GLÚ v médiích

Pracovníci Geologického ústavu se již tradičně věnují kromě jiného i průzkumu a výzkumu krasových oblastí, a to nejen v České republice. Výsledky přinášejí jak objevy nových jeskyní, propastí a dalších krasových fenoménů, tak i pozoruhodné vědecké poznatky. Před několika dny probleskly médii dvě zajímavé zprávy dokumentující spolupráci našeho ústavu na speleologicko-geologických projektech. S jednou z nich je spojen významný objev nových velkých jeskyní, který byl uskutečněn ve střední Číně (více zde a zde). Druhou zprávou je spolupráce na výzkumu krkonošského podzemí (více zde a zde).

Ze spodního siluru (před 432 milióny lety) popsal kolektiv autorů, včetně Milana Libertína, Jiřího Beka a Petra Štorcha z Geologického ústavu AV ČR, v. v. i., nejstarší známou suchozemskou cévnatou rostlinu Cooksonia barrandei. Studie byla publikována v renomovaném časopisu Nature Plants (IF 10,300). Detailní informace lze nalézt v původní vědecké studii, nebo v článku časopisu Vesmír, doplněný o video.

Václavu Cílkovi je věnován jeden z dílů cyklu České televize GEN (Galerie elity národa). Pořad můžete shléfnout zde.

Tajemná síla kontrolující erozi pískovcových skal; Duch horniny; Inteligentní organismus; Tajemství skalních bran po 150 letech tápání vyřešeno – tak zněly jen namátkou vybrané některé z titulků, které na přelomu července a srpna 2014 otiskla média po celém světě. Šlo samozřejmě o zveličení, snahu novinářů zaujmout… a prodat. Mediální lavinu spustil článek publikovaný v časopise NATURE Geoscience, který poprvé věrohodně prokázal princip, jenž je zásadní pro vývoj skalních bran a některých dalších známých pískovcových útvarů. Jde o myšlenku tak jednoduchou, že mnozí lidé měli za to, že je již dávno známá. Pokud jste se ale o ní chtěli něco dozvědět, ve vědeckých článcích a monografiích o pískovci jste ji nenašli…   
Nyní, v roce 2018, se tento objev v podobě dokumentárního filmu dostal i na televizní obrazovky a do internetového prostoru.
Zmiňovaná originální publikace je zde a popularizační článek v češtině např. zde.
Některé ohlasy, které výzkum vzbudil, naleznete na této stránce.

Tomáš Hrstka, současný vedoucí projektu o atmosferickém prachu v rámci programu Strategie AV21, byl pozván do Českého rozhlasu, aby pohovořil o současném vývoji této rizikové složky v našem každodenním prostředí. Nastínil přitom použití nové metodiky pro tento obor, což je plně automatizovaná analýza prvkových a minerálních složení s vysokým výkonem prováděná na vzorcích z prachových depozic. T. Hrstka se významně podílí na vývoji těchto postupů mezinárodně.
 

V literární příloze londýnských Timesů (The Times Literary Supplement) vyšla 29. ledna obsáhlá recenze knihy esejů Václava Cílka "To Breathe with Birds" (Dýchat s ptáky). Autorkou recenze, jejíž text si můžete přečíst zde, je Kapka Kassabova. Nakladatelství The University of Pennsylvania Press nominovalo knihu na knižní cenu Johna Brinckerhoffa Jacksona.

Rtuťové teploměry zmizely z lékáren už před šesti lety. Upouští se ale i od amalgámových plomb, nutriční experti varují před rtutí v rybách a rtuť platila dlouhé roky za hlavní podezřelou v případu záhadného úmrtí astronoma Tychona Braha. Představuje rtuť skutečně takové nebezpečí a takovou zátěž pro naše zdraví a životní prostředí. Pohled geochemiků přináší Tereza Burianová.
Záznam vysílání je zde

Seznam do roku 2014.

Marek Janáč publikoval v cyklu "Jsem z akademie věd" článek "Leona Chadimová: Krásy v prachu". Vyšel v letošním 11. čísle a dočtete se v něm nejen o výzkumu, ale i o vlastní cestě naší kolegyně k vědě.

Nakladatelství Academia nedávno vydalo poněkud neobvyklého knižního průvodce po Praze, nazvaného Divoká příroda Prahy a blízkého okolí. „Knížka nabízí pohled z jiné perspektivy, než jsme zvyklí. Popisována jsou ta místa, kde se příroda vyvíjí spíše spontánně než pod vlivem lidských záměrů“, říká geolog Radek Mikuláš, jeden z autorů knihy.
Rozhovor pro anglické vysílání Radio Praha včetně zvukového záznamu je zde.