Educational Aspirations in a Comparative Perspective. The role of individual, contextual and stuctual factors in the formation of educational aspirations in OECD countries

Dosavadní výzkum zabývající se problematikou sociální stratifikace přinesl zjištění o tom, že vzdělanostní aspirace dospívajících jsou jedním z nejsilnějších predikátorů jejich vzdělávací a profesní dráhy. Nejnovější srovnávací analýzy odhalily, že vzdělanostní aspirace jsou utvářeny nejen socioekonomickým statusem rodičů, schopnostmi a hodnotami sdílenými rodinou (individuální úroveň) a kvalitou a typem navštěvované školy (kontextuální úroveň), ale rovněž strukturou celého vzdělávacího systému, stupněm jeho stratifikace, mírou orientace na odborné vzdělávání, prostupností a vazbami na trh práce (strukturální úroveň). 

Proto se v rámci současného stratifikačního výzkumu pozornost věnuje zkoumání vzájemného působení individuální, kontextuální a strukturální úrovně při formování vzdělanostních aspirací. Cílem tohoto textu je odhadnout vliv stratifikace vzdělávacího systému, míry jeho orientace na odborné vzdělávání a propustnosti, na formování vzdělanostních aspirací v zemích OECD, které se zúčastnily projektu PISA 2003. Pozornost je věnována především roli schopností, pohlaví a socioekonomického prostředí. 

Naše zjištění potvrdila dřívější analýzy ohledně toho, že čím více je stratifikován systém sekundárního vzdělávání, tím silnější efekt má na vzdělanostní aspirace socioekonomický původ studenta, i při kontrole schopností studenta. Výsledky naší analýzy nepodporují hypotézu, že více stratifikované systémy zvyšují míru „realismu“ žáků, co se týká jejich vzdělanostních aspirací.