Geologický ústav AV ČR se nedávno stal testovacím centrem pro vývoj pokročilých senzorů určených k přesnému broušení a leštění preparátů pro následnou mikroskopickou analýzu. Vybraní pracovníci GLU byli proškoleni finskými specialisty pro práci na zařízení Polishing Wizard, jež bylo vyvinuto Univerzitou v Turku. Zařízení umožňuje i potencionální automatizaci těchto procesů, jak pro potřeby výzkumu, tak pro potřeby průmyslu. Testování proběhne v rámci programu strategie AV21 Dynamická planeta Země, resp. projektu „Inovativní metody pro studium geologických procesů a environmentální monitoring“ vedeného Tomášem Hrstkou. 

Na konci geologického období triasu (před 201 miliony let) došlo k dramatické změně klimatu Země a masivním sopečným erupcím. V tomto období nastala výrazná změna v druhové skladbě rostlinstva. Nová studie, zveřejněná v prestižním časopise Nature Communications, na které se podíleli pracovníci T. Navrátil a J. Rohovec z oddělení environmentální geochemie, vysvětluje geologické důvody, které vedly ke změnám bioty. Kombinací paleopalynologického a geochemického přístupu jsme získali náhled na složitý a dlouhodobý sled událostí, kdy globální oteplení paleoklimatu a nárůst koncentrace toxického kovu – rtuti, která byla uvolněna do atmosféry při vulkanických erupcích, společně zapůsobily jako stresující faktory. V jejich důsledku byly během vymírání trvajícího nejméně 1,3 milionu let stromy nahrazeny kapradinami.

Mezi lety 2021 až 2023 došlo na poloostrově Reykjanes ke třem erupcím v rámci vulkanického systému Fagradalsfjall. Aktuálně se vulkanická aktivita přesunula do západněji ležícího systému Svartsengi. Vulkanolog Lukáš Krmíček ve spolupráci s kolegy z islandské univerzity odebral tekoucí lávu současné islandské erupce. Její výzkum napomůže při zodpovězení otázky, zdali, a případně jak jsou vulkanické systémy Fagradalsfjall a Svartsengi propojeny. Více informací z nejnovějších islandských vulkánů případní zájemci najdou v  knize „Svět sopek zblízka“.

V roce 2018 objevila dvojice nadšených paleontologů na jihu Francie lokalitu, na které byly krom běžně zkamenělých schránek a koster zachovány i zbytky měkkých těl dávných organizmů. Tato lokalita, na jejímž výzkumu se podíleli i Lukáš Laibl z Geologického ústavu AV ČR a Martina Nohejlová z České geologické služby, nabízí doposud neznámý pohled na polární ekosystémy před 470 miliony let. Lokalita se v té době nacházela poblíž jižního pólu, zatímco většina podobných nalezišť se zachováním měkkých těl zachycuje tehdejší tropické oblasti. Vysoká rozmanitost druhů na nové lokalitě navíc potvrzuje hypotézu o migraci směrem na jižní polokouli, kde tyto druhy hledaly útočiště před vysokými teplotami panujícími v tehdejších tropických zónách.
Odkaz na článek je zde
Popisek k obrázku: Umělecká rekonstrukce Cabrières bioty © Christian McCall