Mezinárodní den žen a dívek ve vědě od roku 2015 propaguje zapojení žen a dívek do STEM oborů (věda, technologie, inženýrství a matematika) a je jedinečnou příležitostí připomenout si vynikající úspěchy žen ve vědě a výzkumu.
Těch pozitivních příkladů máme naštěstí z loňského roku poměrně hodně – například na tu nejvyšší vědeckou metu dosáhla v roce 2023 francouzsko-švédská fyzička Anne Geneviève L'Huillierová. Profesorka atomové fyziky na univerzitě v Lundu získala jako pátá žena v historii Nobelovou cenou za fyziku.
I pro fyzikální komunitu v České republice byl loňský rok úspěšný – dvě vědkyně Fyzikálního ústavu AV ČR mohou založit díky iniciativě německé Společnosti Maxe Plancka nová centra vědecké excelence. Každá získala na svůj výzkum v prvních pěti letech až 35 milionů korun. Tyto náklady rovným dílem poskytne německé Spolkové ministerstvo pro vzdělávání a výzkum a české Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Doktorka Helena Reichlová založila Dioscuri centrum pro spin-kaloritroniku a magnoniku, které se zaměří na výzkum nových konceptů pro výpočetní techniku. Vědkyně bude se svým týmem mimo jiné hledat způsoby, jak využít odpadní teplo výpočetních systémů a jak přenést a zapsat informaci bez pohybujících se elektronů. Dalším cílem jejího centra je nalézt možnosti, jak snížit exponenciálně rostoucí spotřebu energie v oblasti IT, což je jedna z největších ekonomických a ekologických výzev probíhající digitální transformace.
Dioscuri centrum pro jednomolekulární optiku Barbory Špačkové se orientuje na vývoj jedinečného souboru nástrojů pro zkoumání biologických procesů založený na principech nanooptiky a nanofluidiky. Tato inovace umožní ponořit se do biologického nanokosmu a prozkoumat ho způsobem, který dosud nebyl možný.
Příběhy z Dioscuri center nejen inspirují, ale také ukazují, že ženy mají nezastupitelné místo ve vědeckém světě a že jejich úspěchy jsou nepřehlédnutelné. Jiným příkladem je nadějná kariéra postdoktorandky Aleny Bakalové. Badatelka v oblasti astročásticové fyziky a kosmického výzkumu se zapojila do výzkumu kosmického záření ultravysokých energií v mezinárodním experimentu Observatoře Pierra Augera v Argentině. V rámci této práce se zaměřuje na studium šíření kosmického záření vesmírem a hledání zdrojů nejenergetičtějších částic. Kromě toho se Bakalová angažuje v projektu SWGO (Southern Wide-field Gamma-ray Observatory), budoucí observatoři vysokoenergetických fotonů. Její příspěvek k tomuto plánovanému experimentu potvrzuje její schopnost přizpůsobit se novým výzvám a hledat inovativní řešení.
Mezi naše kolegyně oceněné v loňském roce patří i Denisa Kubániová, která získala třetí místo za práci Magnetic nanoparticles of iron oxides for medicine v kategorii jaderný výzkum Ceny Henriho Becquerela. Oceněná doktorandka působí současně v laboratoři Mössbauerovy spektroskopie na Katedře fyziky nízkých teplot MFF UK.
První cenu v kategorii UNIVERSUM získala v roce 2023 talentovaná studentka Anna Radochová v ročníku soutěže České hlavičky 2023. Její úspěšný výzkumný projekt se zrodil díky její účasti v programu Otevřená věda ve Fyzikálním ústavu AV ČR, kde pracovala na tématu Vlastnosti nových fotosenzitivních kapalných krystalů.
Mezinárodní den žen a dívek ve vědě nám připomíná, že cesta k úplné rovnosti a inkluzivitě ve vědě musí pokračovat, aby všechny ženy a dívky měly stejné příležitosti pro rozvoj a úspěch v jakémkoli vědeckém oboru.