FLÚ v médiích

Mark Coeckelbergh z Centra pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P) při Filosofickém ústavu AV ČR je jedním z členů expertní skupiny, která se podílela na přípravě tzv. AI Actu. Jde o vůbec první ucelený soubor zákonů na světě z dílny Evropské unie upravující využívání umělé inteligence. Jak regulace vznikala, popsal v rozhovoru pro časopis Forbes. O etických, politických a legislativních aspektech AI Actu hovořil Mark Coeckelbergh také na nedávném workshopu, který organizovalo Centrum pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P) ve spolupráci s konzultantskou firmou PricewaterhouseCoopers. O workshopu si můžete přečíst ZDE. 

Úvahu z filosofických pozic v souvislosti s cenzurou, která začíná dopadat na některá slovenská média, přináší na Českém rozhlasu Vltava Tomáš Koblížek. 

Pro objev zvláštního typu bílých krvinek se o něm mluví jako o legendě současné imunologie, jejíž přínos je klíčový např. pro úspěšnou léčbu rakoviny či autoimunitních onemocnění. Profesor Shimon Sakaguchi z Univerzity v Osace přiletěl do Prahy v rámci mezioborového projektu „Imunita a biologická resilience“ vedeného Martinem Zachem z Filosofického ústavu Akademie věd, který sdružuje odborníky z oblasti imunologie a filosofie. Odkaz na rozhovor Shimona Sakaguchiho pro pořad Věda24 České televize | Fotogalerie z návštěvy Shimona Sakaguchiho

Kam posouvá pobyt ve virtuální realitě filosofické otázky typu, co je realita a co můžeme vědět o vnějším světě? Lze si lidský život představit jako dokonalou simulaci? O zkušenostech s virtuální realitou a jejím nahlížení z pohledu filosofie si s redaktorkou Terezou Liškovou v pořadu ArtCafé Českého rozhlasu Vltava povídali  analytický filosof Jakub Mihálik a básník Luboš Svoboda. Tématu virtuální reality, vědomí a jazykových modelů se věnuje rovněž rozhovor Jakuba Mihálika s prof. Davidem Chalmersem (New York University) v aktuálním čísle Filosofického časopisu.

Nad pozitivními a negativními dopady umělé inteligence v otázkách ochrany životního prostředí se spolu s dalšími odborníky zamýšlí Juraj Hvorecký z Centra pro environmentální a technologickou etiku - Praha v článku na iDNES.cz a na ČT24.

"Slovenská společnost vůbec není polarizovaná, ale dochází k radikalizaci její části," říká filosof a odborník na hatespeech Tomáš Koblížek, který byl hostem pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu.

Parametry odolné demokracie na pozadí výzkumů realizovaných Národním institutem pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) komentuje ve vysílání ČT24 filosofka Alice Koubová z Oddělení současné kontinentální filosofie Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Výzkumy potvrzují, že velká část slovenské společnosti nemá důvěru ve státní instituce ani veřejnoprávní média a směřuje k různým alternativním zdrojům, což přispívá k celkové polarizaci společnosti. Důvěryhodnost úřadů, politických lídrů, vymahatelnost práva, posilování péče o zranitelné, snižování pocitu bezmoci a možnost spoluúčasti na veřejném dění zmiňuje jako faktory, které odolnost společnosti v krizích posilují. 

Tomáš Koblížek, analytický filosof z Filosofický ústav Akademie věd České republiky, který se dlouhodobě a systematicky věnuje tématu nenávistných projevů, útočného jazyka a slovního zastrašování, se v rozhovoru pro Deník N vyjádřil k posledním událostem na Slovensku.

Doba složitá je název filosofických debat o dnešním světě s Alicí Koubovou, Tomášem Koblížkem a spisovatelkou a architektkou Annou Beatou Háblovou. Nový podcast Českého rozhlasu Vltava se zaměří na osm klíčových otázek dnešní doby. Jaká je současnost pohledem filosofie, se dozvíte každé úterý na webu Vltavy, na mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Teaser.

To, co se nyní děje v Gaze a jak to nakonec dopadne, dlouhodobě ovlivní celosvětový řád. Tamní válka posílí, nebo naopak ochromí víru ve funkčnost mezinárodních institucí – od OSN po mezinárodní soud, od schopnosti pomáhat řešit konflikty až po schopnost globálně řešit klimatickou krizi, míní politoložka a odbornice na ideologické spory ve světě Zora Hesová z Filosofického ústavu AV ČR a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Její komentář přinesl DeníkN.