Výzkum

Česká republika si letos 1. května připomněla dvacáté výročí vstupu do Evropské unie. Uplynulých dvacet let zásadně změnilo české výzkumné prostředí, česko-německé vztahy i Evropský výzkumný prostor. „Ani dvacet let po rozšíření Evropské unie ovšem excelence ve výzkumu není v rámci Evropského výzkumného prostoru rovnoměrně rozložena," uvedl prezident Společnosti Maxe Plancka (MPG) Patrick Cramer na slavnostním otevření prvních tří Dioscuri center v České republice v pátek 17. května 2024. 

Částice kosmického záření o nejvyšších energiích pronikají do atmosféry pravděpodobně mnohem hlouběji, než se dosud předpokládalo. Přilétající částice budou tedy zřejmě i výrazně těžší. Nové a zásadní poznatky vyplývají z metody, která zobecňuje přístup k předpovědím modelů srážek vesmírných částic se zemskou atmosférou. Správnost metody Jakuba Víchy potvrdily stovky mezinárodních vědců z Observatoře Pierra Augera, jak potvrzuje studie publikovaná v těchto dnech v časopise Physical Review D.

Teoretický popis se často dostává do centra pozornosti teprve ve chvíli, kdy už jsou průlomové experimenty dokončeny. Mnohem zajímavější situace se však stane, když teoretická předpověď přesvědčí vědce, aby se pustili do konkrétního měření, a následně se získaná spektra přesně shodují s předpovědí. 

Počítačové součástky o velikosti molekul mohou představovat novou revoluci v IT a pomoci nám vytvořit levnější, rychlejší, menší a výkonnější počítače. Spolehlivě a efektivně je sestavit ovšem zatím představuje výzvu.

Ovládat světlem chemickou strukturu látky v atomárním měřítku se zdálo dosud nemožné. Nyní vědci vyvinuli techniku vhodnou k řízení fotochemických reakcí na úrovni jednotlivých molekul. Mezinárodní tým výzkumníků, na jehož práci se podílel Tomáš Neuman z Fyzikálního ústavu AV ČR, představil dnes v časopise Nature Nanotechnology metodu ovládání molekulární dynamiky, která otevírá potenciálně novou kapitolu výzkumu v oblasti fotochemie.

Projekt LasApp navazuje na dlouholetou tradici unikátního výzkumu a vývoje v oblasti laserových technologií v České republice a plně využívá stávající infrastrukturální a expertní zázemí. Vědci vytipovali tři strategické oblasti, kde mohou v budoucnu laserové technologie sehrát zásadní roli při hledání nových průlomových poznatků a objevů. Jedná se o oblasti vesmírných aplikací, biotechnologií a pokročilých laserových technologií pro chytrou výrobu. Pro všechny tyto oblasti hrají do budoucna klíčovou roli znalosti z oborů chytré optiky, práce s daty, automatizace, robotizace a AI.

Výzkum projektu TERAFIT se zaměří na vývoj aplikací, které mají esenciální význam pro internet věcí a ekonomiku velkých dat. Cílem je dosažení průlomu směrem k nové generaci informačních technologií – tři výzkumné záměry projektu se zaměřují na vzájemně propojené průlomy, které povedou k zásadním úsporám na energetické, prostorové i časové škále.

Vědci zapojení do projektu FORTE se soustředí na klíčové otázky v oblasti fyziky elementárních částic a kosmologie. Jejich záměrem je prohloubit naše poznání o základních složkách hmoty ve vesmíru a interakčních silách. Pro dosažení tohoto cíle plánují vylepšit měření některých parametrů standardního modelu a hledat nové částice, což by mohlo vést k průlomu v jeho chápání.