Mech v laboratoři

Čepenka odstálá (Physcomitrella patens) je drobný, v přírodě vzácný druh mechu, který je domovem v mírném pásmu. Tento mech obývá laboratoře celého světa už přinejmenším třicet let a stal se oblíbenou modelovou rostlinou rostlinných biologů. 

Číst dál

Kamarád nebo zajatec?

Tentokrát se z povídání o teplomilných exotických rostlinách přesuneme do severské krajiny. V místních jehličnatých lesích, které vypadají snad až pohádkově, roste celá řada mechů a lišejníků. Na detailním obrázku je (kromě mechu) vidět lišejník rodu dutohlávka. Jenže lišejníky jsou zajímavé nejen ze svého estetického hlediska, ale také z pohledu fyziologického.

Číst dál

Jak probíhá čtení genetické informace pšenice

Genom pšenice je velmi dlouhý, ve srovnání s lidskou genetickou informací obsahuje dokonce šestkrát více písmen. Ke čtení této genetické informace zásadně přispěla chromosomová strategie, která byla vyvinuta týmem profesora Jaroslava Doležela. Tato metoda odděluje jednotlivé chromosomy, díky čemuž se genetická informace stává dostupnější a je možné ji snadněji přečíst. V červenci 2014 byl v prestižním časopise Science publikován genetický plán pšenice a sekvence prvního z chromosomů, a právě za tímto úspěchem se ohlíží dnešní článek na Technetu. Kromě toho dnes na stejném portálu vyšel rozhovor s vedoucím Centra strukturní a funkční genomiky rostlin, Jaroslavem Doleželem.

Číst dál

Malý nahořklý citrus

O Vánoce mnoho lidí konzumuje vyjma exotických plodů notoricky známé mandarinky nebo pomeranče. Prosincová rostlina s příběhem se však zaměří na další, méně známý druh citrusů. Podobně jako dva výše zmiňované druhy citrusů má i tento plod oranžovou slupku a dužninu, je však mnohem menší (dosahuje velikosti 2-4 cm) a oválnější než pomeranče a mandarinky. Tyto plody se obvykle konzumují nebo zpracovávají se slupkou, protože právě ona nese typickou nasládlou chuť kumquatu, přičemž dužnina chutná nahořkle. Už Vás napadá, o jakém citrusu je řeč?

Číst dál

Hořké nebo sladké?

Mandloň obecná je opadavý strom, který pochází ze Středního Východu a jižní Asie. Vzhledově nejvíce připomíná broskvoň, a to ne náhodou, obě rostliny jsou totiž poměrně blízce příbuzné. Mandloň bývá pěstována pro svá semena, která jsou známa jako mandle. Ačkoliv mandle řadíme mezi ořechy, z botanického hlediska se o oříšek nejedná. Plodem mandloně je peckovice, tedy stejný typ plodu, se kterým se setkáme například u třešně, meruňky nebo švestky. Samotná nevyloupnutá mandle je pak peckou, dužnatý obal při zrání mandlí vysychá a postupně praská. Zralé mandle se tak mohou vcelku snadno svého obalu zbavit.

Číst dál