Open day of the Institute of Computer Science AS CR 2022

[ [list] ]

středa 2. listopadu 2022

Viz také:

Přednášky se konají ve velké zasedací místnosti č. 318, 2. patro v Ústavu informatiky, Pod Vodárenskou věží 2, Praha - Ládví.

Přednášky jsou koncipovány pro laickou veřejnost, zejména pak pro studenty středních škol a dospělé.

Program Dne otevřených dveří Ústavu informatiky AV ČR

09:05 – 09:10Petr Cintula: Úvodní slovo ředitele Ústavu informatiky AV ČR
09:10 – 09:35 Nikola Jajcay: Jak chaos proměnil vědu

Na první pohled se chaos a věda jeví jako protiklady. Vědu vnímáme jako vysoce uspořádanou disciplínu, zatímco chaos je jen chaos. To však nemůže být dále od pravdy. V této přednášce se v rychlosti seznámíme s tím, jak chaos proměnil téměř všechny vědecké disciplíny, usnadnil novou éru ve vědě a zahájil studium komplexních emergentních systémů, které nahradilo stará dogmata. Nahlédneme do okamžiku, kdy to všechno začalo, a během cesty se podíváme, jak chaos formuje neurovědu a klimatologii.

09:35 – 10:00 Jan Kalina: Statistické uvažování Gregora Mendela

V rámci oslav 200 let od narození Gregora Mendela se zamyslíme nad aspektem, který zůstává značně opomíjen: čím Mendel ovlivnil historii statistiky? Svou originální organizací pokusů s hrachem inspiroval pozdější statistickou teorii plánování experimentů. Přednáška oslaví i Mendelovo uvažování o náhodě, které odpovídá modernímu pojetí teorie pravděpodobnosti, a nabídne vysvětlení, proč byly výsledky jeho experimentů tak blízké teoreticky očekávaným hodnotám.

10:00 – 10:25 Štefan Porubský: Archimedův zákon a řešení polynomiálních rovnic

V roce 1900 francouzský fyzik G. Meslin publikoval nápad jak použít Archimédův zákon k nalezení kořenů polynomiální rovnice. Na dvou vahadlech ve dvou spojených nádobách visí pomocí pohyblivých závěsů rotační tělesa špičkou dolů. Rotační tělesa mají takový tvar, že jejich objemy mezi špičkou a vodorovnou rovinou jsou úměrné první, druhé, ..., n-té mocnině vzdálenosti od špičky. Po nalití kapaliny do obou nádob udává výška vodní vrstvy, měřená od špiček, hodnotu jednoho reálného kořene rovnice.

10:25 – 10:40Přestávka
10:40 – 11:05 Lubomír Štěpánek, Jan Netík: Testujeme testy. Přijímačky a maturity z pohledu psychometrie a data science

Přijímací a maturitní testy jsou bezesporu klíčovým momentem pro mnoho mladých lidí, ale také pro školy, které se snaží získat co nejkvalitnější uchazeče. Jak se vlastně ověřuje, zda takový test měří to, co chceme, a jak zjistit, nakolik je spolehlivý? V této přednášce si ukážeme komplexní analýzu testů a položek. Zaměříme se na to, jak lze předpovídat obtížnost položek z textového zadání pomocí machine-learningu nebo vytvářet adaptivní testy na míru šité respondentům.

11:05 – 11:30 František Hakl: Dosažitelnost invence umělou inteligencí

Přednáška se bude věnovat klasické otázce o míře inteligence umělé inteligence. Budou rozebrány standardní způsoby použití současných metod souhrnně označovaných jako umělá inteligence z hlediska jejich potenciálu realizovat řešení mimo a priori známý obor hodnot jejich zobrazení. Pokusíme se formalizovat pojem invence v návaznosti na metody strojového učení a ukážeme netriviální příklad ilustrující nevhodnost metod strojového učení pro hledání inventivních řešení úloh.

11:30 – 11:55 Jiří Wiedermann: Mohla by hmota procitnout?

Filozofická otázka vztahu vědomí a fyzického světa je dodnes nevyřešena. Jak je možné, že hmotný objekt, jakým je mozek, disponuje nehmotným vědomím? Lze vědomí vysvětlit z hlediska fyziky? Jak fungují příslušné mechanismy? Jak vzniká vědomé prožívání? K čemu jsou dobré tyto schopnosti, jaký je jejich smysl? Je mozek jediným příkladem hmoty, jež má vědomí? Na tyto a podobné otázky odpovíme z hlediska současných představ z oblasti umělé inteligence, kybernetiky, robotiky a filosofie mysli.