Přinášíme přehled nejsdílenějších vědeckých článků na sociálních sítích za srpen. Co se z něj dozvíte? Třeba, že stárneme ve dvou vlnách. Za partnera zpravidla nechceme politického odpůrce. Kočky truchlí nad ztrátou blízkých, dokonce i psů. A také, že kdyby Německo nezanevřelo na jádro, tak by snížilo emise o 73 % namísto 25 %.

V podmínkách rychle se měnícího klimatu může být genový mix klíčovým faktorem pro přežití druhů. Umožňuje totiž vznik nových adaptací. Ukazují to výsledky výzkumu vědeckého týmu z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR ve spolupráci s Oklahomskou a Cornellovou univerzitou v USA. Objev může změnit dosavadní přístup k ochraně ohrožených druhů.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) má od srpna nové vedení. Přednostou ICRC byl zvolen Michal Masařík, vědec zabývající se nádorovou biologií a vedoucí výzkumné skupiny na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Kam by chtěl svým působením ICRC posunout a kde vidí největší mezery instituce? Jakým způsobem by chtěl posilovat její značku a na co by se chtěl zaměřit bezprostředně po svém nástupu?

Navýšení rozpočtu na vědu, výzkum a inovace v roce 2025 je iluze a reakce ministra Ženíška na tento návrh je sebeklam, který jen potvrzuje strategii vlády „slibem nezarmoutíš“.

Celosvětová produkce plastů se vyšplhala na 400 milionů tun ročně. Jaké dopady má na životní prostředí? Lze materiálovou politiku remodelovat? A kdo za to všechno může? Ožehavé otázky si společně s publikem přednášky Kudy z doby plastové kladl v Melting Potu festivalu Colours of Ostrava 2024 výzkumník Stanislav Obruča z Fakulty chemické Vysokého učení technického v Brně.

Výsledky interdisciplinárního výzkumného týmu vedeného Vladimírem Havlíčkem z Mikrobiologického ústavu AV ČR v Praze naznačují, jak bychom mohli pomocí látek v moči nemocných jedinců včasně a neinvazivně diagnostikovat bakteriální nebo houbové infekce. Výzkum probíhal ve spolupráci s laboratořemi z řady českých nemocnic a podpořila jej Grantová agentura České republiky (GA ČR).

České vysoké školy začínají v rámci celoživotního vzdělávání nabízet tzv. mikrocertifikáty. Jejich zavádění je součástí Národního plánu obnovy v rámci projektu koordinovaného Univerzitou Karlovou. Tento koncept má sloužit k získání dovedností, které kvalifikovaným zaměstnancům na dynamicky se měnícím trhu práce chybí, stejně jako vylepšit životopis čerstvým absolventům. Které vysoké školy již mikrocertifikáty nabízejí, jak dlouho trvá jejich absolvování a jak se na jejich náplni podílí sami zaměstnavatelé? 

První pozemní širokoúhlá observatoř, určená k detekci velmi vysokých až ultra vysokých energií gama záření na jižní polokouli, vyroste v Astronomickém parku Atacama v Chile. Observatoř bude studovat záření z vesmíru, které je emitováno nejextrémnějšími objekty ve vesmíru, jako jsou černé díry a neutronové hvězdy, gama záblesky a supernovy.

Krystalografka Monika Kučeráková z Fyzikálního ústavu AV ČR je jednou z letošních laureátek prestižního ocenění L’ORÉAL-UNESCO Pro ženy ve vědě, které bylo již po osmnácté uděleno v červnu tohoto roku. V rámci své specializace se věnuje analýze monokrystalů, tedy složitým materiálům, které se skládají z několika desítek až stovek atomů.

Naše znalosti o vývoji lidského těla často vycházejí ze studia zvířecích modelových organismů. Vědci z Laboratoře rentgenové mikro a nano-výpočetní tomografie na CEITEC VUT dlouhodobě spolupracují s biology po celém světě a v předešlých studiích ukázali vývoj např. chrupavčité tkáně (chondrokrania) u myších embryí, která je klíčovou strukturou pro další vývoj lebky, ale i dalších tkání u vyvíjejícího se jedince.