Archiv zpráv
Na čem pracujeme: Jak vzniká penumbra slunečních skvrn?
Sluneční skvrny jsou lidstvu známy již po staletí. Za jakých podmínek se ale formuje jejich penumbra a co tomu předchází? Na tyto otázky hledala odpověď Marta García-Rivas ze Slunečního oddělení ASU.
Pozvánka na Veletrh vědy v Praze
Samozřejmě i nás najdete na Veletrhu vědy na výstavišti v Praze Letňanech. Od čtvrtka do soboty, denně 10 až 18 hodin. Podívejte se na pozvánku.
Zrcadlo Perkova dalekohledu se dnes vydá do Německa
Při prohlídkách ondřejovské hvězdárny vám vždy vyprávíme, jak se zrcadlový objektiv největšího českého dalekohledu jednou za pár roků vyndá z dalekohledu, aby se odvezl na nové pokovení do Německa. A to se stane právě dnes.
Na čem pracujeme: AtLAST: řešení pro studium Slunce i hvězd v submilimetrové oblasti spektra
Pozorování Slunce v dlouhých vlnových délkách má odborníkům stále co nabídnout. V poslední letech, například s rozvojem interferometru ALMA, se vědci stále více zajímají o sledování Slunce v submilimetrových vlnových délkách. Tato oblast spektra, ohraničená na jedné straně infračerveným a na druhé mikrovlnným zářením, se totiž zdá být důležitá pro pochopení termálních i netermálních procesů v jevech sluneční aktivity.
Dny otevřených dveří na observatoři v Ondřejově 17. a 18. května
V pátek 17. a v sobotu 18. května 2024, každý den od 9 do 18 hodin. S doprovodným programem. Po oba dny pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Otevírací doba po oba dny 9 až 18 hodin, v pátek a sobotu večer za jasného počasí pozorování oblohy dalekohledem. Vstup i doprovodný program zdarma.
Na nízké oběžné dráze kolem Země se hromadí odpad
Vysloužilé družice a nosné části stupňů raket, části vybuchlých motorů, zapomenuté věci, zbraně pro odstranění družic i kosmická tříšť. Lidstvo kosmickým odpadem čím dál víc zamořuje vesmír.
Podíváme se na místo činu
Hera je vesmírná mise Evropské kosmické agentury v programu Space Safety. Jejím primárním cílem je studovat binární asteroid Didymos - Dimorphos. Právě Dimorphos byl zasažen 22. září 2022 americkou sondou DART. Evropská HERA bude mít za úkol podívat se na místo dopadu (protože americká sonda DART byla při nárazu zničena) a přispět k analýze tohoto prvního testu planetární obrany.
Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2024
Dnes začíná v Chebu 18. ročník mezinárodní konference IBWS (INTEGRAL/BART Workshop). Na chebském gymnáziu proběhne ve dnech 13. až 17. května 2024. Tématem konference je astrofyzika vysokých energií, gama záblesky, satelitní projekty a podpůrné pozemní experimenty, včetně robotických teleskopů a tentokrát bude také spojena s letní školou pořádanou v rámci projektu EU H2020 AHEAD řešeného na FEL ČVUT.
Proba-3 – brzy nás čeká pravidelné šestihodinové zatmění Slunce díky přesnému letu ve formaci
Na téhle misi Evropské kosmické agentury se podílíme, její start je připraven na září tohoto roku z Indie. Držte tomuto technologickému letu s vynikající astronomickou přidanou hodnotou palce.
Na čem pracujeme: Jak pevné jsou Geminidy?
Meteorický roj Geminid, který je aktivní především v první polovině prosince každého roku, je považován za dlouhodobě nejaktivnější meteorický roj. Jeho mateřským tělesem není kometa, jak bývá obvyklé, ale planetka Phaethon. To samo o sobě vzbuzuje mnoho otázek. Tým odborníků z Oddělení meziplanetární hmoty ASU studoval mechanickou pevnost Geminid, aby se dozvěděl více o materiálu, z něhož jsou složeny.
Na čem pracujeme: Rádiové záření borůvek a zelených hrášků
Vypadá to jako výlet do zelinářství. A přesto se pod těmito názvy schovávají velmi speciální typy trpasličích galaxií, které možná vyprávějí důležitý příběh o minulosti našeho vesmíru. Abhijeet Borkar z ASU a jeho spolupracovníci se zaměřili na studium rádiového záření těchto objektů. Cílem práce bylo ověřit, jak moc jsou tyto galaxie neobvyklé.
Na čem pracujeme: Zaostřeno na Dimorphos: nové parametry oběžné dráhy
Když 26. září 2022 narazil do měsíce Dimorphos projektil družice DART, šlo o první reálný test planetární obrany před smetím z vesmíru. Že dopadl test úspěšně bylo jasné hned v prvních dnech. Tím ovšem práce vědců neskončila. Domyslet a doměřit plný rozsah tohoto experimentu znamenalo dále sbírat a analyzovat data. Petr Scheirich a Petr Pravec z ASU byli u toho.
Na 1. máje začínají prohlídky pro veřejnost
Zahajujeme letošní sezónu prohlídek ondřejovské hvězdárny pro veřejnost. Každou sobotu, neděli a ve státní svátky až do konce září se prohlídky konají od 10, 13 a 16 hodin.
POZVÁNKA DO OLOMOUCE na Academia Film Olomouc
V tomto týdnu probíhá legendární festival AFO - www.afo.cz. A my budeme jako vždy u toho.
Zveřejnili jsme program Dnů otevřených dveří 17. a 18. května 2024
Po oba dny pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek zveme také školy! Otevírací doba po oba dny 9 až 18 hodin, v pátek a sobotu večer navíc za jasného počasí pozorování oblohy dalekohledem. Doprovodný program. Návštěva je vhodná nejen pro vážné zájemce, ale i laiky či pro rodiny s dětmi – hvězdárna je krásná a zajímavá.
Přejeme všem krásné Velikonoce …
A když už se tyhle svátky odvíjejí od prvního jarního úplňku, tak přidáváme pár informací.
Poškytávání ve vzdálené galaxii upozorňuje astronomy na nové chování černých děr
Nová analýza odhalila menší černou díru, která opakovaně proráží plynný disk větší černé díry v centru vzdálené galaxie. Zdá se tak, že v srdci vzdálené galaxie dostala supermasivní černá díra škytavku. Astronomové z Massachusettského technologického institutu v USA (Massachusetts Institute of Technology, MIT), Itálie, České republiky a dalších zemí zjistili, že dříve klidná černá díra, která se nachází ve středu galaxie vzdálené asi 800 milionů světelných let, náhle vzplanula a po dobu přibližně 4 měsíců každých 8,5 dne vypouštěla chuchvalce plynu, než se opět ustálila do normálního, klidného stavu.
Střídání času zdá se už není téma. A přitom důvody k řešení trvají.
Středoevropský letní čas (SELČ) u nás začne platit 31. března, kdy se hodiny ve 2:00 SEČ posunou o jednu hodinu vpřed. Letní čas končí poslední neděli v říjnu, letos tedy 27. října, kdy se hodiny ve 3:00 SELČ posunou o jednu hodinu zpět.
Na čem pracujeme: Modrý podtrpaslík v dvojhvězdě s ultrakrátkou oběžnou dobou
Dvojhvězdný vývoj nabízí celou řadu zajímavých uliček, jejichž výsledkem jsou exotické typy hvězd. Péter Németh ze Stelárního oddělení ASU spolupracoval na studii, která oznámila objev dvojhvězdy na samotné hranici teoretických limitů. A současně jde o objekt se slibným potenciálem pro budoucí detektory gravitačních vln.
Mars: gravitační aspekty, uhlovodíky a život
Po rozmanitých aplikacích gravitačních aspektů na nejrůznější struktury na Zemi i na Měsíci přicházíme s podobnou analýzou pro Mars. Velmi neobvyklý je test možného výskytu uhlovodíků pomocí parametrů globálního gravitačního pole - takový postup má pro Mars světovou premiéru. Více o práci týmu vedeného profesorem Jaroslavem Klokočníkem v právě vyšlém čísle Československého časopisu pro fyziku.