Nejčastějším narušením cirkadiánních rytmů v moderní společnosti je tzv. sociální jetlag, tedy chronický nesoulad mezi biologickým časem (chronotypem) a sociálním časem (například vstávání podle budíku). Zda má sociální jetlag nějaké negativní účinky na zdraví, však není zcela jasné. Velká studie na reprezentativní dospělé populaci ČR provedená vědci z Oddělení biologických rytmů Fyziologického ústavu AV ČR a publikovaná v časopise Sleep odhalila rizikové faktory pro vývoj kardiovaskulárních a metabolických onemocnění, které jsou spojené s nesprávně nastaveným spánkovým režimem.

Autoři studie zkoumali unikátní populačně-reprezentativní soubor dat zahrnující 1957 krevních vzorků dospělých lidí z celé ČR s různými denními režimy (chronotypem). Ve vzorcích bylo analyzováno devět biomarkerů (cholesterol, krevní lipidy, glukóza, kortizol, a další) a byla zjištěna souvislost mezi sociálním jetlagem a biomarkery kardio-metabolického zdraví (hladinou celkového cholesterolu a LDL), která byla statisticky významná především u lidí starších 50 let. Autoři ve studii identifikovali i nové faktory ovlivňující sociální jetlag, jako je doba dojíždění do školy či zaměstnání nebo stres z nedostatku času. Studie také prokázala, že flexibilní pracovní doba účinně zmírňuje sociální jetlag.