Historie

Astronomický ústav Akademie věd České republiky je jednou z nejstarších vědeckých institucí v českých zemích. Je totiž přímým pokračovatelem klementinské hvězdárny, založené při jezuitské koleji "Klementinum" na Starém městě pražském ve speciálně postavené astronomické věži.

Historie Astronomického ústavu se začíná psát spolu se stavbou astronomické věže pražského Klementina vybudované z iniciativy rektora jezuitské university Francisca Retze a dokončené v roce 1722. V témže roce bylo v Klementinu založeno Matematické muzeum (Museum mathematicum Collegii Clementini) a zřízena řádová matematicko-astronomická studia, neboť astronomie patřila do učebního plánu jezuitské univerzity už od jejího založení Karlem IV. Z iniciativy pátera Josepha Steplinga byla v roce 1751 či 1752 oficiálně ustavena Astronomická observatoř a Stepling byl jmenován jejím prvním ředitelem. 

Po zrušení jezuitského řádu (1773) přešla klementinská hvězdárna pod státní správu a po vzniku Československé republiky (1918) z ní byla vytvořena Státní hvězdárna Československá, která sídlila v Klementinu až do r. 1940, kdy byla z Klementina vystěhována do činžovního domu v Praze-Vinohradech, Budečská ul. 6. Klementinská věž byla přitom až do roku 1928 jedinou observatoří Státní hvězdárny na území Čech.

Klementinská hvězdárna měla nejen rozhodující význam pro další rozvoj astronomie u nás, ale byla i kolébkou všech našich novodobých exaktních věd. Například nepřetržitá řada klementinských meteorologických pozorování, pokrývající dnes více než celá dvě století, patří k základním světovým řadám a je v tomto rozsahu ojedinělým celkem, reprezentativním pro celou střední Evropu.

Velký význam pro další rozvoj astronomie v českých zemích měl pak vznik hvězdárny u městečka Ondřejov, vzdáleném 35 km na jihovýchod od Prahy a v nadmořské výšce 528m. Roku 1898 zde zakoupil J. J. Frič, továrník v Praze, pozemek pro vědecké účely a na něm vybudoval soukromou hvězdárnu. Hvězdárna byla vybavena řadou přístrojů Fričovy vlastní výroby. Mimo jiné v ní byla zřízena první československá stanice pro příjem přesných časových signálů. O deset let později věnoval Frič svou observatoř státu pro potřeby University Karlovy, využívána a spravována však byla Státní hvězdárnou. Tím se propojily dvě historické linie, které později vedly v umístění Astronomického ústavu do Ondřejova.

V roce 1950 byl ze Státní hvězdárny vytvořen Ústřední ústav astronomický, který se o tři roky později při vzniku Československé akademie věd (ČSAV) vinou rozkolu mezi tehdejšími akademiky rozpadl na dvě samostatná pracoviště, a to Astrofyzikální observatoř ČSAV umístěný v Ondřejově a Laboratoř pro měření času ČSAV se sídlem v Praze.

Konečně v roce 1954 jsou byly na popud prezidia Československé akademie věd tyto dvě instituce rozhodnutím III. valného shromáždění ČSAV opět sloučeny a vznikl Astronomický ústav ČSAV se sídlem v Praze v Budečské ulici a odděleným pracovištěm v Ondřejově.

Koncem roku 1992 se Astronomický ústav stal pracovištěm Akademie věd České republiky a v roce 1993 bylo sídlo přeneseno do Ondřejova a pražské pracoviště bylo přemístěno z Vinohrad na Spořilov, do budovy Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.

Historické kopule hvězdárny slouží v současné době jako muzea. Ve verandě muzea V. Šafaříka je umístěn tubus Fričova dalekohledu, jehož optika, více než 150 let stará, slouží dále ve slunečním oddělení k pozorování slunečních skvrn. Jsou zde též přístroje vyrobené převážně Josefem Janem Fričem a dobové fotografie ze stavby hvězdárny. Hvězdárna je koncipována jako arboretum se vzácnými keři a dřevinami.