Sociální a politické důsledky prostorových nerovností ve středovýchodní Evropě

Projekt přispívá do současné politické a vědecké debaty o sociálních a politických důsledcích prostorových nerovností. Rostoucí meziregionální rozdíly v zemích EU jsou popisovány jako riziko pro sociální soudržnost, zdroj sociálních a politických rozporů a zdroj vnímané nespravedlnosti a marginalizace. V debatě o „pomstě míst, na kterých nezáleží“ se argumentuje, že prostorové nerovnosti v rámci národních států vedou k rozsáhlé nespokojenosti obyvatel znevýhodněných regionů, kteří se cítí v probíhajících ekonomický změnách „opuštěni“ a opomíjeni centrálními vládami. Vzestup (pravicových) populistických stran a hnutí je považován za důsledek těchto „pocitů opomíjenosti“ ve znevýhodněných regionech, a proto se předpokládá, že existuje „geografie nespokojenosti“. Debata o geografii nespokojenosti se dosud opírala především o situaci v západní Evropě a ve Spojených státech. Ve srovnání s východní a střední Evropou jsou však sociálně-prostorové okolnosti vzestupu populismu značně odlišné. Zatímco v USA a západní Evropě byl hospodářský, demografický a infrastrukturní úpadek opuštěných regionů připisován postindustrializaci, technologickým změnám a globalizaci, prostorová nerovnost ve východní a střední Evropě se formovala v jiném kontextu. Prostorově nerovnoměrné dopady postsocialistické transformace, odliv obyvatelstva, příliv přímých zahraničních investic, ekonomika s nízkými mzdami a zemědělská chudoba patří mezi koncepty, které vysvětlují stávající vzorce prostorové nerovnosti a jejich důsledky ve východní a střední Evropě. Proto považujeme zaměření na východní a střední Evropu, do níž zahrnujeme středoevropské země, které zažily postkomunistickou transformaci, a bývalé východní Německo, za oblast, v níž lze přispět k poznání týkajícímu se populismu v kontextu prostorové nerovnosti. Projekt (1) se zabývá důležitými argumenty, které zaznívají v debatě o vznikajících geografiích nespokojenosti. Zkoumá, jak meziregionální nerovnosti přispívají k socioekonomickým nerovnostem na úrovni jednotlivců, jak se odrážejí v subjektivním vnímání vyhlídek jedinců i regionů a jak se regionální efekty projevují v politických názorech a volebním chování; (2) provádí komparativní výzkum, což umožňuje jít nad rámec studií jednotlivých zemí a přinést diferencovanější analýzu; (3) se zaměřuje na tři východo-středoevropské země, kde regionální nerovnosti v posledních letech vzrostly a kde populismus hraje v politice důležitou roli; (4) uplatňuje smíšený metodický přístup k dané problematice k identifikaci měřitelných efektů prostorových nerovností a k porozumění vnímání a perspektivám lidí žijících v „opomíjených místech“.

2023

V roce 2023 byl upřesňován teoretický rámec projektu, byla shromažďována kvantitativní data nezbytná pro typologii regionů a přípravu terénního výzkumu ve vybraných lokalitách pro případové studie. Členky a členové výzkumného týmu se sešli s německými a polskými kolegy na pracovním workshopu v Braunschweigu, kde byly představeny národní i evropské zdroje dat o socioekonomických nerovnostech a volebním chování v co nejpodrobnější dosažitelné teritoriální struktuře. Byl vytvořen systém indikátorů, který lze z dostupných dat komparovatelným způsobem identifikovat různé typu regionů a jejich vývojové trajektorie. Na základě dat byla provedena typologie regionů a identifikovány regiony / města, v nichže se uskuteční kvalitativní šetření zaměřené na vnímání „opomíjenosti míst“ a jejich možné ekonomické a sociální příčiny a politické důsledky. Byla připravena metodologie využívající prostředků vizuální sociologie a vizuální výzkumné metody při skupinových rozhovorech na téma „opomíjená místa“. Průběžné výsledky práce byly prezentovány na vědeckých konferencích.