Projekt realizovaný SOÚ AV ČR a Vysokou školou ekonomickou v Praze cílí na podporu a inovaci podnikatelského prostředí se zaměřením na sebezaměstnané osoby a mikropodniky (do 10 zaměstnanců). Zároveň se zaměřuje i na nové firmy, u kterých výzkum ve světě ukazuje, že nejvíce přispívají k tvorbě pracovních míst. Obecně se ale malé firmy a živnostníci potýkají se specifickými formami znevýhodnění (nižší a nepravidelné příjmy apod.). Projekt si klade za cíl identifikovat ty skupiny sebezaměstnaných a mikropodniků, kde se nejvíce projevují specifické formy prekarity, a nabídnout možná řešení těchto rizik, a to primárně zainteresovaným orgánům veřejné správy, které mají podporu podnikatelů/podnikatelek a téma ekonomického růstu ve své gesci. Na základě kvantitativního a na něj navazujícího kvalitativního šetření je cílem identifikovat návrhy vedoucí k eliminaci rizik nebo omezení, která se s těmito typy podnikání pojí.
V roce 2020 koordinoval přípravu 3 odborných analýz, vyšla také kapitola v knize T. Esnarda a M. Knighta (eds.) Mothering and Entrepreneurship: Global perspectives, Identities and Complexities.
V roce 2021 řešitelské týmy realizovaly dotazníkové šetření a 2 kvalitativní sondy. Dotazníkové šetření se soustředilo na výzkum rozsahu a forem prekarity primárně u sebezaměstnaných osob a na to, jaké aspekty prekarity lze identifikovat jako stěžejní v závislosti na genderu, oboru podnikání nebo věku sebezaměstnaných osob. Kvalitativní sondy se soustředily a) na sebezaměstnané osoby, primárně s nízkým příjmem z podnikání b) na mikropodnikatele (do 10 zam.), na vývoj jejich podnikání, personální politiku, vztahy se zaměstnanci a jejich percepci prekarity v oblasti mikropodnikání. Oba výzkumy věnovaly značnou pozornost také dopadům vládních opatřeních v období pandemie COVID 19 a strategiím, které sebezaměstnaní a mikropodnikající využili aby zmírnili ekonomické, sociální i genderové dopady pandemických restrikcí. V roce 2021 začaly oba týmy také s přípravou odborných článků a přípravou na workshopy, kde budou představeny závěry z výzkumů a to zainteresovaným subjektům veřejné / státní správy, vědeckým institucím a organizacím sdružujícím / pomáhajícím podnikajícím osobám v ČR.
V roce 2022 se řešitelské týmy soustředily především na analýzu dat a diseminaci zjištění. Mimo přípravu publikací byly pořádány tři workshopy se zástupci a zástupkyněmi veřejné a státní správy (např. MPSV, MPO), profesními sdruženími zaštiťujícími malé podniky a OSVČ apod. Každý z workshopů byl zaměřen na vybrané téma. Na workshopech se tak diskutovaly omezené možnosti podnikajících a mikropodnikajících zajištění se na dobu vlastní nemoci skrze státní nebo komerční schémata, coworking jako cesta jak snížit prekaritu u OSVČ a mikropodnikajících a nebo možnosti a limity ve sdílení informací mezi státem a podnikajícími týkajících se podnikání. Díky workshopům a navázané spolupráci s jejich účastníky a účastnicemi, se řešitelské týmy i v roce 2023 budou podílet na zajímavých projektech zamřené na podporu a inovaci podnikatelského prostředí v ČR.
V roce 2023 se realizační týmy věnovaly především publikaci odborných článků a přípravě závěrečné výzkumné zprávy shrnující všechny aktivity a zásadní zjištění projektu. Ta je k dispozici ke stažení na stránkách projektu.
Více o projektu naleznete na webu prekarita.soc.cas.cz.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 4, zobrazeno 1 - 4)
We interviewed separately partners in twelve CR copreneurial couples to understand their possibly divergent perspectives on motives for copreneurship. Blenkinsopp and Owens argue that family businesses are a uniquely hybrid organizations that blend economic and caring concerns. Our analysis is guided by a structured-agency approach that focuses on how societal norms, the economy, and government policies influence entrepreneurial decisions.
The topic of safeguarding against sickness grew in importance during the COVID-19 pandemic. People’s health was more at risk, yet not all had the same capacity and options to deal with it. Therefore, this article focuses on the under-researched topic of choice of strategies and individual practices for safeguarding against one’s sickness among micro-entrepreneurs (with 1–10 employees) before and during the pandemic, namely on the example of Czechia.
Kteří podnikající jsou ve svém podnikání nejvíce znevýhodněni a v jakých oblastech? Co je největším úskalím při hledání informací o vlastním podnikání? Existuje vůbec nějaká regulace platformové ekonomiky na českém trhu práce? Může práce v coworkingovém centru zmírnit aspekty prekarity v podnikání? Jak se podnikající zabezpečují pro případ vlastní nemoci?
The aim of this paper is to analyse coping strategies to deal with the impact of crisis (pivots) among low-income entrepreneurs living in a marriage/partnership using the example of a pandemic as a social and economic crisis. We draw on literature that critiques the individualised and masculine conception of entrepreneurship as focused on innovation and profit. Our analysis reveals the diversity of entrepreneurial strategies for coping with pandemics.
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter