Mykofilatelie jako součást námětové filatelie má mezi filatelisty velkou oblibu. Na známkách s mykologickou tematikou jsou převážně zobrazovány plodnice hub. Kolonie a mikroskopické struktury, ale i význam mikroskopických hub pro přípravu potravin, v zemědělství i humánní medicíně jsou námětem na známkách a dalším filatelistickém materiálu. První část seriálu je věnována využití mikroskopických hub při výrobě sýrů a vín.
K názvům sýrů uváděným v článku
V češtině se druhy sýrů nepíší s velkým písmenem (např. brynza, camembert, gorgonzola, hermelín, niva, parmazán nebo roquefort). I přesto, že v některých případech jde o chráněná označení, píší se s malým písmenem. U názvů sýrů u nás zcela neznámých a nepoužívaných je ponechán zápis podle podoby v původním jazyce – malá písmena se používají i ve francouzštině (picodon, crottin, rocamadour), naproti tomu třeba v angličtině, němčině nebo španělštině se názvy píší s velkým písmenem (např. Cornish Camembert, Altenburger Ziegenkäse, Queso de Valdeón atd.).
Příklady dalších sýrů s bílou nebo modrou plísní, které nejsou zmíněny v článku
Mezi další sýry vyráběné ve Francii z kravského mléka patří pont-l'évêque, vacherin Mont D’Or, chaource, édel de Cléron a neufchâtel, ve Velké Británii Sharpham a v Německu Rotkäppchen a Altenburger Ziegenkäse. Sýry s bílou plísní se vyrábějí i z kozího mléka, např. étoile de gâtine, banon, crottin de Chavignol, picodon, pouligny-saint-pierre, rigotte de Condrieu, rocamadour, Rouelle cendrée a valençay. Za charakteristickou máslovou strukturu a chuť těchto sýrů je zodpovědné Penicillium camemberti, popsané v r. 1906 Charlesem Thomem.
Z ovčích sýrů s modrou plísní lze uvést Crozier Blue (Irsko) a Beenleigh Blue (Velká Británie), španělské Cabrales, Picón Bejes-Tresviso a Queso de Valdeón se vyrábějí ze směsi kravského, ovčího a kozího mléka. Z kravského mléka je celá řada sýrů s modrou plísní – ve Francii bleu d’Auvergne, bleu des Causses, bleu de Gex, fourme d’Ambert a Rochebaron, v Itálii gorgonzola a ve Velké Británii Blacksticks Blue, Cornish Blue, Devon Blue, Shropshire Blue, Blue Stilton a Strathdon Blue.
Seznam použité literatury je v PDF formátu ke stažení níže pod obrazovou galerií.
Mycophilately, a branch of topical philately, is very popular among stamp collectors. Stamps on this topic primarily depict fruiting bodies. Microfungal colonies and microscopic structures, as well as the importance of microfungi for food manufacturing, agriculture and human medicine are also depicted on stamps and other philatelic material. The first part of this series focuses on the use of microfungi in cheese and wine production.
-
Série pěti poštovních známek s plodnicemi hub vydaná r. 1958 v Československu vznikla podle předlohy Karla Svolinského, vyryl Ladislav Jirka. Snímek z archivu A. Novákové
-
Série pěti poštovních známek s plodnicemi hub vydaná r. 1958 v Československu vznikla podle předlohy Karla Svolinského, vyryl Ladislav Jirka. Snímek z archivu A. Novákové
-
Série pěti poštovních známek s plodnicemi hub vydaná r. 1958 v Československu vznikla podle předlohy Karla Svolinského, vyryl Ladislav Jirka. Snímek z archivu A. Novákové
-
Série pěti poštovních známek s plodnicemi hub vydaná r. 1958 v Československu vznikla podle předlohy Karla Svolinského, vyryl Ladislav Jirka. Snímek z archivu A. Novákové
-
Série pěti poštovních známek s plodnicemi hub vydaná r. 1958 v Československu vznikla podle předlohy Karla Svolinského, vyryl Ladislav Jirka. Snímek z archivu A. Novákové
-
První známka s vyobrazením mikroskopických hub pochází z r. 1948 z Japonska – jde o kvasinky využívané při výrobě etanolu (po stranách číslice 500). Snímek z archivu A. Novákové
-
Známka ze série vydané Republikou Guinea-Bissau r. 1988. Kromě plodnic makromycet ukazují také příklady mikroskopických hub. Blíže v textu. Snímek z archivu A. Novákové
-
Známka ze série vydané Republikou Guinea-Bissau r. 1988. Kromě plodnic makromycet ukazují také příklady mikroskopických hub. Blíže v textu. Snímek z archivu A. Novákové
-
Kvasinka pivní (Saccharomyces cerevisiae). Z pamětního aršíku ke 100. výročí Nizozemské mikrobiologické společnosti. Snímek z archivu A. Novákové
-
Plísňové sýry na známkách – sýr s nárostem Penicillium roqueforti, vydáno Velkou Británií v r. 1989. Snímek z archivu A. Novákové
-
Plísňové sýry na známkách – plátek sýra roquefort, Irsko 1992. Snímek z archivu A. Novákové
-
Plísňové sýry na známkách – camembert s porostem P. camemberti na povrchu, Francie 2003. Snímek z archivu A. Novákové
-
Camembert a roquefort na sérii samolepicích známek Wine and Cheese, Kanada (2006). Snímek z archivu A. Novákové
-
Dárkový aršík Éire – Oileán an Bhia, Ireland – The Food Island (2006) zahrnuje i známku se sýrem typu camembert. Snímek z archivu A. Novákové
-
Sýr pont-l’évêque s nárostem P. camemberti, součást francouzské série 24 známek Regional Flowers (2010). Snímek z archivu A. Novákové
-
Gorgonzola s modrým zabarvením v místech, kde sýr prorůstá kultura penicilia (P. glaucum nebo P. roqueforti). Série Made in Italy (2011). Snímek z archivu A. Novákové
-
Němé známky, tedy bez nominální hodnoty a země původu, vycházejí od poloviny 19. století. Tématem se stal i plísňový sýr camembert, jak dokládají ukázky z Německa a Dánska ze začátku 20. století. Snímek z archivu A. Novákové
-
Němé známky, tedy bez nominální hodnoty a země původu, vycházejí od poloviny 19. století. Tématem se stal i plísňový sýr camembert, jak dokládají ukázky z Německa a Dánska ze začátku 20. století. Snímek z archivu A. Novákové
-
V r. 1988 vydala Republika Guinea-Bissau sérii 7 známek s vyobrazením plodnic hub. Ve druhé části děleného obrázku je ve třech případech mikroskopická houba, zatímco čtyři známky ukazují detaily z morfologie hub. Pečárka dvouvýtrusá (Agaricus bisporus) a vpravo bližší pohled na vřecka v hymeniu vřeckovýtrusné houby. Snímek z archivu A. Novákové