Green Dealem Evropa splácí svůj historický dluh
Zelená dohoda pro Evropu není charita ani filantropie, ale čistý pragmatismus, říká v komentáři pro DeníkN Vojtěch Svěrák z Centra pro environmentální a technologickou etiku – Praha (CETE-P) při Filosofickém ústavu ČR a z Ústavu filosofie a religionistiky (ÚFaR) Univerzity Karlovy. Odborně se zabývá etikou klimatické změny. Více
Zelená dohoda pro Evropu není charita ani filantropie, ale čistý pragmatismus, říká v komentáři pro DeníkN Vojtěch Svěrák z Centra pro environmentální a technologickou etiku – Praha (CETE-P) při Filosofickém ústavu ČR a z Ústavu filosofie a religionistiky (ÚFaR) Univerzity Karlovy. Odborně se zabývá etikou klimatické změny.
Ve zkratce
Evropa je zodpovědná za významnou část historických emisí skleníkových plynů, má proto morální povinnost snižovat emise a pomáhat zemím globálního Jihu. Studie ukazují, že EU již překročila svůj férový podíl emisí, zatímco státy globálního Jihu zůstávají v limitech. Klimatická změna silně zasahuje chudší regiony, které mají menší schopnost se adaptovat a řešit tento problém. OSN uznává koncept klimatické nespravedlnosti a bohatší země se zavázaly pomáhat chudším. Evropa by měla řešit strukturální podmínky umožňující znečišťování a podporovat zelené alternativy.
Je nutné poznamenat, že Evropa je z hlediska snižování emisí skleníkových plynů skutečně nejambicióznější ze všech regionů světa. V posledním desetiletí se Evropě podařilo trajektorii růstu emisí obrátit a podle deklarací političek a politiků směřujeme k tomu stát se prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Ze strany Evropy ale nejde o dobrosrdečné morální gesto. Naopak, existuje oprávněný požadavek, abychom se snažili ještě mnohem více. Predikce jsou v tomto ohledu jasné: dokud trajektorii globálních emisí nezvrátíme, dopady se budou zhoršovat a akcelerovat, s potenciálem učinit části Země neobyvatelnými a možnou miliardou obětí do konce století, zejména z řad nejzranitelnějších obyvatel zemí globálního Jihu.
