Novinky
Změna klimatu a znečištění rtutí působí stres rostlinám po miliony let
Na konci geologického období triasu (před 201 miliony let) došlo k dramatické změně klimatu Země a masivním sopečným erupcím. V tomto období nastala výrazná změna v druhové skladbě rostlinstva. Nová studie, zveřejněná v prestižním časopise Nature Communications, na které se podíleli pracovníci T. Navrátil a J. Rohovec z oddělení environmentální geochemie, vysvětluje geologické důvody, které vedly ke změnám bioty. Kombinací paleopalynologického a geochemického přístupu jsme získali náhled na složitý a dlouhodobý sled událostí, kdy globální oteplení paleoklimatu a nárůst koncentrace toxického kovu – rtuti, která byla uvolněna do atmosféry při vulkanických erupcích, společně zapůsobily jako stresující faktory. V jejich důsledku byly během vymírání trvajícího nejméně 1,3 milionu let stromy nahrazeny kapradinami.
Nový článek o stromatolitech z Čech
Stromatolity jsou organosedimentární laminované struktury, které postupně rostou v průběhu času v důsledku činnosti mikroorganismů. Výskyt stromatolitů ve formacích starých až ∼3,7 Ga představuje nejranější makroskopické stopy života na Zemi. Nový článek pod vedením L. Ackermana z našeho ústavu přináší podrobnou studii ediakarských stromatolitických rohovců z Českého masivu. Shromážděné údaje naznačují biologický původ primárních uhlíkatých stromatolitových prekurzorů, které se vytvořily v mělkých lagunách na úbočích hor vyrůstajících z mořského dna až nad hladinu oceánu. Přítomnost pozdních diagenetických modifikací může souviset s následným pohřbením a metamorfózou v prostředí akrečního klínu. Tato práce představuje významný příspěvek k problematice stromatolitů. Odkaz: Tato práce
Vulkanolog studuje aktuální islandskou erupci
Mezi lety 2021 až 2023 došlo na poloostrově Reykjanes ke třem erupcím v rámci vulkanického systému Fagradalsfjall. Aktuálně se vulkanická aktivita přesunula do západněji ležícího systému Svartsengi. Vulkanolog Lukáš Krmíček ve spolupráci s kolegy z islandské univerzity odebral tekoucí lávu současné islandské erupce. Její výzkum napomůže při zodpovězení otázky, zdali, a případně jak jsou vulkanické systémy Fagradalsfjall a Svartsengi propojeny. Více informací z nejnovějších islandských vulkánů případní zájemci najdou v chystané knize „Svět sopek zblízka“: odkaz zde.
Čestná oborová medaile
Dne 21. března 2024 byl na návrh Geologického ústavu AV ČR, v. v. i. oceněn čestnou oborovou medailí Františka Pošepného za zásluhy v geologických vědách prof. RNDr. Ivan Horáček, CSc. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Laudatio při slavnostním předání přednesl jeho žák a kolega Stanislav Čermák z Geologického ústavu. Ivan Horáček začínal svoji vědeckou dráhu na našem ústavu a řadu let zde působil. Po celou dobu své kariéry se mimo jiné velmi úspěšně věnuje studiu fosilních savců. Svým výjimečným působením významně přispěl k rozvoji české paleontologie a inspiroval mnoho dalších odborníků i studentů. Nemalou měrou rovněž přispěl k propagaci významu paleobiologických oborů. Gratulujeme!
Detailní informace zde. Foto: Jana Plavec, AV ČR
Unikátní naleziště zkamenělin na jihu Francie odkrývá historii polárních ekosystémů
V roce 2018 objevila dvojice nadšených paleontologů na jihu Francie lokalitu, na které byly krom běžně zkamenělých schránek a koster zachovány i zbytky měkkých těl dávných organizmů. Tato lokalita, na jejímž výzkumu se podíleli i Lukáš Laibl z Geologického ústavu AV ČR a Martina Nohejlová z České geologické služby, nabízí doposud neznámý pohled na polární ekosystémy před 470 miliony let. Lokalita se v té době nacházela poblíž jižního pólu, zatímco většina podobných nalezišť se zachováním měkkých těl zachycuje tehdejší tropické oblasti. Vysoká rozmanitost druhů na nové lokalitě navíc potvrzuje hypotézu o migraci směrem na jižní polokouli, kde tyto druhy hledaly útočiště před vysokými teplotami panujícími v tehdejších tropických zónách.
Odkaz na článek je zde
Popisek k obrázku: Umělecká rekonstrukce Cabrières bioty © Christian McCall
Nový mezinárodní stratotyp v paleozoiku Barrandienu
Volbou Mezinárodní stratigrafické komise IUGS byl 27. prosince 2023 ustanoven ve spodním paleozoiku Barrandienu již čtvrtý mezinárodní stratotyp (GSSP). Komise vybrala profil černými břidlicemi želkovického souvrství u Hlásné Třebaně, podrobně zpracovaný a navržený mezinárodním výzkumným týmem, vedeným Petrem Štorchem z Geologického ústavu AV ČR, jako stratotyp stupně aeron spodního siluru. Profil tvoří společně se stratotypem hranice silur-devon na Klonku u Suchomast, stratotypem stupně prag ve Velké Chuchli a stratotypem oddělení přídolí v lomu Na Požárech u Řeporyj, jedinečnou koncentraci mezinárodních stratotypů i ve světovém měřítku.
Pokles kontaminace ovzduší rtutí po ukončení amalgámové elektrolýzy v Neratovicích a okolí
Nová studie kolektivu oddělení environmentální geologie a geochemie pod vedením Tomáše Navrátila ukazuje, že zvýšené koncentrace plynné a částicově vázáné rtuti ve vzduchu poklesly po odstavení amalgámové elektrolýzy ve Spolaně Neratovice v roce 2017 o více než 60%. Výrazný pokles emisí rtuti z výroby chlóru a sodných louhů prokazují každoroční měření forem rtuti probíhající v okolí Spolany od roku 2013. Ze studie publikované v časopise Environmental Science Pollution and Research však také vyplývá, že úroveň plynných forem rtuti v ovzduší stále zůstává v okolí Neratovic přibližně dvojnásobná oproti lokalitám nezatíženým emisemi.
Geologický ústav se podílí na popularizaci vědy na školách
Ve dnech 31. 10. - 1. 11. 2023 se uskutečnila pilotní akce vzdělávacího projektu financovaného Československou mikroskopickou společností a zaštítěného RNDr. Evou Peckovou, Ph.D. z našeho ústavu. V rámci „Cesty z mikrosvěta do makrosvěta“ žáci 3. a 8. ročníku ZŠ Dolákova v Praze 8 zkoumali vzorky ze živé a neživé přírody s využitím optických mikroskopů i snímků z polarizačního a elektronového mikroskopu z GLÚ. Škola akci vyhodnotila velmi pozitivně a v celém projektu se bude pokračovat (informace v měsíčníku Osmička nebo na webu školy). Vzdělávací aktivity na základních školách dále probíhaly v rámci projektu Strategie AV21 (Programu Dynamická planeta Země). Celkem 17 akcí v roce 2023 realizovala naše kolegyně Mgr. Martina Kočová-Veselská, Ph.D. Byly zaměřené na geologii a paleontologii a pomáhaly doplňovat běžnou výuku.
Medaile Signum Excellentiae pro Lukáše Krmíčka
Při příležitosti výročí 17. listopadu k událostem z let 1939 a 1989 proběhlo v historické aule Fakulty stavební VUT v Brně slavnostní shromáždění akademické obce, na kterém byly oceněny významné osobnosti. Prof. RNDr. Lukáš Krmíček, Ph.D. byl oceněn za vynikající výsledky v oblasti publikování vědeckých článků, výzkumu v oboru geologických věd a za pedagogické a popularizační aktivity stříbrnou medailí Signum Excellentiae („znamení excelence“). Na GLÚ AV ČR, v. v. i., se Lukáš Krmíček věnuje komplexnímu výzkumu v oboru vulkanologie a geochemie magmatických hornin. V aktuálním čísle časopisu Vesmír publikoval populárně-naučný článek věnovaný sopce Litli-Hrútur, která vznikla v červenci 2023 na islandském poloostrově Reykjanes.
Studium kontinentálních červených vrstev v Utahu
Na Koloradské plošině lze sledovat mocné sledy sedimentů odkryté v hlubokých kaňonech či tvořící nejrůznější skalní útvary. Patří sem i skalní scenérie národních parků jako jsou např. Grand Canyon, Canyonlands nebo Arches. Některé vrstvy jsou nápadné červeným zbarvením. Před pár dny se z Utahu vrátil tým geologů z Přírodovědecké fakulty UPOL a Geologického ústavu AV ČR, kteří studovali permské až jurské sedimenty v okolí Moabu s cílem objasnit, kdy a za jakých podmínek vzniká červené zbarvení těchto hornin.
Archiv novinek
Hledáte starší novinky? Navštivte archiv novinek starších než 1 rok.
2009–2021 © Geologický ústav AV ČR, v. v. i.
Webmaster: Jaroslav Zajíc