Pozvánka na podzimní cyklus interních seminářů ÚFA AV ČR, v.v.i.

které se konají vždy ve čtvrtek od 14 hodin v zasedací místnosti ÚFA.

Semináře probíhají v angličtině, pokud se přítomní na místě nedomluví jinak.

(2.patro, č. dveří 201), Boční II 1401, Praha 4 – Spořilov

28. 3. Andrea Kolínská: Multi-sensor study of lightning development stages

11. 4. Sunil Kumar Ramatheerthan: Behaviour of stratospheric temperature during wintertime reversal of zonal wind

25. 4. Jan Stryhal: Sliding classifications of atmospheric circulation patterns: A global perspective on synoptic-scale circulation and its links to climate elements

2. 5. Miloslav Müller, Marek Kašpar: Weather extremes in Czechia: where, when and why?

23. 5. Ondřej Fišer: Retirement Farewell Seminar: Reflecting on 30 years of (my) rain research at IAP and contemplating what lies ahead (followed by a small celebration with light refreshments).

30. 5. Andrea Kolínská: Multi-sensor study of lightning development stages

6. 6. Daniel Kouba: New Pruhonice observatory

Jana Popová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR se zaměřuje hlavně na výzkum elektřiny v atmosféře, vzniku a předpovědi blesků. Hlavním nástrojem její práce je modelování s využitím aktuálních modelů oblaku nebo numerických modelů předpovědi počasí a analýza dat naměřených radary.

Více z předání cen Otto Wichterleho zde.

Vynést na oběžnou dráhu Země dva mikrosatelity, které jsou vybavené pokročilými technologiemi pro hledání zdrojů surovin ve vesmíru. To je cíl kosmické mise SLAVIA, která úspěšně dokončila přípravnou fázi ověřující její celkové technologické řešení. Svůj let do vesmíru by měla odstartovat v roce 2027. Přípravu mise zaštítila Evropská kosmická agentura (ESA) a podpořilo ji jako jeden ze svých ambiciózních projektů Ministerstvo dopravy ČR.

Více informací naleznete v tiskové zprávě AV ČR.

Jiří Mrázek se narodil 17. dubna 1923 v Praze. Vystudoval fyziku a astronomii na Univerzitě Karlově, zároveň se však věnoval svým četným koníčkům, a to na vysoké úrovni. Byl juniorským mistrem ČSR v šachu, československým rekordmanem v rychlotelegrafii a renomovaným amatérem vysílačem (značka OK1GM). Pracoval v Geofyzikálním ústavu ČSAV v Praze, kde stál u zrodu ionosférického oddělení a observatoří v Průhonicích a v Panské Vsi. Zabýval se geomagnetickými jevy, ionosférou a šířením elektromagnetických vln. Zajímal se o kosmonautiku a stal se jejím televizním a rozhlasovým propagátorem. V přímých přenosech komentoval přistání astronautů misí Apollo na Měsíci. Popularizoval též nástup výpočetní techniky do praktického života. V rozhlase měl pravidelnou rubriku zaměřenou na dálkový příjem rozhlasových vysílačů. Ke konci života těžce onemocněl a věnoval se duchovnímu rozměru lidského bytí. Zemřel 14. listopadu 1978.

Další informace:

• Databáze knih - Jiří Mrázek
• wikipedia.org - Jiří_Mrázek
• OK2KKW.com - Rozloučení s dr. Jiřím  Mrázkem

Ničivé zemětřesení v Turecku 6 února 2023 zanechalo svůj "otisk" i v ionosféře. Dopplerovský radar - viz. obrázek - identifikoval infrazvuk ve výškách okolo 170 km nad Evropou (a) Slovensko, (b) Čechy, (c) Belgie, vybuzený seismickými vlnami. The devastating earthquake in Turkey on 6 February 2023 left its "imprint" in the ionosphere. Doppler radar - see Figure - identified infrasound at heights of about 170 km over Europe (a) Slovakia, (b) Czech Republic, (c) Belgium, excited by seismic waves.

Rozhovor Jroslava Chuma a Jiřího Baše s rektorem Universidad Nacional de Tucumán o rozvoji splupráce a nové zdejší instalaci na ÚFA vyvinutého Dopplerovského radaru pro studium ionosférických poruch a jejich šíření (ve španělštině). Více se ve španělštině dočtete na stránkách univerzity.

Záplavy v srpnu 2002 způsobila dvojice extrémně silných dešťů, které jim předcházely. Tyto srážkové události patří mezi desítku největších od konce 60. let 20. století. Vyplývá to z analýzy vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Více také v deníku idnes.cz.

Výlet na Milešovku s meteorologem Petrem Zacharovem.

---

Trojice vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky pomohla významně upřesnit možnosti využití tzv. atmosférických reanalýz při rozboru příčin a důsledků extrémních srážek. Znalost nepřesností těchto „zpětných“ analýz vůči reálu pomůže při odhadech změn budoucího počasí. Využití reanalýz je však mnohem širší, poskytnutá data jsou základem hydrologických aplikací i klimatologických studií.

Další informace:

• tisková zpráva na webu AVČR
• celá tisková zpráva ÚFA AVČR
• studie v časopise Journal of Hydrology

https://youtu.be/7NHbUfN9b3I

https://youtu.be/qBuiqg2tR20

https://youtu.be/1cbKJpjNFl8 Všechno, co jste chtěli vědět o tornádech | záznam webináře S ohledem na nedávně události, jsme se rozhodli mimořádně zařadit online přednášku o tornádech. Jak vzniká tornádo? Lze je předpovědět? Jaký je vztah moravského tornáda a změny klimatu? Můžeme čekat další tornádo? Jak se chránit? Odpovědi na otázky představí RNDr. Petr Zacharov, Ph.D. - meteorolog Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky. Přednáška je součástí #AkademieGreenpeace, která vznikla díky podpoře našich dárců. Foto na thumbnailu videa: Jason Weingart, CC BY-SA 4.0

https://youtu.be/Z32I08eSZDk Kolik máme času na předpověď počasí? – Petr Zacharov NOC VĚDCŮ 2021O tom, jak důležitý je čas při předpovědi počasí, mluví RNDr. Petr Zacharov, Ph.D., z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.