Krkonoše. Jen málokdo si název nejvyšších českých hor a našeho nejstaršího národního parku nespojí s nějakým výjevem, zážitkem nebo vzpomínkou. Ne náhodou se Krkonoše dostaly do učebních osnov a už jako žáci školou povinní se s nejsevernějším pohořím u nás seznamujeme. Nejmenší velehory světa, ostrov Arktidy uprostřed Evropy – i takové přezdívky se s Krkonošemi pojí. Ne nadarmo. Zdejší klima je nevyzpytatelné a podmínky drsné. Kdo nezažil vánici v krkonošské tundře, jen těžko si to dovede představit. Ostatně, po právu místní říkají, že v Krkonoších je půl roku zima a půl roku „zejma“ a že se tu „pámbů“ směje těm, kdo se snaží naplánovat si počasí na výlet. Najdeme tu hned několik českých nej. Nejvyšší horu i vodopád České republiky doplňují místa důvěrně známá z pohlednic a turistických průvodců – vždyť kdo neslyšel o malebném Mumlavském vodopádu, tajemném Rýchorském lese, skrytém Černohorském rašeliništi nebo nenavštívil pramen Labe. Přitom zmíněná turistická lákadla tvoří jen zlomek přírodních i kulturních hodnot, pro něž byl Krkonošský národní park (KRNAP) založen.
K dalšímu čtení v Živě
Krkonošský národní park – 50 let (2013, 4)
Neživá příroda Krkonoš (2013, 4)
Louky Krkonošského národního parku pohledem rostlinných ekologů (2013, 4)
Obhospodařování luk Krkonošského národního parku (2013, 4)
Arktoalpínská tundra Krkonoš (2013, 4)
Jedinečný výskyt reliktních a severských rostlin a živočichů v Krkonoších (2013, 4)
Současná péče o lesní ekosystémy v KRNAP (2013, 4)
Krkonošský národní park v příštích 50 letech (2013, 4)
Rozměry hor očima Jana Jeníka (2022, 4)
Více na www.krnap.cz
