Jarmila Kodymová zahájila vědeckou kariéru v oboru biofyziky, ale později se zaměřila na výzkum v oblasti plazmochemie a plazmofyziky molekulárních plynů v nízkoteplotních elektrických výbojích.
Vedle pulsního fotodisociačního laserového systému PERUN I se jejím hlavním vědeckým zájmem posléze stal alternativní způsob čerpání jódového laseru chemicky generovaným elektronově excitovaným molekulárním kyslíkem, tzv. singletovým kyslíkem. Pro tento výzkum vybudovala nové laboratoře a vytvořila tým zabývající se experimentálním a teoretickým studiem řady fyzikálně-chemických problémů spojených s činností kontinuálního chemického kyslík-jódového laseru, tzv. COILu (z Chemical Oxygen-Iodine Laser).
Významným oceněním publikovaných vědeckých výsledků jejího týmu, který vedla v letech 1987– 2015, bylo navázání řady kontaktů a spoluprací s COIL laboratořemi ve světě, např. v USA, Japonsku, Číně, Rusku, Indii, Německu či v Izraeli. Nejzásadnější byla mnohaletá spolupráce s vědci z US Air Force Research Laboratory at Kirtland Air Force Base v Albuquerque, NM, na výzkumu a vývoji originálně navržených generátorů singletového kyslíku a metod na chemickou produkci atomárního jódu pro COIL. Tato americká laboratoř se přímo podílela spolu s řadou dalších amerických civilních a vojenských institucí na vývoji výkonného laserového systému COIL jako součásti AirBorne Laseru pro obranný laserový protiraketový systém schopný autonomně operovat z paluby letadla. Pro tuto spolupráci získala finanční podporu formou devíti grantů od US Air Force European Office for Aerospace R&D v Londýně.
Je autorkou a spoluautorkou více než 100 publikací v IF časopisech a konferenčních sbornících, spoluautorkou tří patentů; aktivně se věnovala českým i zahraničním studentům při jejich dlouhodobých pobytech v COIL laboratoři FZU.
