Spojená Orlice mezi Krňovicemi a soutokem s Labem v Hradci Králové nabízí zajímavou exkurzi do říční nivy. I přes zástavbu a zemědělské využití se zde zachovaly cenné lokality, které fungují bezzásahově (např. přírodní památka Na Bahně), nebo je naopak jejich existence a biodiverzita podmíněna vhodným obhospodařováním (např. přírodní park Orlice).
Zeměpisné souřadnice lokalit popisovaných v článku
Jiráskovy sady 50°12'20"N, 15°49'31"E
levobřežní rameno řeky Orlice 50°12'35"N, 15°53'17"E
Krňovice 50°11'24.4"N, 15°58'56.9"E
Slezské Předměstí Hradce Králové 50°12'46.7"N, 15°52'13.9"E
Navazující téma
Přírodou nivy spojené Orlice a blízkého okolí (2022, 1)
K dalšímu čtení v Živě
Máme v České republice místo pro rdest dlouholistý? (2016, 1)
Přírodou pseudokrasu podél Tiché Orlice – územím dávných migrací a refugiálních stop biodiverzity I. (2021, 6)
Přírodou pseudokrasu podél Tiché Orlice – územím dávných migrací a refugiálních stop biodiverzity II. (2021, 6)
Použitá a citovaná literatura
ČELAKOVSKÝ Ladislav, 1886: Resultate der botanischem Durchforschung Böhmens im Jahre 1885. S. B. Königl. Böhm. Ges. Wiss. Prag, c. math. – natur., 1–67.
KLIMEŠOVÁ, J.; KLIMEŠ, L. Vegetace přírodní památky “Na bahně” po 70 letech (Vegetation of the Natural Reserve “Na bahně”(E. Bohemia, Czech Republic) after 70 years). Příroda, 1996, 5: 147-157.
POKORNÝ, Petr; KLIMEŠOVÁ, Jitka; KLIMEŠ, Leoš. Late Holocene history and vegetation dynamics of a floodplain alder carr: a case study from eastern Bohemia, Czech Republic. Folia Geobotanica, 2000, 35.1: 43-58.
PRAUSOVÁ, Romana. Změny flóry v přírodní památce Bělečský písník v letech 1978–2007. Východočes. Sborn. Přírod. Pr. a Stud.(Pardubice) 15: 133, 2008, 162.
PRAUSOVÁ, Romana. Přírodní památka Na Bahně u Bělče nad Orlicí – vývoj flóry v období 1882-2012. Orlické hory a Podorlicko 2011, 18: 279-314.
PRAUSOVÁ, R. Sukcesní změny na lokalitě Rameno Orlice u Stříbrného rybníka v Malšově Lhotě u Hradce Králové a jejich vliv na rdest dlouholistý (Potamogeton praelongus) a současnou druhovou diverzitu lokality. Východočeský sborník přírodovědný–Práce a studie, 2016, 23: 57-85.
The connected Orlice River between Krňovice and the confluence of the Orlice and Elbe in Hradec Králové offers an interesting excursion to the floodplain. Even though buildings and agricultural management are there, some valuable localities have been preserved. Some of them exist and develop without any management (e.g. the Na Bahně Natural Monument), while on the other hand some localities exist, and are rich in biodiversity thanks to agricultural management (the Orlice River Natural Park).
-
Jiráskovy sady, na levém břehu Labe a pravém břehu Orlice těsně nad soutokem, navazují na historickou, kdysi pevnostní část v centru města, ale také na jedno z prvních sídlišť Pražské Předměstí I na západě a nově vybudovaný kampus Univerzity Hradec Králové na jihovýchodě. Mapa: Český úřad zeměměřický a katastrální, upraveno
-
Datyně zvonkovitá (Enkianthus campanulatus) z čeledi vřesovcovitých (Ericaceae) byla introdukována do Evropy na přelomu 19. a 20. století z Japonska. Foto R. Prausová
-
Vysoké exempláře jedle ojíněné (Abies concolor) v blízkosti vodní elektrárny Hučák v Jiráskových sadech. Foto R. Prausová
-
Z dříve vysazovaných topolů kanadských (Populus ×canadensis) byla v okolí říčního ramene u Stříbrného rybníka vytvořena torza – pro organismy žijící v dutinách a trouchnivějícím dřevě. Foto R. Prausová
-
Rdest dlouholistý (Potamogeton praelongus), levobřežní rameno řeky Orlice. Foto R. Prausová
-
Rdest alpský (Potamogeton alpinus), levobřežní rameno řeky Orlice. Foto R. Prausová
-
Lakušník okrouhlý (Ranunculus circinatus) kvete v květnu až srpnu. Foto R. Prausová
-
Potočnice lékařská (Nasturtium officinale), u nás silně ohrožený druh. Foto R. Prausová
-
Přírodní památka Bělečský písník podléhá spontánní sukcesi, plošky s pionýrskými druhy se postupně zmenšují. Foto R. Prausová
-
Přírodní park Orlice. Ochrana území zabránila kompletní regulaci koryt a umožnila zachování přirozeného vývoje. Foto R. Prausová
-
Přírodní park Orlice. Ochrana území zabránila kompletní regulaci koryt a umožnila zachování přirozeného vývoje. Najdeme tu např. štěrkovité, písčité i bahnité náplavy. Foto R. Prausová
-
Přírodní park Orlice. Ochrana území zabránila kompletní regulaci koryt a umožnila zachování přirozeného vývoje. Najdeme tu např. erodované břehy. Foto R. Prausová
-
Přírodní památka Na Bahně. Mnoho starších jedinců olše lepkavé (Alnus glutinosa) a břízy pýřité (Betula pubescens) odumírá stářím nebo po vývratu. Foto R. Prausová
-
U vstupu do Podorlického skanzenu v Krňovicích je odstavené rameno řeky Orlice. Foto R. Prausová
-
Na bázi zvedající se říční terasy najdeme zbytky ramen původního koryta Orlice, dnes jako zazemňující se tůně zarostlé mokřadními olšinami. Foto R. Prausová
-
Kašparovo jezero v nivě Orlice na pravém břehu řeky jihovýchodně od Slezského Předměstí – jih. Foto R. Prausová
-
Díky pravidelné seči na loukách navazujících na Orlici dominují byliny jako např. bukvice lékařská (Betonica officinalis). Foto R. Prausová
-
Díky pravidelné seči na loukách navazujících na Orlici dominují byliny jako např. česnek hranatý (Allium angulosum). Foto R. Prausová
-
Přírodní památka Na Bahně, součást přírodního parku Orlice, patří k našim nejstarším chráněným územím. V navazující nivě jsou tůňky s žebratkou bahenní (Hottonia palustris), hlavně v minulosti běžným druhem odstavených říčních ramen, tůní, ale i umělých příkopů a povrchových odvodňovacích struh. Přestože přežije v terestrické podobě i období vyschnutí vodní plochy, počet lokalit klesá. Příčinami jsou patrně eutrofizace a zarůstání tůní ostřicemi i druhy rákosin, odstraňování při údržbě a okus živočichy, včetně bobra evropského nebo nutrie říční. Foto R. Prausová