Nakladatelství

Nakladatelství MÚA vydává ve vlastní produkci či koedicích (nakladatelství NLN, Academia, Vyšehrad, ÚTGM) odborné výstupy svých pracovníků, sborníkové příspěvky z konferencí pořádaných či spolupořádaných ústavem či edice archivních dokumentů. Podporuje však i vydávání studií mimoústavních autorů, překladů knih z jiných jazyků, které tematicky souzní s odborným zaměřením pracoviště (činnost T. G. Masaryka a E. Beneše, české dějiny období 1848–1945, dějiny vědy, archivnictví a kodikologie). Nejrozsáhlejším edičním projektem Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je kritické vydání sebraných spisů T. G. Masaryka, na němž od roku 1995 spolupracuje s Ústavem T. G. Masaryka a jež bylo završeno v roce 2022 vydáním závěrečného, v pořadí 40. svazku. Mezi další profilové řady patří edice monografií České moderní dějiny (koedice s nakladatelstvím Academia), dále řady vědeckých edic archivních dokumentů Korespondence TGM a Ego (koedice s nakladatelstvím NLN) či sborníková řada Studie z českých moderních dějin. V poslední době se prohloubila spolupráce s nakladatelstvím Academie založením edice Dějiny Akademie věd (vícesvazkové dílo zpracovávající historii nejstarších vědeckých institucí u nás) a edice Album (edice archivních obrazových materiálů k určitému tématu).

Odborná oddělení ústavu zajišťují rovněž vydávání tří odborných periodik, Střed | Centre, Studie o rukopisech a Práce z dějin Akademie věd, která vycházejí dvakrát ročně.

Pokyny pro autory

V rámci ústavu byly vytvořeny závazné pokyny pro autory publikující v rámci nakladatelství MÚA a citační úzus platný pro rukopisy vycházející mimo ediční řady MÚA. Ostatní rukopisy zařazené do některé z edičních řad či do některého čísla ústavního periodika respektují příslušný citační styl řady, resp. časopisu.

Pokyny pro autory v ediční řadě Ego. Paměti, deníky, korespondence: zde.

Pokyny pro autory v ediční řadě Korespondence TGM: zde.

Kontakty

Nakladatelství: zak@mua.cas.cz

Distribuce: distribuce@mua.cas.cz

Pokyny pro autory rukopisů monografií a edic vydávaných MÚA

1. Nepoužívat nadbytečné formátování
   • pro hladký průběh prací je nutné, aby text rukopisu neobsahoval žádné nadbytečné formátování a snahy o „grafickou úpravu“ ani vložené obrázky
2. Titulky
   • texty mívají až několikanásobnou hierarchii titulků. Ty není třeba nijak zvlášť formátovat. Buď je možné použít vestavěný systém stylů ve Wordu a titulkům přiřadit příslušnou úroveň (1; 1.1; 1.1.1), nebo psát titulky bez jakýchkoli zvýraznění a do vytištěného paré pak naznačit jednotlivé úrovně a opatřit rukopis příslušnou legendou (např. barevně: červená = titulek 1. úrovně, zelená = 2. úroveň atd.)
3. Upozornění na nejčastější chyby:
   • před interpunkčními znaménky (např. tečka, čárka, vykřičník) nepište mezeru, ale před přední závorkou ano, a to i v pozicích: ...možnost vyloučil (!), ale ostatní...;
   • za interpunkčními znaménky pište mezeru vždycky, za koncovou závorkou jen tehdy, nenásleduje-li interpunkční znaménko, např.: ...možnost vyloučil (!) a nedíval se...;
   • rozlišujte procenta a procentní: 1 % = jedno procento, 1% = jednoprocentní
   • při psaní apostrofu nepoužívejte ´ (čárka), ale ’ (apostrof);
   • rozlišujte spojovník - („krátká pomlčka“, např. bude-li, česko-německý) a pomlčku – („dlouhá pomlčka“, např. 1918–1938), pro pomlčku v editoru Word užijte CTRL a znak mínus na numerické klávesnici, nebo --
   • při použití trojtečky (např. v případě vynechání textu v citaci) dejte pozor, abyste použili znak trojtečky, a ne tři po sobě jdoucí tečky. Měl by se automaticky vytvořit po odklepnutí mezery (je to jeden znak).
   • dlouhá pomlčka s mezerami po obou stranách se píše v následujících případech:
   • při spojení dvou opozit (např. černý – bílý, nahoru – dolů);
   • v bibliografii mezi jmény dvou autorů (Urbanitsch, P. – Rumpler, H. nebo J. Kuklík – J. Gebhart);
   • v bibliografii mezi názvy dvou míst vydání (Wien – München);
   • dlouhá pomlčka bez mezer se píše v následujících případech:
   • při označení svazků, stran, veršů, roků, staletí apod. (I–IV, s. 356–357, 1997–1998, 3.–4. stol.);
   • strany i letopočty vypisujeme vždy celé, např. s. 325–326 (nikoli 325–6 či 325–26), 1911–1914 (nikoli 1911–4, či 1911–14); století uvádíme číslicí, příslušná léta naopak rozepisujeme, např. devadesátá léta 19. století (nikoli: 90. léta devatenáctého století);
   • mezi iniciálami píšeme tečku a mezeru (např. Hegel, G. W. F.).
4. Poznámky pod čarou
   • odkaz v textu se obvykle nachází za interpunkčními znaménky
5. Citační úzus publikací MÚA
   • pro rukopisy vycházející mimo ediční řady MÚA platí citační úzus podle časopisu Střed. Ostatní rukopisy zařazené do některé z edičních řad či do některého čísla ústavního periodika respektují příslušný citační styl řady, resp. časopisu