Výzkumné centrum ELI Beamlines, ve kterém se nachází jedny z nejintenzivnějších laserových systémů na světě, přešlo s Novým rokem ze struktury Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR do mezinárodního výzkumného konsorcia ELI ERIC – The Extreme Light Infrastructure ERIC. Centrum v Dolních Břežanech se tak přiřadilo mezi vědecká centra typu CERN nebo Evropská jižní observatoř v Chile.
Iniciátorem myšlenky vzniku Extreme Light Infrastructure (ELI) je nositel Nobelovy ceny Gérard Mourou. Období intenzivních českých příprav vyvrcholilo v roce 2008 jeho přijetím zástupci vlády České republiky, vedené Mirkem Topolánkem. Vláda vydala následně 24. listopadu 2008 usnesení, kterým podpořila kandidaturu naší republiky na sídlo projektu mezinárodní výzkumné a technologické infrastruktury Extreme Light Infrastructure.
V druhé polovině roku 2009 hodnotila Evropská komise Evropské unie přihlášku odeslanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy spolu s žádostmi zaslanými Francií, Velkou Británií, Maďarskem a Rumunskem. Hostitelskými zeměmi se staly kromě České republiky i Maďarsko a Rumunsko, které vybudovaly sídla center v maďarském Szegedu a v Rumunsku v Magurele nedaleko Bukurešti.
Pro výstavbu infrastruktury v České republice Fyzikální ústav vybral zanedbané pozemky zaniklého zemědělského družstva v Dolních Břežanech. V polovině roku 2010 se podařilo dokončit kompletaci stavebních plánů a samotná stavba začala již v roce 2011.
Komplex ELI tvoří sedm částí: vstupní atrium, kancelářské, polyfunkční, laboratorní a laserové budovy, objekt technologie chlazení a hospodářství technických plynů. Laserová budova se rozkládá na ploše velikosti fotbalového hřiště a tvoří ji masivní betonová konstrukce o síle stěn až 1,6 m. Ta je potřebná pro odstínění elektromagnetických pulzů a ionizujícího záření a také k zajištění vibrační stability. Projekt laserového centra od ateliéru Bogle Architects získal v roce 2014 cenu za nejlepší architektonický projekt roku.
Slavnostní otevření mezinárodního centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech proběhlo 19. října 2015 za účasti tehdejšího ředitele Fyzikálního ústavu Jana Řídkého, zástupců Akademie věd, ministerstva školství, ředitele konsorcia ELI-DC Wolfganga Sandnera a nobelisty Gérarda Mouroua.
ELI Beamlines bylo od počátku budováno jako mezinárodní centrum excelence.
„ELI Beamlines bylo od počátku budováno jako mezinárodní centrum excelence. Tomu odpovídaly všechny kroky, jež jsme v poslední dekádě činili s ohledem na technologie, výzkumné aktivity a vědecký tým. Jsem velmi rád, že nyní jsme dosáhli též naplnění nejvyšších ambicí ve vztahu k organizačnímu uspořádání,“ okomentoval vývoj ředitel centra ELI Beamlines Roman Hvězda.
Již od vzniku ELI Beamlines se počítalo s vyčleněním výzkumného centra ELI Beamlines ze struktury Fyzikálního ústavu. Soubor smluv převádějící instituci pod mezivládní organizaci ELI ERIC podepsali 18. října 2022 ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR Michael Prouza a generální ředitel ELI ERIC Allen Weeks. Slavnostního podpisu se zúčastnil také místopředseda Akademie věd ČR Jan Řídký a ředitel Odboru výzkumu a vývoje Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Lukáš Levák a dále zástupci všech členských zemí konsorcia ELI ERIC.
S účinností od 1. ledna 2023 došlo na základě integračních smluv k převodu všech aktivit výzkumného centra ELI Beamlines stejně jako hmotného a nehmotného majetku, zaměstnanců a grantových projektů. FZÚ a ELI ERIC současně uzavřely smlouvu o strategickém partnerství, které má zajistit dlouhodobou vědeckou spolupráci a umožní širší přístup české vědecké komunity a průmyslu k využití ELI ERIC.
Začleněním ELI Beamlines do mezinárodní organizace ELI ERIC se završilo patnáctileté období plánování, příprav, stavby budov, instalace technologií a jejich uvádění do provozu.
„Začleněním ELI Beamlines do mezinárodní organizace ELI ERIC se završilo patnáctileté období plánování, příprav, stavby budov, instalace technologií a jejich uvádění do provozu. Vlastní začlenění do ELI ERIC znamená i organizační završení projektu a tuto pomyslnou cílovou pásku jsme překonali dříve než Maďarsko a Rumunsko. Zpětně viděno mě udivuje, jak mnoho se stihlo za relativně krátkou dobu,“ říká Jan Řídký, ředitel FZÚ v letech 2007 až 2017.