Heřmanová: „Influenceři média nenahrazují, spíše do mediálního prostředí přinášejí něco nového“

„Zatímco předtím jsme měli média a konzumenty mediálních sdělení, tak teď jsme vlastně všichni i konzumenty, i producenty takových sdělení,“ vysvětluje Heřmanová v rozhovoru na ČT 24 hlavní rozdíl mezi sociálními a tradičními médii. Ve Snídani v rámci podobného tématu zmiňuje, že důvěra populace vůči těmto dvěma odlišným zdrojům informací je těžko měřitelná, vzhledem k nedostatku spolehlivých dat, které máme v Česku k dispozici. Podle antropoložky velká změna nastala v kvantitě možných zdrojů informací, která přišla s příchodem internetu, sociálních sítí a influencerů. Lidé tak již nemusí pro nové zprávy ze světa chodit na zpravodajské weby, protože je mimo jiné najdou i na sociálních sítích v podání nejednoho influencera.

V tématech, jež influenceři řeší, vidí Heřmanová značný posun. Z původně marketingově vnímaných influencerů, kteří především propagovali například určitý životní styl, se v průběhu let vyvinuli influenceři, kteří se do větší hloubky zabývají například politikou a své náhledy sdílejí se svým publikem. Zajímavou podskupinou influencerů jsou dle ní také tzv. niche influenceři, tedy influenceři, kteří se zabývají užším okruhem témat (například háčkováním, kosmonautikou apod.). Takoví influenceři mívají často sice menší, avšak věrnější komunitu fanoušků, které daná specifická tématika zajímá a konkurence takových influencerů bývá minimální.

Vliv názorů, které influenceři sdílí, na politické preference jejich diváků, není dobře prozkoumán a měřit ho je obtížné, protože na politické dění má vliv více faktorů najednou. Určitý vliv na situaci influenceři jistě mají, podle antropoložky však není pravděpodobné, aby člověk zcela měnil svůj politický názor na základně vyjádření influencera, kterého sleduje. „Většinou máte nějaké preference, a to souvisí s tím, že sledujete influencera, který třeba ty preference má podobné, proto ho právě sledujete, takže v tom smyslu vás to může třeba utvrdit,“ popisuje Heřmanová předpokladatelný vliv influencerů.

Autorita influencerů se začala zvyšovat například v době pandemie, a to nejen z důvodu rapidně většího množství času, které lidé trávili na internetu. Výzkumnice vysvětluje, že náročná situace, které tradičnější autority, jako například experti či politici, musely v této době čelit, zanechala pomyslné šrámy na jejich důvěryhodnosti a autoritě. „Pokud si politici protiřečí, pokud každý den říkají něco jiného a často mění postoj například k tomu, zda má nebo nemá být lockdown, tak samozřejmě ta důvěra v ně rapidně klesá. Influenceři v tomhle v podstatě vyplňovali takový prázdný prostor, který tam zbyl,“ dodává. Nedůvěra k tradičnějším médiím může podle ní navíc podporovat rozmach nejrůznějších alternativních zdrojů,z nichž se často šíří dezinformace.

Ač mají někteří influenceři dosah porovnatelný s určitými portály tradičnějších médií, podle antropoložky si navzájem vyloženě nekonkurují. „Influenceři dělají trochu něco jiného, oni ty média nenahrazují, ani jim nutně neubírají diváky. Oni přinášejí do toho mediálního prostoru něco úplně nového a tím se to prostě rozrůzňuje,“ říká a dodává, že influenceři se spíše než konkurencí stávají distribučními kanály, díky kterým se informace dostanou k většímu množství diváků skrze více různých platforem.

Na ČT 24 Heřmanová vysvětluje, že negativní emoce jsou aspektem, který se na sociálních sítích nejrychleji šíří, a tím i nejvíce podporuje aktivitu jejich uživatelů. Ze sociálních sítí se může zdát, že naši společnost nejvíce rozdělují témata celosvětových krizí, jako je například válka na Ukrajině či Izraelsko-palestinský konflikt, průzkumy však prokazují, že na těchto tématech je v naší společnosti shoda názorů poměrně vysoká. Co tuto iluzi způsobuje, je určitá hlasitá menšina s jiným názorem, která na sociálních sítích hojně působí. „Já si myslím, že nás v tuhle chvíli spíš rozdělují taková ta každodenní domácí témata,“ říká Heřmanová a jako názorný příklad uvádí různé přístupy k sociálním nerovnostem ve společnosti, se kterými se setkáváme na denní bázi.

V závěru rozhovoru Heřmanová doporučuje divákům, aby si z konzumace informací nedělali příliš těžkou hlavu, ač chápe, že to celé může snadno působit zahlcujícím dojmem, kdy člověk neví, čemu může věřit. Důležité je, nevzdávat se a brát velké množství informačních zdrojů jako příležitost si informace, které se nám úplně nezdají, prověřit i jinde. Je to do velké míry na nás samotných, jak moc se necháme informačním prostorem zahltit.

K tématu konspiračních teorií Marie Heřmanová poskytla v nedávné době také rozhovor Českému rozhlasu Plus (dostupný zde; čas 16:45:15).