V neděli 24. července 2022 se na území národního parku České Švýcarsko rozhořel požár, který rozsahem nemá v dějinách České republiky obdoby. Shořelo přes 1 000 ha lesních porostů tvořených převážně odumřelými smrkovými monokulturami, které podlehly kůrovcové kalamitě o několik let dříve. Oheň však zničil bory na skalních plošinách, borové doubravy a smíšené porosty buků, dubů a borovic na svazích, paseky s odklizenou dřevní hmotou i mlaziny. Bučiny zapůsobily jako nárazníkové pásy, které oheň buď zastavily, nebo odklonily do „hořlavějších“ míst, případně jimi oheň prošel po povrchu půdy, aniž by zanechal vážnější stopy na stromovém patře. Nejvíce byly postiženy bučiny lemující ohnivé kotle v uzavřených částech údolí, např. v Malinovém a Pravčickém dole a na Suché Bělé, kde v důsledku žáru buky odumřely. Katastrofa? Z lidského hlediska jistě. Z pohledu přírody však šance pro nový život. A ten tu začal pučet prakticky okamžitě. Ještě se v území hasilo, ale na uhašených místech už obrážely trsy trávy bezkolence modrého (Molinia caerulea), rašila kapradina hasivka orličí (Pteridium aquilinum) a břízy (Betula) obrážely z kořenových výmladků. Na spálené půdě se začaly objevovat i první antrakofilní houby (tedy na spáleniště vázané) a v těsném sledu mechorosty.
Citovaná a použitá literatura
BATES J. W. Mineral nutrition, substratum ecology, and polution. – p. 274–275, In SHAW, A. Jonathan; GOFFINET, Bernard (ed.). Bryophyte biology. Cambridge University Press, 2000.
FRAHM, Jan-Peter P. Biologie der Moose. Heidelberg, Berlin: Spektrum Akad. Verlag, 2001.
Internetový odkaz
Australian National Botanic Gardens, Australian Bryophytes: Ecology – fire – bryophyte
https://www.anbg.gov.au/bryophyte/ecology-fire.html
The greatest fire in Czech history broke out on the night of 23–24 July 2022 in the Bohemian Switzerland National Park. For the most part more than 1 000 ha of dead spruce forest was burned. The succesion of bryophytes started inmediately. The first coloniser in the burned land was liverwort Marchantia polymorpha subsp. ruderalis and mosses Funaria hygrometrica, Ceratodon purpureus and Bryum argenteum. All of these species find optimal conditions there. We can now find other species of mosses Bryum dichotomum, Campylopus introflexus (invasive species from the southern hemisphere), Polytrichum juniperinum and P. piliferum. Under hot bonfires and slow forest fires the soil is greatly changed. Organic matter in the soils is burnt off and much soluble inorganic matter is deposited as ash, especially potassium, magnesium, calcium and phosphorus. The bases cause a dramatic rise in pH. The burned ground surface shows large diurnal fluctuations in temperature. Bryophytes as poikilohydric organisms catch much water in their bodies. A moss floor creates a more favourable environment for vascular plants by decreasing the soil temperature and increasing moisture retention at the soil surface. What the burned area will look like in 15 years we can show in the Havraní skála hill. The Scots Pine (Pinus sylvestris) forest burned down here in 2006. Now a dense young birch forest grows here with a dense carpet of mosses, eg. Polytrichum formosum, P. juniperinum, P. piliferum, Pleurozium schreberi, Pohlia nutas, Hypnum jutlandicum and Brachythecium rutabulum. On the fallen logs of pine trees we can find regionally rare epixylic moss Nowellia curvifolia.
