Novinky
Nobelovu cenu za ekonomii získala ekonomka práce Claudia Goldinová
9. října 2023
Letošní ročník Nobelových cen vyvrcholil dnes ve Stockholmu vyhlášením ceny za ekonomii. Královská švédská akademie věd se rozhodla udělit Cenu Sveriges Riksbank za ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela za rok 2023 americké ekonomce práce Claudii Goldinové „za to, že posunula naše chápání uplatnění žen na trhu práce".
Goldinová, profesorka na Harvardově univerzitě v Cambridge v americkém státě Massachusetts, je po Elinor Ostromové (2009) a Esther Duflové (2019) teprve třetí ženou, která získala cenu za ekonomické vědy od jejího zavedení v roce 1969. V letech 1969-2023 bylo uděleno celkem 55 cen v ekonomických vědách, z nichž 25 bylo uděleno pouze jednomu laureátovi.
Goldinová ve svém výzkumu popisuje problém rozdílů ve výdělcích a zaměstnanosti žen a mužů i to, jak a proč se tyto rozdíly v průběhu času měnily. Shromáždila údaje z USA za více než 200 let a s jejich pomocí prokázala, že účast žen na trhu práce neměla v průběhu zkoumaného období vzestupnou tendenci, nýbrž tvoří křivku ve tvaru písmene U. Participace vdaných žen se snížila s přechodem od zemědělské k průmyslové společnosti na počátku 19. století, ale poté se začala zvyšovat s růstem sektoru služeb na počátku 20. století. Dle Goldinové k tomuto jevu došlo v důsledku strukturálních změn a vývoje společenských norem týkajících se povinností žen v domácnosti a rodině.
Ekonomové CERGE-EI reflektují letošní výběr Královské švédské akademie věd následovně:
Jan Švejnar: „Gratuluji Claudii Goldinové k dnešnímu udělení Nobelovy ceny za ekonomii. Její výzkum o uplatnění žen na trhu práce a obzvláště pak její studie dlouhodobých rozdílů v platech mezi muži a ženami byl zásadní a vedl k rozvoji této oblasti ekonomické vědy. V českém kontextu jsme na CERGE-EI/IDEA publikovali na toto téma několik důležitých studií. První s názvem Is women's human capital valued more by markets than by planners? (autoři Daniel Münich, Jan Švejnar a Katherine Terrell) vyšla již téměř před dvaceti lety a byla otištěna v mezinárodním vědeckém časopisu Journal of Comparative Economics (odkaz zde: https://1url.cz/zupy5). Nejnovější studie s názvem Ruce a mozky českých žen stále nevyužity (autoři Daniel Münich a Jakub Grossmann) od think tanku IDEA je dostupná zde: 1url.cz/iupyO."
Klára Kalíšková (ve svém výzkumu se sama zabývá ekonomií práce): „Nobelovu cenu za ekonomii získala Claudia Goldin, profesorka na Harvard University, která zasvětila svou vědeckou kariéru studiu žen na trhu práce, genderové mezeře ve výdělcích, rozdílům v zaměstnanosti můžu a žen, ale také příjmovým nerovnostem nebo migraci. Nobelovu cenu za ekonomii ale dostala především za přínos k porozumění postavení žen na trhu práce. Přistupovala k této otázce často s pohledem do historie a ukazovala, jak se novodobé výzvy dají nahlížet skrze historickou zkušenost. Zdokumentovala obrovský pokrok, který nastal v posledních sto letech v přístupu žen ke vzdělávání, na trhu práce i v kloubení pracovní kariéry s rodinou. A popsala také oblasti, ve kterých přes veškeré úsilí pokrok v posledních letech zpomalil nebo se přímo zastavil – třeba v narovnání mezd můžu a žen."
Štěpán Jurajda letošní Nobelovu cenu za ekonomii komentuje takto: „Claudia Goldinová je třetí ženou, která získala Nobelovu cenu za ekonomii. Zabývá se studiem participace žen na trhu práce, příčinami rozdílů v účasti žen a mužů na trhu práce a ve výdělcích, a to napříč staletími a s tím, jak se měnila struktura ekonomiky. V poslední době se zlepšování relativního postavení žen na trhu práce zpomalilo, většina výdělkových rozdílů mezi muži a ženami je nyní na stejných pracovních místech a rychle roste po narození prvního dítěte ženy. To platí i v rámci vysoce kvalifikovaných skupin, např. absolventů obchodních škol. Toto zjištění rezonuje i v České republice, kde zaměstnanost a mzdy žen s narozením prvního dítěte dramaticky klesají (ve srovnání s muži a bezdětnými ženami). Goldinová přičítá velkou část rozdílů v platech mužů a žen jevu, který nazývá „chamtivá práce", kdy zaměstnavatelé neúměrně odměňují ty pracovníky (obvykle muže), kteří mohou pracovat déle a nepotřebují velkou flexibilitu, pokud jde o dobu, kdy pracují. Fakticky tak penalizují ženy, které potřebují hledat flexibilní práci."
Michal Bauer (CERGE-EI a FSV UK) k ocenění poznamenal: „Je skvělou zprávou, že letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala Claudia Goldin, ekonomka trhu práce a ekonomická historička. Její průkopnický výzkum nám pomáhá lépe pochopit zdroje rozdílů v zaměstnanosti a mzdách mužů a žen, což je pro mnoho zemí zásadní problém. Pokud ženy nemají stejnou příležitost uplatnit se na trhu práce nebo jsou za stejnou práci odměňovány méně než muži, může to vést k promarnění velké části talentu ve společnosti.
Práce Claudie Goldin vrhá světlo na mnoho otázek týkajících se tohoto tématu. Jeden z poznatků, který se objevuje v řadě jejích studií, je důležitost odpovědnosti za domácnost a rodinu, což pak ovlivňuje investice žen do svého vzdělání a následně jejich postavení na trhu práce. Zde je několik příkladů. Ve své rané práci použila historická data z USA a ukázala, že když se společnosti posunuly od zemědělství k industrializaci, a bylo tedy obtížnější skloubit rodinu s prací, účast žen na trhu práce se snížila. V jiné studii doložila, že technologické inovace (konkrétně přístup k antikoncepci v 60. letech) byly klíčové pro investice žen do svého vzdělání, protože umožnily ženám odložit sňatek a mateřství. V neposlední řadě její výzkum také prokázal tzv. efekt mateřství. Pomocí sledování změn v příjmech mužů a žen v průběhu času Goldinová ukazuje, že zpočátku jsou rozdíly v platech mužů a žen poměrně malé, ale jakmile se narodí první dítě, příjmy žen se snižují a nikdy nedohoní příjmy mužů. Toto zjištění bylo později doloženo nejen v USA, ale i v řadě dalších zemí, a naznačuje, že velkou část rozdílů v platech mužů a žen lze vysvětlit rodičovstvím.
Zjištění Claudie Goldin přinášejí důležité poučení pro současnou politickou debatu, včetně té, která probíhá v České republice. Naznačují například, že rovnoměrnější rozdělení povinností spojených s dětmi mezi muže a ženy, případně umožnění flexibilnějšího pracovního režimu rodičů, by mohlo výrazně přispět k odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů."
Přečtěte si o letošní Nobelově ceně za ekonomii víc (v angličtině): https://www.nobelprize.org/uploads/2023/10/popular-economicsciencesprize2023.pdf
