Tiskové zprávy

Letošní výzva City Nature Challenge přinesla vynikající výsledky jak ve světě, tak třeba i v Českých Budějovicích. Během čtyř posledních dubnových dní lidé zdokumentovali českobudějovickou přírodu v celkem 2 887 pozorováních a nafotili 857 druhů organismů. S těmito výsledky se České Budějovice umístily na 167. příčce v počtu pozorování a dokonce na 152. příčce v počtu zdokumentovaných druhů, a to z téměř sedmi set měst celého světa.

Hlavní myšlenkou Veletrhu vědy je zažít a objevovat, že výzkum není nuda v pracovnách nebo v laboratořích. Letošní ročník láká na pestré expozice ze všech vědních oborů, hry, praktické trenažéry, rozhovory s experty i různé debaty nebo na virtuální realitu. Od čtvrtka do soboty si lidé mohou v PVA EXPO Praha vyzkoušet vědu na vlastní kůži.

Na chybějící úsek Pražského okruhu D1 – Běchovice dnes zamířily bagry. ŘSD ČR v koordinaci se zhotovitelem zemních prací, společností Okrouhlický s.r.o., a experty z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, zahájilo zemní práce pro záchranný archeologický výzkum. Trasa této chybějící části Pražského okruhu vede oblastí, kterou procházeli a osidlovali lidé už od pravěku. Archeologové prozkoumají území, jež se svou rozlohou rovná ploše 362 fotbalových hřišť nebo téměř 60 Václavských náměstí v Praze. Na jeho dokončení nejpozději v únoru příštího roku průběžně navážou stavební práce, jejichž zhotovitel by měl být znám v posledním čtvrtletí letošního roku. Po novém úseku by se měli motoristé projet na přelomu let 2027/2028.

Sledování rozmnožování candátů na největším českém přehradním jezeře Lipno přineslo překvapivé poznatky. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) společně s jihočeskými rybáři z Českého rybářského svazu (ČRS), kteří pro candáty rozmístili v nádrži celkem 61 umělých hnízd, pozorovali zajímavý jev. Candáti se třeli opakovaně. Tato pozorování nabourávají tradiční představu o rozmnožování těchto dravců.

Státní zdravotní ústav eviduje od začátku letošního roku přes 13 000 případů černého kašle, což odpovídá stavu z 60. let minulého století. Týdně přibývá přes tisíc nakažených. Letos už na černý kašel zemřeli tři lidé, z toho jeden novorozenec. K lepšímu porozumění nemoci a vývoji efektivnějších vakcín má přispět nový výzkum vědců z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR (AV ČR), Mikrobiologického ústavu AV ČR a Fakultní Thomayerovy nemocnice. Vědci a lékaři teď hledají dobrovolníky, kteří onemocnění prodělali a jsou ochotni k unikátní studii přispět.

Ve dvoraně Knihovny Akademie věd ČR převezme dnes z rukou předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové diplomy vědeckého titulu „doktor věd“ 11 jeho nových nositelů. Působí na pracovištích Akademie věd České republiky, jeden z nich na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

Třetí ročník Biosmrště je za dveřmi. Projekt občanské vědy, který má za cíl zmapovat nepůvodní druhy živočichů a rostlin v České republice, proběhne od pátku 24. do neděle 26. května. Zapojit se může každý, stačí pouze zaznamenat svá pozorování do aplikace iNaturalist. Na seznamu mapovaných druhů jsou nově zařazeny sršeň asijská a kosatec krvavý. Vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a Botanického ústavu AV ČR, kteří jsou v ČR hlavními koordinátory mezinárodního projektu, letos připravili pro jednotlivce, školní třídy a přírodovědné kroužky také soutěž o zajímavé ceny.

Lužní lesy nad soutokem Moravy a Dyje, známé také jako Soutok nebo Moravská Amazonie, jsou přírodně nejbohatší lesy u nás. Pro řadu druhů živočichů, hub a rostlin jsou hlavním nebo jediným místem výskytu u nás. Vlastníkem je český stát, který se před více než dvaceti lety zavázal k jejich ochraně. Tu dosud nebyl schopen zajistit. Toto cenné území ale řádnou péči a ochranu potřebuje nutně a co nejdříve.

Archeologické výzkumy jednoho z nejvýznamnějších nalezišť České republiky, velkomoravského hradiště Mikulčice-Valy, začaly přesně před sedmdesáti lety, v srpnu 1954. Staly se jedním z pilířů evropské archeologické vědy druhé poloviny 20. století. Prostor původní výzkumné základny i první a jediná zděná budova na místě prošly v minulých dvou letech stavebními úpravami. Nově přibyla budova, která veřejnosti představí archeologii Velké Moravy.

Za jeden z největších nálezů posledního desetiletí považují odborníci středověký depot denárů z Kutnohorska. Více než 2000 stříbrných mincí představovalo ve své době obrovskou částku. Odborníci je teď zpracovávají a do léta 2025 by depot rádi vystavili pro veřejnost.