Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Dozvíte se o novém Climate City Capital Hubu, společném programu výzkumu a inovací v oblasti solární energie, nových výzvách Digitální Evropy a také o značce kvality humanitárního dobrovolnictví.

Ve středu 3. 7. 2024 vyšel Leidenský žebříček založený na srovnání tvrdých bibliografických dat. Kdo je z českých univerzit premiantem? Možná vás to překvapí, ale v mnoha oblastech je to Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Ve většině vědních oborů však české univerzity stále nemají ani 10 % publikací v prvním decilu nejlepších časopisů. 

Nanotrubice oxidu titaničitého, poháněné UV zářením a peroxidem vodíku jako palivem, vyvinuli vědci z CATRIN, Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) a Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO v Ostravě ve spolupráci s kolegy z CEITEC-VUT v Brně. Tito nanoroboti vyvinutí pomocí defektního a atomárního inženýrství dokázali zachytit mikroplasty ve vodě.

Česko má významný vědecký potenciál a biotechnologie patří k nejnadějnějším oborům. „Máme i úspěšné konkrétní příklady komercializace. Přesto tu zůstává spousta bariér, které jsou do velké míry způsobené státem,“ říká v rozhovoru výkonný manažer klastru Prague.bio Jiří Fusek. Naději naopak přináší ekonomicko-vědecká diplomacie, která přispívá k viditelnosti českých biotechnologií ve světě.

Touto otázkou se zabýval workshop, který Národní technická knihovna pro poskytovatele podpory uspořádala v červnu 2024.

Konferenci Quantum Day, neboli Den kvantových technologií a kvantový hackathon, uspořádalo České vysoké učení technické ve spolupráci s agenturou CzechInvest a firmami IBM a Tensor Ventures. Samotná konference, která se konala ve středu 26. června 2024, nabídla kromě dosavadních úspěchů, vizí a nejnovějších trendů v oblasti kvantových technologií také platformu pro setkání vědců, studentů, průmyslových expertů a vládních představitelů.

Postdoktorandi, mladí vědečtí pracovníci, kteří po získání doktorského titulu pokračují v akademické dráze, představují důležitou dynamickou sílu našich univerzit. Jsou to nadějní výzkumníci na cestě stát se vedoucími osobnostmi ve svých oborech. V této fázi své kariéry však nejdříve potřebují rozvinout odbornou nezávislost, schopnost řídit vlastní výzkumné projekty a mnoho dalších dovedností. Při tom čelí mnoha výzvám a překážkám.

Experimentální biofyzik Miroslav Kloz zkoumá molekulárně-biologické procesy v reálném čase prostřednictvím moderních laserů. A jak sám říká, za svou vědeckou kariéru vděčí náhodným příležitostem, například vzniku moderního centra ELI Beamlines, ve kterém působí po návratu z Nizozemí.

Technologické centrum Praha připravilo přehled novinek za měsíc červen. Přečtěte si o nových videích o etice v projektech Horizont Evropa, seznamte se s přípravami 10. rámcového programu pro výzkum a inovace, zjistěte, jaký byl první Mutual Learning Event z celkem pěti plánovaných.

Když se řekne chemie, mnoho lidí si představí laboratorní přípravu chemických látek za toxických podmínek. Mladý vědec Athanasios Markos, který je čerstvým držitelem startup grantu Nadace Experientia, však chce ve svém výzkumu tvořit molekuly, aniž by narušoval přirozené fungování živých systémů.