Novinky

Syndikovat obsah

Výběrové řízení

Ředitel Geologického ústavu AV ČR, v. v. i. vyhlašuje výběrové řízení na obsazení míst vysokoškolsky vzdělaných pracovníků výzkumných útvarů v oborech:

• Geologie, strukturní geologie

• Petrologie, geochemie

• Geologie a geochemie životního prostředí

• Paleontologie

• Geofyzika

Více informací naleznete zde. Formulář pro výkaz činnosti (tzv. Tabulku_2024) zde.

Rozhovor o účincích blesku

Pracovníci z Oddělení paleomagnetismu poskytli krátký rozhovor o výzkumu vzorků půd odebraných z bezprostřední blízkosti stromu zasaženého bleskem ve Vratislavicích, kde bylo v červnu letošního roku zraněno osmnáct lidí. Reportáž, které obsahuje tento rozhovor (začíná zhruba v čase 17:58), odvysílal Český rozhlas v úterý 10. 9. 2024. Výzkum probíhá v rámci dílčího projektu Strategie AV21, jehož všeobecným cílem je zkoumání změn magnetických vlastností vyvřelých hornin, sedimentů, půd, případně dřeva, po zásahu bleskem.

Dlouhodobá spolupráce na jedné z jeskyní ve Slovinsku byla završena

37. Mezinárodní geologický kongres v Busanu (Korejská republika) vyhlásil rozhodnutí Výkonného výboru Mezinárodní unie geologických věd (při UNESCO; IUGS) ze dne 21. února 2024. Jím byla jeskyně Račiška pečina (Matarsko podolje, JZ Slovinsko) zapsána do seznamu Lokalit geologického dědictví IUGS. Ve zdůvodnění je uvedeno: víceoborový záznam krajiny a paleoenvironmentálních změn v průběhu posledních 3,4 milionů let, včetně změn geomagnetického pole v pliocénu a pleistocénu i přechodu Matuyama/Brunhes. Jeskyně obsahuje unikátní profil podlahových sintrů s jíly, které obsahují četnou faunu drobných i velkých obratlovců a gastropodů. Při dlouhodobém výzkumu trvajícím od roku 2004 byla použita kombinace geomorfologických metod s numerickým radiometrickým datováním (U-Th, U-Pb, 14C), korelativní stratigrafií založenou na fosilních zbytcích a studiem stabilních izotopů (O, C), jež přispělo k paleoenvironmentálním interpretacím. Jde o výsledek mezinárodního týmu pracovníků ze Slovinska (Ústav pro výzkum krasu ZRC SAZU, Postojna), Česka (Geologický ústav AV ČR, v. v. i., Katedra zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Praha, Národní muzeum v Praze) a Polska (Ústav geologických věd PAN, Varšava, Univerzita Adama Mickiewicza, Poznań). Odkazy na některé články z tohoto výzkumu najdete zde a zde

15. Světový palynologický kongres/11. Mezinárodní paleobotanická konference, Praha, 27.–31. května 2024

Špičky světové palynologie a paleobotaniky se po osmi letech sešly na světovém kongresu, tentokrát v Praze v kongresovém hotelu Clarion. Zúčastnilo se 521 palynologů a paleobotaniků, bylo předneseno více jak 400 přednášek, proběhly tři workshopy, jedna umělecká sekce a bylo připraveno šest exkurzí. Hlavním mottem konference bylo 200 let paleobotaniky na počest hraběte Kašpara Šternberka, který je známý též jako otec paleobotaniky. Geologický ústav byl významně zastoupen, Jiří Bek byl prezidentem celého kongresu a Jana Votočková Frojdová generálním sekretářem.

Optimalizace broušení a leštění horninových výbrusů a nábrusů

Geologický ústav AV ČR se nedávno stal testovacím centrem pro vývoj pokročilých senzorů určených k přesnému broušení a leštění preparátů pro následnou mikroskopickou analýzu. Vybraní pracovníci GLU byli proškoleni finskými specialisty pro práci na zařízení Polishing Wizard, jež bylo vyvinuto Univerzitou v Turku. Zařízení umožňuje i potencionální automatizaci těchto procesů, jak pro potřeby výzkumu, tak pro potřeby průmyslu. Testování proběhne v rámci programu strategie AV21 Dynamická planeta Země, resp. projektu „Inovativní metody pro studium geologických procesů a environmentální monitoring“ vedeného Tomášem Hrstkou. 

Islandský vulkanismus na Podcastu Akademie věd

Ve středu 29. 5. 2024 vyšel na Podcastu AV ČR rozhovor s vulkanologem z Geologického ústavu Lukášem Krmíčkem. Týkal se především sopek na Islandu, ale i v Česku. Zvláštní shodou okolností započala ve stejný den ve 14:46 SELČ na islandském poloostrově Reykjanes v severovýchodním okolí Grindavíku již pátá puklinová erupce v řadě. Erupci dopoledne předcházel seismický roj, který zachytily také stanice české sítě Reykjanet. Rozhovor si můžete poslechnout na následujícím odkazu

Změna klimatu a znečištění rtutí působí stres rostlinám po miliony let

Na konci geologického období triasu (před 201 miliony let) došlo k dramatické změně klimatu Země a masivním sopečným erupcím. V tomto období nastala výrazná změna v druhové skladbě rostlinstva. Nová studie, zveřejněná v prestižním časopise Nature Communications, na které se podíleli pracovníci T. Navrátil a J. Rohovec z oddělení environmentální geochemie, vysvětluje geologické důvody, které vedly ke změnám bioty. Kombinací paleopalynologického a geochemického přístupu jsme získali náhled na složitý a dlouhodobý sled událostí, kdy globální oteplení paleoklimatu a nárůst koncentrace toxického kovu – rtuti, která byla uvolněna do atmosféry při vulkanických erupcích, společně zapůsobily jako stresující faktory. V jejich důsledku byly během vymírání trvajícího nejméně 1,3 milionu let stromy nahrazeny kapradinami.

Nový článek o stromatolitech z Čech

Stromatolity jsou organosedimentární laminované struktury, které postupně rostou v průběhu času v důsledku činnosti mikroorganismů. Výskyt stromatolitů ve formacích starých až ∼3,7 Ga představuje nejranější makroskopické stopy života na Zemi. Nový článek pod vedením L. Ackermana z našeho ústavu přináší podrobnou studii ediakarských stromatolitických rohovců z Českého masivu. Shromážděné údaje naznačují biologický původ primárních uhlíkatých stromatolitových prekurzorů, které se vytvořily v mělkých lagunách na úbočích hor vyrůstajících z mořského dna až nad hladinu oceánu. Přítomnost pozdních diagenetických modifikací může souviset s následným pohřbením a metamorfózou v prostředí akrečního klínu. Tato práce představuje významný příspěvek k problematice stromatolitů. Odkaz: Tato práce

Vulkanolog studuje aktuální islandskou erupci

Mezi lety 2021 až 2023 došlo na poloostrově Reykjanes ke třem erupcím v rámci vulkanického systému Fagradalsfjall. Aktuálně se vulkanická aktivita přesunula do západněji ležícího systému Svartsengi. Vulkanolog Lukáš Krmíček ve spolupráci s kolegy z islandské univerzity odebral tekoucí lávu současné islandské erupce. Její výzkum napomůže při zodpovězení otázky, zdali, a případně jak jsou vulkanické systémy Fagradalsfjall a Svartsengi propojeny. Více informací z nejnovějších islandských vulkánů případní zájemci najdou v  knize „Svět sopek zblízka“.

Čestná oborová medaile

Dne 21. března 2024 byl na návrh Geologického ústavu AV ČR, v. v. i. oceněn čestnou oborovou medailí Františka Pošepného za zásluhy v geologických vědách prof. RNDr. Ivan Horáček, CSc. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Laudatio při slavnostním předání přednesl jeho žák a kolega Stanislav Čermák z Geologického ústavu. Ivan Horáček začínal svoji vědeckou dráhu na našem ústavu a řadu let zde působil. Po celou dobu své kariéry se mimo jiné velmi úspěšně věnuje studiu fosilních savců. Svým výjimečným působením významně přispěl k rozvoji české paleontologie a inspiroval mnoho dalších odborníků i studentů. Nemalou měrou rovněž přispěl k propagaci významu paleobiologických oborů. Gratulujeme! 
Detailní informace zde. Foto: Jana Plavec, AV ČR
 

Archiv novinek

Hledáte starší novinky? Navštivte archiv novinek starších než 1 rok.