„Nikdy jsem neměl o ničem pochyby, a o nikom, nyní mi nezbývá než říci, že jsem se celý život mýlil“ / Takzvaná Kolderova komise a dopad jejích odhalení na stranickou veřejnost

“I Have Never Had Any Doubts about Anything or Anyone, and Now I Have No Choice but to Say that I Have Been Wrong All My Life” / The So-called Kolder Commission and the Impact of Its Revelations on the Party Public

Jan Dobeš

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(1):15-62 | DOI: 10.51134/sod.2024.006  

V září 1962 ustavilo předsednictvo Ústředního výboru Komunistické strany Československa pod tlakem postupující sovětské destalinizace i domácích kritických hlasů komisi, která měla přešetřit politické procesy vedené v letech 1949 až 1954 proti bývalým vysokým stranickým a/nebo státním funkcionářům a připravit podklady pro rehabilitace nespravedlivé odsouzených. Podle svého předsedy, člena širšího stranického vedení Drahomíra Koldera (1925–1972) bývá označována jako Kolderova komise. Studie komplexně přibližuje okolnosti jejího vzniku, její složení, fungování, závěry, z nich vyvozené personální důsledky a následné reakce v členské základně strany....

Nedokončená spravedlnost / Role Svazu protifašistických bojovníků v rehabilitačním procesu (1968–1970)

Justice Unfinished / The Role of the Union of Anti-Fascist Fighters in the Rehabilitation Process in Czechoslovakia (1968–1970)

Klára Pinerová

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(1):63-88 | DOI: 10.51134/sod.2023.061  

Od poloviny šedesátých let v Československu probíhaly diskuse o reformě socialismu sovětského typu. Vyvrcholení všech snah přinesl rok 1968, kdy byla zrušena cenzura a média začala plnit roli veřejného dohledu. K tématům, jež opanovala veřejný prostor, patřily rehabilitace obětí politických procesů po únoru 1948, kdy převzala moc v zemi komunistická strana. Do rehabilitačního procesu výrazně vstoupily dvě společenské organizace, jejichž cílem bylo nejen ovlivňovat budoucí podobu rehabilitačního zákona, na kterém se od jara 1968 intenzivně pracovalo a který byl vnímán jako jedna z priorit při vyrovnávání s perzekucemi padesátých let, ale také se chtěly...

Nová Albánie, nebo kus socialistického Orientu? / Propaganda a takzvaní přátelé Albánie v kontextu československo-albánských vztahů na přelomu 50. a 60. let

A New Albania, or Just a Piece of the Socialist Orient? / Propaganda and the So-called Friends of Albania in the Context of Czechoslovak-Albanian Relations at the Turn of the 1950s and 1960s

Matěj Křepinský

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(1):89-137 | DOI: 10.51134/sod.2024.004  

Studie s využitím materiálů v českých i albánských archivech mapuje vztahy mezi Československem a Albánií v dynamickém období druhé poloviny padesátých a počátku šedesátých let minulého století, kdy se zprvu poměrně intenzivně rozvíjely v hospodářské, politické i kulturní oblasti, avšak poté od roku 1960 v důsledku roztržky mezi Moskvou a Pekingem zaznamenaly hluboký a dlouhodobý politický propad. Autor se přitom zaměřuje zejména na propagandu Tirany vůči Československu, její aktéry, měnící se obsah a recepci v československé společnosti, a klade si otázku, zda ve vnímání Albánie v poststalinském Československu lze vystopovat prvky koloniálního diskurzu....

Věra Šťovíčková před mikrofonem / Rozhlas, politika a československo-africké vztahy v letech 1958–1968 Rosamund Johnston

Věra Šťovíčková at the Microphone / Radio, Politics and Czechoslovak-African Relations in 1958–1968

Rosamund Johnston

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(1):138-165 | DOI: 10.51134/sod.2023.063  

Studie pojednává o novinářce Věře Šťovíčkové (později Heroldové-Šťovíčkové, 1930–2015), která si získala značné renomé a popularitu jako zahraniční zpravodajka Československého rozhlasu v Africe mezi lety 1958 a 1968. Zapojila se do reformního hnutí a po porážce pražského jara byla nucena ukončit svou novinářskou kariéru. Živila se pak knižními překlady, které jí jako signatářce Charty 77 až do roku 1990 vycházely pod krycími jmény. Autorka se soustředí na africká léta Šťovíčkové a skrze její profesionální trajektorii nahlíží několik obecnějších témat, jako je vývoj československo-afrických vztahů a zpravodajského informování o africkém...

Udavačství jako sociální jednání / Případ hostinského Františka Policara

Denunciation as a Social Action / The Case of the Innkeeper František Policar

Jaromír Mrňka

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(1):166-192 | DOI: 10.51134/sod.2024.005  

Fenomén udavačství v Protektorátu Čechy a Morava představoval jádro procesu poválečné „národní očisty“, přesto je však dosud nedostatečně prozkoumaný a také značně kontroverzní. Byl totiž jak produktem nacistické okupace, tak československé retribuční justice. Udávání mělo mnoho podob a individuálních motivů a do jeho posuzování mimořádnými lidovými soudy se promítala vyostřená snaha oddělit kolaboranty od odbojářů a věrných občanů. Před soudy tehdy podobnému obvinění čelily tisíce osob, z nichž stovky byly odsouzeny k dlouholetým trestům odnětí svobody, nebo dokonce na šibenici. Případ hostinského Františka Policara (1898–1945),...

Dcera, historička, „špionka“ Sheila Fitzpatricková / Nad vědeckým dílem „jiné“ revizionistky a jeho českým ohlasem

Sheila Fitzpatrick, Daughter, Historian and “Spy” / On the Scholarly Work of the “Other” Revisionist and Its Czech Reception

Jan Adamec

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(1):193-241 | DOI: 10.51134/sod.2023.047  

Tento text bezprostředně navazuje na stať Jana Adamce „Dcera, historička, 'špionka' Sheila Fitzpatricková: Nad vzpomínkami 'jiné' revizionistky“, která vyšla v Soudobých dějinách / CJCH, roč. 30, č. (2023), s. 137–166. V pokračování autor poodstupuje od líčení životní dráhy australské historičky Sheily Fittzpatrickové (narozena 1941) a soustředí se na její vědecké dílo od počátku sedmdesátých let, kdy postupně pevně zakotvila v americkém akademickém milieu jako respektovaná odbornice na předválečné dějiny Sovětského svazu a stalinismus. Provází tak čtenáře chronologií jejích početných prací, s důrazem na zásadní monografie, od publikované...

Michel Foucault versus socialistický člověk / Interdisciplinarita jako mainstream humanitních věd?

Michel Foucault versus the Socialist Man / Interdisciplinarity as a Mainstream of the Humanities?

Petr Andreas

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(1):245-254 | DOI: 10.51134/sod.2024.007  

Autor tohoto recenzního článku se věnuje primárně monografii kulturní historičky Denisy Nečasové Nový socialistický člověk: Československo 1948–1956 (Brno, Host 2018). Soustředí se hlavně na metodologické aspekty jejího badatelského přístupu, založeného na diskurzivní analýze a inspirovaného Michelem Foucaultem, a vyvozuje z toho obecnější závěry o problematickém přejímání módních trendů v českém akademickém mainstreamu. Autorka podle něj předkládá rozsáhlou heuristiku, načerpanou z textů nebeletristické povahy, která umožňuje udělat si solidní představu o konstrukci ideálu nového socialistického člověka ve stalinském období Československa...

K článku Marka Suka

A Few Comments on the Article by Marek Suk

Jaroslav Suk

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(1):255-256 | DOI: 10.51134/sod.2024.015  

Autor – lingvista, překladatel a bývalý disident – z pozice pamětníka reaguje na článek Marka Suka „‘Dílna’ Charty 77“ (otištěný v Soudobých dějinách / CJCH, roč. 30, č. 2 (2023), s. 385–413) a koriguje některé uváděné okolnosti své účasti na přípravě dokumentů Charty.

České dějiny poúnorového období bez slovenského kontextu? / Nad Pernesovým svazkem „Velkých dějin zemí Koruny české“

Czech post-1948 History without a Slovak Context? / On the New Volume of the Great History of the Czech Crown Lands by Jiří Pernes

Jan Rychlík

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(1):259-265 | DOI: 10.51134/sod.2024.009  

V sedmnáctém svazku ediční řady „Velké dějiny zemí Koruny české“ nakladatelství Paseka (Praha 2022) renomovaný historik Jiří Pernes zpracoval období let 1948 až 1956, ohraničené komunistickým převratem v Československu a Chruščovovým tajným projevem o „kultu osobnosti“ na dvacátém sjezdu sovětských komunistů. Na práci je podle recenzenta patrný důkladný výzkum v českých i zahraničních archivech, znalost odborné literatury i velká autorská zkušenost. Recenzent respektuje autorovu periodizaci daného období, která se odlišuje od zavedené periodizace Karla Kaplana, i když nesouhlasí s Pernesovou interpretací, že krize československého...

Neobyčejný kronikář obyčejného života v době kolektivizace

An Extraordinary Chronicler of Ordinary Life in the Era of Collectivization

Martin Tichý

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(1):266-271 | DOI: 10.51134/sod.2024.010  

Autor hlavního textu zveřejněného v publikaci Mladočovské Jericho: Kolektivizace jedné vesnice Jan Boštík (1901–1983) (Praha – Litomyšl, Kodudek – Regionální muzeum v Litomyšli 2021) byl drobný rolník usedlý ve vsi Mladočov poblíž východočeské Litomyšle, a také amatérský regionální historik, archeolog a „lidový“ spisovatel. Po celá padesátá léta minulého století zachycoval v deníkových záznamech proces střetu tradiční vesnické komunity s komunistickým režimem, násilně prosazujícím kolektivizaci. V sedmdesátých letech pak přetvořil své zápisky na obsáhlou a souvislou regionální kroniku převratné doby, osobitě stylizovanou...

Pražské jaro jako impulz a inspirace

The Prague Spring as an Impulse and Inspiration

Vlastimil Hála

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(1):272-283 | DOI: 10.51134/sod.2024.012  

Filozofickým východiskem kolektivní publikace Pražské jaro: Logika nového světa. Od reforem k revoluci (Praha, Filosofia 2022), jejíž edice se ujal filozof Michael Hauser, je podle recenzenta přesvědčení o reálném vývojovém potenciálu historických alternativ, které se neuskutečnily. Touto optikou pětice autorů (tři filozofové, sociolog a právní historik) nahlíží na fenomén pražského jara 1968 a prozkoumává některé jeho aspekty. Svým způsobem přitom navazuje na půdorys debaty mezi spisovateli Václavem Havlem a Milanem Kunderou z konce šedesátých let, jejímž jádrem byla otázka po svébytných možnostech socialismu ve vztahu k tradičnímu modelu liberální...

Přes nedůvěru k pragmatické spolupráci / Komplexní obraz československo-jugoslávských vztahů v době normalizace

From Distrust to Pragmatic Cooperation / A Comprehensive Picture of Czechoslovak-Yugoslav Relations during the Normalization Era

Tomáš Chrobák

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(1):284-290 | DOI: 10.51134/sod.2024.013  

Společná monografie Ondřeje Vojtěchovského a Jana Pelikána příznačně nazvaná V čase odkvétání: Československo a Jugoslávie v období pozdního socialismu, 1969–1989 (Praha, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta 2021) komplexně zachycuje vztahy obou zemí ve dvacetiletí mezi potlačením pražského jara a pádem komunistického režimu v Československu. Podle recenzenta má průkopnický charakter, protože se tématem dosud nikdo podrobněji nezabýval. Vedle vývoje politických relací a hospodářské spolupráce autoři sledují i kulturní interakce a společenské kontakty, zvláště v souvislosti s československou turistikou na Jadranu a zapojením jugoslávských...

Srbsko mezi Titem a Miloševičem

Serbia between Tito and Milošević

Jan Pelikán

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(1):291-297 | DOI: 10.51134/sod.2023.052  

Monografie výrazného srbského historika střední generace Slobodana Seliniče Srbija 1980–1986: Politička istorija od Tita do Miloševića (Beograd, Institut za noviju istoriju Srbije 2021) má podle recenzenta průkopnický charakter a zabývá se mnoha problémy, kterých se historiografie ještě nestačila dotknout.  Daní za tuto přednost je kolísavá kvalita výkladu a leckde ztížená srozumitelnost textu. K nejlepším částem knihy patří popis mocenského vzestupu Slobodana Miloševiče (1941–2006) a vylíčení poměrně tolerantního vztahu srbského politického vedení k domácímu disentu a nezávislé kritice ve sledovaném období. Naopak jednostranně až...

Karnevalové předehry sametové revoluce

Carnival Overtures of the Velvet Revolution

Filip Jiroušek

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(1):298-301 | DOI: 10.51134/sod.2024.014  

Společnost pro veselejší současnost byla nezávislá občanská iniciativa, která vznikla v Československu v květnu 1989 a z prostředí disentu vybočovala svým recesistickým charakterem. Nekladla si nějaké závažné cíle; chtěla hlavně bavit, parodovat absurdity upadajícího komunistického režimu a někdy také odlehčit tenze propukající v opozici. S tímto záměrem pořádala v Praze na veřejných místech happeningy s politickými konotacemi. Známý český historik Petr Blažek v publikaci Happeningem proti totalitě: Společnost za veselejší současnost v roce 1989 (Praha, Argo – Ústav pro studium totalitních režimů 2022) souhrnně zpracoval historii tohoto...

Kompendium míst paměti na komunistický režim v dnešním Česku

A Compendium of Places of Memory of the Communist Regime in the Czech Republic Today

Niklas Zimmermann

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(1):302-306 | DOI: 10.51134/sod.2024.016  

Pětice badatelek a badatelů z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR (Markéta Devátá, Oldřich Tůma, Barbora Čermáková, Michaela Tučková a David Weber) sestavila neobyčejně obsáhlou encyklopedii Pamětní místa na komunismus v České republice (Praha, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.), jež formou jednotlivých hesel s informativními texty a fotografiemi  zaznamenává 807 různých památníků na území České republiky věnovaných osobám a událostem spjatým s  obdobím komunistické vlády v Československu (1948–1989), které vznikly během následujících třiceti let v demokratických poměrech (1989–2019). Recenzent přibližuje strukturu publikace a...

Sovětští muži mimo záběr

Soviet Men out of Focus

Vjačeslav Glazov

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(1):307-311 | DOI: 10.51134/sod.2024.011  

Americký historik Marko Dumančić v monografii Men Out of Focus: Soviet Masculinity Crisis in the Long Sixties (Toronto, University of Toronto Press 2021) vstupuje na široké pole debat o období poststalinismu s řadou nových podnětů, když na ně nahlíží skrze kategorii maskulinit. Předmětem jeho zájmu jsou podoby a reflexe maskulinity v sovětské společnosti v čase mezi dvacátým sjezdem sovětských komunistů v roce 1956 a nástupem Leonida Iljiče Brežněva do vrcholné stranické funkce v roce 1964. Na rozmanitém pramenném materiálu, mezi nímž převažují dobové sovětské filmy v mezinárodním srovnání, ale nechybějí také tehdejší sovětské anekdoty nebo...

Anotace

Jiří Křesťan, Martin Dolejský, Václav Chalupný, Hana Bortlová-Vondráková

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(1):315-324