (2011, 2)

Vytěžené pískovny a jejich začlenění do krajiny (2005, 6)

Jak rozpoznat reliktní druh? Příběh odhalení vzácné rašeliništní houby šupinovky Henningsovy (2015, 4)

Použitá a citovaná literatura

ALBRECHT J. (ed) Českobudějovicko. In: Chráněná území ČR VIII. AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha 2003

BOUBLIK, K.; ČERNÝ, T. Dry psammophytic non-forest vegetation of the Třeboňsko Biosphere Reserve (Czech Republik). 2006. Linzer Biol. Beitr. 38/2: 1269-1287

DYKYJOVÁ-SAJFERTOVÁ, Dagmar. Třeboňsko: příroda a člověk v krajině pětilisté růže. Carpio, Třeboň, 2000.

HORA J. et al. Ptáci národní přírodní rezervace Velký a Malý Tisý. MŽP, ČSO a AOPK ČR Praha, 2009.

NEUHÄUSLOVÁ, Z.; KUČERA, T. Beitrag zur Kenntnis der Auenwälder der südböhmischen Becken. Verh. Zool.-Bot. Ges. Österreich, 2004, 140: 43-66.

PRACH, Karel. Vegetation changes in a wet meadow complex during the past half-century. Folia Geobotanica, 2008, 43.2: 119-130.

ŠEVČÍK J. Třeboňsko. Beta, Praha, 2006

VRBA J. a kol. Nevstoupíš dvakrát do téhož rybníka – předběžná zpráva o stavu dnešních hypertrofních rybničních ekosystémů. Vodní hospodářství 68/8: 1-5, 2018.

The Golden Canal (Zlatá stoka) is directly or indirectly associated with a large number of natural sites where there are still remnants of the original natural communities and rare and protected species of plants, fungi and animals. This is due to its location and floodplain position along the naturally meandering Lužnice river where valuable water and wetland communities occur, as well as to the economic regime applied in traditional pond management. However, a recent development has been the excessively increased use of supplementary nutrients, in the case of overall eutrophication of the environment.