Etiopská vysočina patří mezi oblasti s nejvyšší mírou endemismu na světě. Recentní výzkum hlodavců a hmyzožravců vedl k objevům nových druhů a dokonce jednoho rodu savce. Jejich genetické analýzy umožňují popsat, jakými evolučními procesy unikátní biologická rozmanitost v horách východní Afriky vznikala. Etiopské lesy jsou však zároveň kriticky ohroženy růstem lidské populace a politickou nestabilitou.
K dalšímu čtení v Živě
Jak se žije hlodounům v etiopském pohoří Bale? Telemetrická studie jedinečného podzemního hlodavce (2017, 6)
Použitá literatura
Bryja J., Meheretu Y., Šumbera R., Lavrenchenko L. A., 2019: Annotated checklist, taxonomy and distribution of rodents in Ethiopia. Folia zoologica, 68: 117-213.
Cuypers L. N., Gryseels S., Van Houtte N., Baird S. J. E., Sabuni C.A., Katakweba A. S., van den Burg S. R. M., Bryja J., Leirs H. & Goüy de Bellocq J., 2023: Subspecific rodent taxa as the relevant host taxonomic level for mammarenavirus host specificity. Virology, 581: 116-127. DOI: 10.1016/j.virol.2023.02.014
Dianat M., Voet I., Ortiz D., Goüy de Bellocq J., Cuypers L. N., Kryštufek B., Bureš M., Čížková D., Bryjová A., Bryja J., Nicolas V., Konečný A., 2023: Cryptic diversity of Crocidura shrews in the savannahs of Eastern and Southern Africa. Molecular Phylogenetics and Evolution, 180: 107708
Dianat M., Konečný A., Lavrenchenko L. A., Kerbis Peterhans J. C., Demos T. C., Nicolas V., Ortiz D. & Bryja J., 2024: How to cross the desert if you are small and need mountains? Out-of-Ethiopia dispersal in Afromontane shrews. Journal of Biogeography, 51: 230-245. DOI: 10.1111/jbi.14748
Komarova V. A., Kostin D. S., Bryja J., Mikula O., Bryjová A., Čížková D., Šumbera R., Meheretu Y., Lavrenchenko L. A., 2021: Complex reticulate evolution of speckled brush‐furred rats (Lophuromys) in the Ethiopian centre of endemism. Molecular Ecology, 30: 2349-2365
Krásová J., Mikula O., Lavrenchenko L. A., Šumbera R., Meheretu Y. & Bryja J., 2022: A new rodent species of the genus Mus (Rodentia: Muridae) confirms the biogeographical uniqueness of the isolated forests of southern Ethiopia. Organisms Diversity & Evolution, 22: 491-509. DOI: 10.1007/s13127-022-00539-x
Lavrenchenko L. A., Bekele A., 2017: Diversity and Conservation of Ethiopian Mammals: What Have We Learned in 30 Years? Ethiopian Journal of Biological Science, 16, 1-20.
Meheretu Y., Meinig H., Mikula O., Hermes N., Wale M., Tadele A., Kaipf I., Bryja J., 2022: Small- and medium-sized mammals of the Kafa Biosphere Reserve, Ethiopia. African Journal of Ecology, 60: 433-446
Mizerovská D., Mikula O., Meheretu Y., Bartáková V., Bryjová A., Kostin D. S., Šumbera R., Lavrenchenko L. A., Bryja J., 2020: Integrative taxonomic revision of the Ethiopian endemic rodent genus Stenocephalemys (Muridae: Murinae: Praomyini) with the description of two new species. Journal of Vertebrate Biology, 69:1205 20031
Nicolas V., Mikula O., Lavrenchenko L. A. Šumbera R., Bartáková V., Bryjová A., Meheretu Y., Verheyen E., Missoup A. D., Lemmon A. R., Moriarty Lemmon E., Bryja J., 2021: Phylogenomics of African radiation of Praomyini (Muridae: Murinae) rodents: First fully resolved phylogeny, evolutionary history and delimitation of extant genera. Molecular Phylogenetics and Evolution. 163: 107263. doi:10.1016/j.ympev.2021.107263
The Ethiopian Highlands are areas with some of the highest levels of endemism in the world. Recent research on rodents and insectivores has led to the discovery of new species and even one genus of mammals. Their genetic analyses allow us to describe the processes by which the unique biodiversity in the mountains of East Africa evolved. Unfortunately, Ethiopia’s forests are also critically threatened by human population growth and political instability.
-
V Etiopii žije 9 známých endemických druhů krys rodu Lophuromys. Pokud se v jedné oblasti vyskytuje více druhů, každý z nich dává přednost jiné nadmořské výšce a jinému typu biotopu. Zde L. brevicaudus, který obývá pouze vřesovcové porosty v pohořích Bale a Arsi ve výšce 3 000 až 3 800 m n. m. Foto M. Polák
-
Hlodoun velkohlavý (Tachyoryctes macrocephalus) obývá jediné místo na světě, afroalpínskou tundru v pohoří Bale v Etiopii, kde tvoří významnou část potravy vzácného vlčka etiopského (Canis simensis). Vzhledem ke své denní aktivitě a turistické atraktivitě zdejší přírody je zřejmě nejfotografovanějším etiopským hlodavcem. Foto M. Polák
-
Krysa Stenocephalemys albipes je nejběžnějším zástupcem rodu. Všech 6 druhů je endemických pro Etiopskou vysočinu, kde se vyskytují od horských lesů v menších nadmořských výškách až po afroalpínská stanoviště na vrcholcích hor. Foto M. Polák
-
Horské deštné lesy (tmavě zelená) se dnes v Etiopii nacházejí pouze v izolovaných fragmentech na jižním úbočí Etiopské vysočiny. Obě hlavní lesní oblasti (Kaffa a Bale) jsou od sebe odděleny Východoafrickým riftovým údolím. Červené trojúhelníky označují jediné známé lokality nově popsané myši harennské (Mus harennensis), tedy les Chingawa v Kaffa a les Harenna v Bale. Světle zelená barva značí nediferencovanou horskou vegetaci (dnes bezlesí), žluté plošky rozšíření afroalpínské horské tundry. Malá mapa Afriky s hlavními vegetačními typy ukazuje, jak jsou etiopské lesy (zeleně) odděleny od ostatních lesních oblastí v tropické Africe. Orig. J. Bryja
-
Tropický deštný les Chingawa v jihozápadní Etiopii je od ostatních afrických pralesů izolován pásem suchých savan a polopouští kolem jezera Turkana. Před 6 miliony let zde vznikl rod hlodavců Chingawaemys a dnes jde o jeho jedinou známou lokalitu. Foto L. A. Lavrenchenko
-
Jediný známý exemplář vzácného, nově objeveného rodu a druhu Chingawaemys rarus je uložen ve sbírkách Zoologického muzea Moskevské státní univerzity. Foto L. A. Lavrenchenko
-
Les Chingawa je typický vysokou vlhkostí, hojnými epifyty a stromovými kapradinami. Foto J. Krásová
-
Odchyt drobných zemních savců do linie padacích pastí. Ty jsou obzvláště účinné pro nejmenší zástupce hlodavců a hmyzožravců, kteří se do standardních živolovných pastí odchytit nedají. Foto J. Krásová
-
Bělozubky (Crocidura) jsou druhově nejpočetnějším rodem savců (více než 200 popsaných druhů), přesto přinášejí taxonomické studie těchto hmyzožravců další objevy nových druhů. Na snímku dosud nepopsaný druh ze somali-masajské savany, vyskytující se v oblasti východoafrického riftového údolí, od jižní Etiopie po pláně Serengeti v severní Tanzanii. Foto L. Kubáčková
-
Zeleně jsou označeny hlavní horské oblasti, které tvoří tzv. Východoafrický horský biodiverzitní hotspot. Jeho nejvýznamnějšími částmi jsou Etiopská vysočina, pohoří Albertinského riftu a Keňská vysočina. Žluté čáry vyznačují jednotlivé úseky Východoafrického riftu. Orig. J. Bryja
-
Schéma šíření horských bělozubek. Jejich kolébkou je Etiopská vysočina (černé body), odkud osídlily hory v Keni a v Albertinském riftu (č. 1, šedé body; jeden druh se vrátil přes pánev jezera Turkana zpět do Etiopie – č. 2). Poslední fází jejich evoluce byl sestup jedné genetické linie z hor do níže položených suchých lesů a savan. Tato adaptace vedla k širokému rozšíření druhu v jižní části areálu (č. 3, bílé body). Orig. J. Bryja
-
K degradaci etiopských lesů přispívá i všudypřítomný dobytek. Foto J. Krásová
-
Po odlesnění je půda využívána k zemědělské produkci, např. k pěstování kukuřice. Foto J. Krásová
-
Myši rodu Otomys obývají převážně horské oblasti jižní a východní Afriky. Mají denní aktivitu a vokální signalizaci (čímž připomínají sysly). Myš Hellerova (O. helleri) z pohoří Bale. Foto M. Polák
-
V lesích na jižních svazích Etiopské vysočiny jsou často přítomny vodopády. Poblíž města Mizan Teferi, lesní fragment zvaný Sheko. Foto J. Krásová